La niña de la comunión

Dobové i geografické zasazení je fajn. Stejně tak mám rád filmy, kde straší děti a holčičkový duch v bílých šatičkách je mojí noční můrou. A nakonec mi to sedlo i herecky a hlavní hrdinka je hóóóódně sympatická. Nicméně jsem postrádal napětí. Nástupy strašidla jsou avizované dlouho dopředu, takže na lekačky můžete zapomenout a hlavně mi tu chyběla temnota charakteristická pro duchařské filmy. Jinými slovy tu nebyl přítomen strach  z neznámého. Kdyby tu partičku mládežníků pronásledoval umanutý zombík, vyšlo by to nastejno. Jasně, nic proti zombie, ale u duchařiny chi mít úplně jiné pocity. A navíc je tu konec, kterým to režisér úplně zazdil. Škoda, ale i tak se jedná u ucházející průměr. 55% (21.05.2023)

Co z toho, že v hlavní roli hraje hezká holka, když je to zároveň vypatlaná husa, stejně jako její kámoška, stejně jako jsou vypatlaní všichni jejich vrstevníci i všichni dospělí včetně jejich rodičů, kteří buď neustále hystericky řvou, nebo něco zakazujou, nebo lžou, nebo jsou to svině... Prostě taková neradostná sonda do neradostného života ve španělském (pardon, vlastně katalánském) maloměstském prdelákově 80.let, tak trochu i sociální drama... A jako by vší té beznadějné nudy a splínu nebylo okolo dost, ještě do toho ze záhrobí vstoupí pomstychtivé strašidlo, které vás dohání k sebevraždě. A ve finále si s vámi diváky rejža jako nádavkem parádně vytře zadek. Takže neváhejte a jděte do toho, zase tak úplně špatnej film to náhodou není a oproti příbuzným filmům ze zámoří je to příjemná změna. (20.05.2023)

Sympatická španělská duchařinka bez vyšších ambicí, ale spolehlivě splňuje všechny potřebné parametry a letos tedy nic lepšího z duchařského žánru nevyšlo. Příběh se odehrává v 80tkách a soustředí se na 2 kamarádky, které si vyrazí na párty, dají si extázi a domů jedou stopem s 2 kluky. Cestou však natrefí na dívku s panenkou, která zmizla před lety a problémy můžou začít. Celkem zajímavá duchařská mytologie kolem panenky a ducha, sympatičtí mladí herci, výborný vzhled ducha ( vypadá jak zombie nevěsta, ale dokonalá praktická maska, žádné CGI) opravdu nepříjemný vzhled, má to příjemné tempo, film se nebojí některé postavy popravit, což vždy vítám, a atmosféra je taky v pohodě ( lekačky na mne sice moc nefungovaly, ale zjevení ducha na scéně zkrátka vypadalo dobře a mělo to patřičné grády). Není to tak dobré jak Voces či Malasaňa 32, ale pořád je to lepší než cokoliv z americké produkce, či letošního roku. Kdyby byla konkurence větší, tak zůstanu na silných třech, ale už jsem dlouho neviděl hezky natočenou duchařinu s fajn záporákem, takže mile rád nadhodnotím. 7/10. (16.04.2023)

Víctor García nie je žiadny španielsky Iniesta na filmovom plátne. Čo doposiaľ natočil, to je na priemernej úrovni, prevažne na dobrých základoch vyskladané, avšak nikdy nie dostatočne dotiahnuté. No a presne tak pôsobí aj "La niña de la comunión". Má to miestami veľmi slušné pasáže, kedy si človek povie: "konečne zdarilá, španielska ducharina", lenže ako Ja nikdy nebudem Spišiak, on zrejme nikdy nebude Wan-om. Každopádne, krivdil by som keby napíšem - toto je zlý horor. Nie, nie je. Je to dobrý film, ktorý si pozornosť fanúšika žánru zaslúži, pričom si García môže odfajknúť svoj prvý, skutočný, filmársky zárez na pažbe. Inak zniesol by som aj pokračovanie. Medzi 3-štyri a vďaka EvilEnkovi za tip. (01.05.2023)

„Hlavně nebal vidláka, chtělo by to světáka!“ Radila Rebe. „Ideálně z Barcelony nebo z Plzně, to jsou fešáci,“ upřesňovala nosatá a pyskatá Rebe své, na Španělku až podezřele hezké kamarádce. Sara natěšeně přikyvovala a hned způsobně vyplázla jazyk, jak při přijímání, jenže ne na hostii, ale na pilulku extáze. To je pak těžký, užívat si strach o hrdinky, když mi je hned zkraje představí jako dvě zpovykané nány, které imrvére žvýkají, v kostele hlasitým hovorem ruší bohoslužbu a místo večerního studia Almanachu cudné panny utíkají pařit na diskošku, s bohulibým plánem ožrat se, zfetovat a pak si lehnout pod nějakého namachrovaného hezounka. ZRCADLO NA SKŘÍŇCE: [][] Je zamžené. To v hororech bývá. Ha! A co ten závěs u vany? Nepohnul se? ... RYC! Jo jo, tahle lekačka se povedla. Honem do koupelny, servat z tyče náš koupelnový závěs. Sichr je sichr. Kdyby se po něm Faustka ptala, svedu to na rybenky. [][] Finále dalo vzpomenout na Panenky a jejich duše. Teď už jen najít nějakou mast na ty hnusné fleky, co se mi objevily na kůži. Tři, docela velké. (05.12.2023)