Sherlock Holmes: Pes Baskervillský

Pro mě jednoznačně nejlepší ze všech adaptací mého oblíbeného románu. Místy volnější úpravy knihy nevadí, potěšila mě dvojice "Doyla" a "Makepeacové":)plus jejich happy end, pěkná hudba a ponurá atmosféra blat (denní, ty kašírovaný noční nemyslím:)) a pes/bestie byl/a (hlavně když si vzpomenu na dětství) celkem děsuplný/á...uuuááááá... (11.01.2009)

Mohu klidně doporučit všem, když máte chuť na tajemný večer. Pokud tedy film seženete. Spisovatel Arthur Conan Doyle, by měl určitě radost a sotva mohl tušit, že dvojice Sherlock Holmes a dr. John H. Watson po svém literárním zrodu bude díky filmovým realizacím ještě za sto let slavná. V tomto případě jde o zdařilou verzi, která se přidržuje tajemné atmosféry podle knižní předlohy a chytře vymyšleného scénáře. Co dodat závěrem? PES BASKERVILSKÝ je brilantně vypointován. Určitě pro mne nejlepší zfilmovaný příběh od Doyla s prvky gotické příměsi. (25.06.2010)

Nejlepší Pes baskervillský. Viděl jsem minimálně čtyři další verze, ale žádná nesahá téhle ani po kotníky. Úvodní scéna se sirem Charlesem je jedna z nejstrašidelnějších filmových scén, jaké jsem kdy viděl, jako malej jsem z toho normálně nemohl spát. Pes je skvělej, stejně jako ostatní herci. Tajemná atmosféra blat nemá chybu. (07.11.2014)

Konečně povedená adaptace. Po ruském zdlouhavém zpracování jsem byla potěšena tímto svižným a zbytečnostmi nezatíženým TV filmem. Pro mne je vždy důležité obsazení Sherlocka a sira Henryho, ostatní pak nějak zvládám, ale tentokrát se mi líbili všichni. Sherlock byl vtipný a nebyl tak samožersky nadutý, taktéž sir Henry splnil představu amerického potomka Baskervilla. Nádherné exteriéry močálovité krajiny i impozantní sídlo Baskervill zde bylo umocněno scénou z minulosti. Jsem koukala, co si dovolil sir Hugo v noci na blatech, ale hlavně na strhující scénu topícího se koně. Také byla využita sherlockova maskovací schopnost a odhalení Dr Watsonem na ruinách bylo zábavné. Víc než samotný pes mě děsí, když tvůrci nechaj hrát Sherlocka na housle a tentokrát bylo zděšení celkem vyrovnané :-) Dávám plný počet. (09.10.2012)

Při tak často zpracovávaném příběhu se člověk neubrání srovnávání i těch nejmenších detailů. Tak předně I. Richardson se na můj vkus moc často směje (SH se přece smál velmi zřídka a vždy to znamenalo něčí konec:), za druhé Watson je sice trochu nechápavý, ale není slaboduchý, Holmes coby cikán je docela vtipný, ale na druhou stranu tím Watsonovo pátrání ztrácí přízrak "muže na skalisku, o kterém nevíme, zda je náš přítel nebo nepřítel," pak mi docela vadí postava dr. Mortimera. Hm, tak to vypadá, že mi nesedí téměř všechny postavy. Shrnuto, podtrženo, pokud bych neznala příběh, tak jde o zdařilou a zábavnou podívanou, ale takhle nemůžu jít přes *** (10.01.2009)