Bastard

Hundehoveder aneb dvouhodinové poměřování čuráků svéhlavě urputného Madse Sød Gedziny a parádně slizkého jutského Lømikaara. Ač je to sice téměř výhradně o sáhodlouhém čekání, až Madsovi vzklíčí brambory, jedná se o čekání tísnivě dramatické a palčivě bezútěšné, plné feudálního kokotismu, bezpráví, degenerátské svévole a odporně předsudečné diskriminace jednoho nádherného, vzdělaného, kultivovaného a hladce asimilovatelného etnika, požehnání to a přínos pro jakoukoliv společnost již déle než tisíc let, co tak skvěle kope bramborové a jiné brázdy. Jan Sladký měl tenkrát docela kliku, že zrovna kočovali po Dánsku, protože jinak by Psohlavci nepřežili ani týden a notně načesnekovaní by se v okamžiku otáčeli na cigánském rožni při tříChodové večeři. Madsovo mimické herectví je naprosto neuvěřitelné a být v tom kdokoliv jiný, minimálně půlka genia loci celého filmu by vyšuměla někam do prdele. Ten chlap neřekne pomalu ani pět replik, tváří se zdánlivě furt stejně jako pokrčený papundekl, ovšem jen nepatrným hnutím té správné brvy dokáže naprosto věrohodně vyjádřit jakoukoliv emoci a precizně a uvěřitelně by jen držkou nepochybně ztvárnil i traumatizovaný okurkový salát. Opět veliká paráda! Tudíž jedinou mou výtkou budiž, že syrové a surové rurální drama by rozhodně zasloužilo syrový a surový konec, minimálně do rocka a do dne u „božího súdu“, nebo tak… Což ta finální katarze pro otylé chovatelky koček za zenitem rozhodně nesplnila. (07.01.2024)

„MOHU SI PODMANIT PŮDU A VYBUDOVAT PRVNÍ KOLONII NA VŘESOVIŠTI“…  Historický drama plný Mikkelsena, vojáka s vizí, se všemi aspekty, který ona doba přinášela. Syrová filmařina s trochou tý severský romantiky, fajn postavy, sympaticky nesympatickej darebák... tohle se nevokouká! /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Předlohou pro scénář byla kniha „The Captain and Ann Barbara“, kterou v roce 2020 vydala Ida Jessen. 2.) Film se natáčel taká v ČR a to v lokalitách Jaroměřice v Pardubickém kraji, Ralsko u Liberce, Libochovice v Ústeckém kraji a Zvánovický potok ve středních Čechách. 3.) Thx za titule “anonymnímu uživateli“. ///                         PŘÍBĚH  *****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  ** (10.01.2024)

Dáni v čele s Mikkelsenem pravidelně dokazují, že jejich tvorba patří k tomu nejkvalitnějšímu, co je za poslední desetiletí v (evropském) filmovém průmyslu vyprodukováno. Opět je nám nabídnuto syrové drama, které nepotřebuje přehršel akce, ale stačí mu stará dobrá atmosféra, kvalitní dialog a funkční scénář. (11.02.2024)

Zpodobnění tvrdého zápasu s živelností přírody, lidskou podlostí a zvráceností feudálního zřízení v nádherně komorním stylu s lehce westernovým nádechem a místy tíživou a ponurou, hudebním doprovodem výborně dokreslenou, atmosférou a zároveň krásný, i když povětšinou neveselý příběh hrdého a cílevědomého samorosta, jemuž život střídavě dává a bere plnými hrstmi. 100 % (24.01.2024)

Všetko tam funguje ako má. Bez hluchého miesta, bez hlúpeho dialógu. Pôsobivá kamera vťahuje do opustenosti vresoviska. Uhrančivo sleduje osudy nesúrodej skupiny ľudí, ku ktorým si pomerne rýchlo nájdeme cestu a zaľúbenie. Zlo je od začiatku definované a neemočnosť hlavného hrdinu sa s napredovaním v príbehu mení. Arcel ponúka presne všetko čo si od takého filmu predstavujem. Má to emócie, priestor na zamyslenie, a uveriteľnosť každej scény. Možno trošku priklášlené,  ale absolútne mi to nevadí. Ten film nehrá na prekvapivé zvraty, ale na poctivú filmárčinu v ktorej centre je kauzalnosť jednotlivých udalostí. Je to bez zakopnutia. Mikkelsen zase raz fantastický. Dojalo, potešilo aj prinieslo finálnu satisfakciu. Postavy neboli hlúpe a to isté platí aj o dialógoch. Jedna z najlepších vecí roku 2023. Arcelovi je ten jeho pochabý prešľap s Temnou vežou odpustení. (03.01.2024)