Bastard

Nikkelsen se občas objevuje ve filmech jež ho nejsou hodny. Vždycky mně to fascinuje, proč si je vlastně vybírá a  jak se rozhoduje pro účast v nich. Jestli je ale pro něco přímo stvořen, jsou to dramata a historická obzvlášťě. A tenhle film je prostě žánrově přesně pro něj. Byl zde naprosto skvostný. Příběh je až neuvěřitelně jednoduchý. Je to příběh o snaze pevnou vůlí a úsilím překonat zdánlivě nerealizovatelné, někdy bohužel i bez ohledu na blízké ztráty. Musíme si ale uvědomit, že příběh se odehrává v půlce osmnáctého století. Tedy v době, kdy lidé celkem běžně umírali hlady a nějaké opuštěné cikánské dítě opravdu nikoho nezajímalo. Krom toho už cikáni v té době byli bráni skutečně spíše jako škodná a to i na našem území. Jejich příchod do našich končin začal jejich lhaním. Tvrdili, že jsou uprchlíci ze Svaté země případně Egypta a náš lid je dle dobových záznamů i v těch raných dobách jako údajné křesťanské uprchlíky podporoval a krmil. Tmavší pleť byla brána jako důkaz, že jdou z Palestiny.  Jenža pak se ukázalo, že to asi s tím Jeruzalémem nebude až tak pravda. Za Habsburků už cikáni v některých obdobích nesměli přes hranice říše. První výstraha při chycení bylo označení vypáleným cejchem, druhá pro ženy useknutí ruky, pro muže oprátka. V té době už v řadě měst měli řemeslníci cechy a tak nikdo neměl zájem přijímat nějaké nové řemeslníky co přivandrovali odjinud kvůli konkurenci. Cikánům tak toho ku obživě moc nezbylo. Dělali spíše drobnou kovařinu, drobnější práce jako opravy hrnců pomocí drátů, různé jednoduché manuální práce a provozovali bylinkářství. V tom měli kupodivu vysokou odbornost v rámci léčby různých poranění a nemocí bylinkami nejen zvířat, ale  i lidí. Díky omezeným možnostem integrace a získávání pravidelných solidnějších výdělků legální cestou byla jejich živobytí často  nuceně dotována krádežemi (zde někde vzniká ten archetyp cikána kradoucího slepici), čímž se roztáčel smrtící kruh vzájemné nevraživosti a nenávisti. Neměli to vůbec tehdy lehké! Podotýkám tehdy. Koho by téma zajímalo, doporučuji úžasnou těžko sehnatelnou knihu Cikáni v Čechách a na Moravě v 15. a 18. století od Jiřího Hanzala.  Věřím, že v Dánsku či kdekoliv jinde v Evropě to bylo stejné. V totmto dobovém ohledu se mi naopak postava Ludviga Kahlena zdá až neuvěřitelně lidská.  Mimochodem komu by jednání Ludviga či snad Frederika de Schinkel  připadalo brutální či  necitlivé, pak bych rád upozornil že to byla doba, kdy se ještě v Evropě sporadicky upalovali lidé na hranicích za čarodějnictví! Moc si tu druhou půlku osmnáctého neidalizujme!  Šlechta měla skutečně veškerou moc a mohla si se služebnictvem a poddanými v podstatě dělat co chtěla. Shodou okolností jsem se včera opět rozhodl obývák po letech ozvučit prostorovým zvukem  5.1 a jsem moc rád, že první film, který přes systém jel bylo tohle :-). To kvílení meluzíny v Královském domě a na vřesovištích bylo fakt lezavé a rozléhalo se nepříjemně ze všech koutů obýváku. Musím říci, že po dlouhé době jsem měl díky Bastardovi zase vidět solidní historické drama. Syrové, drsné, perfektně natočené s vynikajícími hereckými výkony. Přesně jak to mám rád. Dávám za 5 brambor!  * * * * * (21.03.2024) (menej) (viac)