Réžia:
Robert MulliganScenár:
Horton FooteKamera:
Russell HarlanHudba:
Elmer BernsteinHrajú:
Gregory Peck, Mary Badham, Phillip Alford, John Megna, Frank Overton, Rosemary Murphy, Ruth White, Brock Peters, Robert Duvall, Paul Fix, Collin Wilcox Paxton (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Alabama tridsiatych rokov je rozdelená rasovou nenávisťou na bielych a čiernych. Hladinu rozvíri správa o znásilnení bieleho dievčaťa. Z brutálneho činu obvinia černocha a proces má byť výstrahou. Obhajoby sa ujal biely advokát Finch. Má nezvratné dôkazy o nevine svojho klienta, to sa však nehodí do plánu rozvášneného davu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (12)
Recenzie (297)
Opravdu moc pěkný film kombinující rodinné, sociálně kritické a soudní drama. Popravdě jsem čekal, že se film více zaměří na soudní část a docela mě překvapilo, že první půlka se tímto vůbec nezabývá. Avšak rozhodně nenudí a i přes pomalejší tempo určitě zaujme vynikající atmosférou a výbornými herci v čele s Gregory Peckem. Velice zajímavý film. ()
Tohle byla velmi šťastná černobílá volba. Hodně silnej film, kterej jenom potvrdil můj obdiv ke Gregory Peckovi. Ten člověk býval prostě největší machr pod sluncem... Další černobílej klenot na řadě asi bude.... Jo, a "čiperka" byla pro mě jedna z nejsympatičtějších dětskejch filmovejch psotav vůbec. A závěrečná cesta lesem neprosto něčekanej hororovej zážitek... ()
"Chceš-li pochopit druhého člověka, projdi se v jeho kůži..." Citát z filmu coby promluv otce Atticuse Fincha (G. Peck) k dceři, snažící se přijít na kloub onomu podivnému světu dospělých, by mohl být mottem k pochopení celé této skvěle zpracované filmové adaptace novely "To Kill a Mockingbird" Nelle Harper Leeové (za kterou dostala Pulitzerovu cenu za rok 1961), ve které vzpomíná na příběhy svého dětství, kdy žila jako dcera >advokáta chudých< na malém městě v Alabamě. V období tvrdých třicátých let, v prostředí chudoby, nevzdělanosti, předsudků a rasizmu, neřestí ducha, podpořených navíc hospodářskou krizí, která tvrdě postihla právě zemědělské oblasti >starého< Jihu. Dětský pohled na svět dospělých a zejména na práci otce dostává nový rozměr ve chvíli, kdy otec se ujímá obhajoby "negra", nespravedlivě obviněného z napadení a znásilnění bílé dívky, typické představitelky jižanské spodiny, která svůj pocit viny ze svádění černého muže řeší právě jeho obviněním. Přestože advokát soudní při (v porotě sedí samozřejmě oněch 12 >rozhněvaných< BÍLÝCH mužů) prohraje, v očích svých dětí (a nakonec i celé černé komunity, která zde je prezentovaná tak trošku tendenčně také téměř jako děti) potvrzuje svou roli vzoru lidství, moudrosti a cti. Film, natočený téměř v duchu ateliérových filmů čtyřicátých let, vyniká již od výtvarně velmi působivých úvodních titulků zvláštní estetikou tajemna, podpořenou černobílým obrazem a výbornými, velmi uměřenými hereckými (obzvláště v dětských rolích) výkony. Jeho příběh a nazírání na problém rasizmu je dosti ovlivněn dobou vzniku, kdy v USA začínaly vrcholit snahy o skutečnou rasovou i občanskou rovnoprávnost, zejména je však nádherným a (chvílemi i drsně) poetickým pohledem na život v komunitě, na dětský svět ve vztahu k realitě a v neposlední řadě i o lidských vztazích vůbec, o rodině, důvěře, přátelství - a nakonec i o jakési Boží vůli, která ve svých mlýnech rozdrtí nespravedlivého a spravedlivým dá rozřešení... ()
Čekal jsem drama ze soudní síně, ale zhruba tak úvodní hodinu jsem měl pocit, že se koukám na nějaký dobrodružství Toma Sawyera. Ty fakani mi tam docela drsně lezli na nervy a myslel jsem, že to vypnu. Když jsem teda tuhle část filmu přetrpěl, tak se konečně začalo odehrávat dokonce i něco zajímavýho. Najednou postava, kterou hrál Gregory Peck, dostala víc prostoru na úkor těch protivnejch fakanů a děj se pomalu přesunul do soudní síně. Od tohoto okamžiku jsem měl pocit, že se dívám na úplně jinej film. Pasáž ze soudní síně byla opravdu hodně povedená, ale úplnej závěr dal zase vzpomenout na nudnej začátek. Celkově jsem z toho dost na rozpacích. První polovina je podle mě naprostá ztráta času, druhá zase rozhodně stojí za vidění... ()
Klasická adaptace klasické knihy, co více si přát? Lépe to možná ani natočit nešlo, ale oproti výbornému románu Harper Leeová se přece něco ztratilo - něco z nostalgické atmosféry vzpomínek na dětství, něco hloubky jednotlivých postav i ze samotné zápletky. Nestěžuji si - knížky se nikdy nedají zfilmovat beze zbytku. Filmového ptáčka tedy vřele doporučuji a knižního doporučuji dvojnásob. ()
Galéria (115)
Zaujímavosti (53)
- Harper Lee dala po skončení natáčení Gregorymu Peckovi (Atticus Finch) hodinky po svém otci, protože jí ho velice krásně připomenul. Ve filmu jsou však použity jiné. (Kulmon)
- Mary Badham (Scout Finch) a Gregory Peck (Atticus Finch) zůstali po tomto filmu po celý život přáteli. (Kulmon)
- Malá skalná stena, ktorú Dill (John Megna) preskočí, aby navštívil Finchovcov, je založená na skutočnej stene, ktorá existovala medzi domom Harper Lee a tetou Trumana Capoteho. Je to posledný zvyšok, ktorý dodnes zostal na dvoch pozemkoch. (Arsenal83)
Reklama