Veselé vánice

Pětihvězda není naprosto zasloužená, takhle milá civilní dramata jsou ale zvlášť kolem Vánoc poměrně potřeba a po předloňském prožití svátků po boku Vánoc u našich jsem vyloženě vděčný, že se mi letos dostalo obdobného zážitku. Většinu z nepřeberného množství postav jsem si poměrně rychle oblíbil a byl zvědavý na jejich další osud. U 5. epky byla i slza uroněna. [viděno na Netflixu] (31.12.2022)

Z názvu a hereckého obsazení nápadně připomínajícího netflixáckou dvojsérii Home for Christmas by si člověk myslel, že se jedná o nějaké volné pokračování. Nejedná a oba seriály mají společného pouze stejného tvůrce a velmi podobné herecké obsazení. A Storm for Christmas mi ale padlo do noty snad ještě více, jakkoli jsem si vědom toho, že je to ultimátní vánoční limonáda. Líbí se mi ale ten odlišný evropský, resp. norský přístup k romantizaci Vánoc. Žádný nevkusný kýč, žádná přehnaně velká gesta na poslední chvíli. Humorné to sice moc není, ale celým seriálem prostupuje skrze nesmírně sympatické a citlivě zahrané postavy příjemně hřejivá atmosféra a mnoho rozličných lidských emocí, u kterých jsem se rád dojímal. Skutečně mozaika zajímavých a kvalitativně vyrovnaných malých příběhů, přičemž jestli některé zaujmou více a některé méně záleží zejména na samotném divákovi. Osobně mě ale bavily úplně všechny a nezdálo se mi, že by tu bylo něco navíc nebo něco naopak chybělo. Jinak, za mě: klavírista, barman, dárek pro tátu a pán v havajské košili. (18.12.2022)

Tyhle příběhy o různých lidských osudech, které se nějakým způsobem protínají úplně zbožňuju, takže když jsem si přečetla obsah hned jsem šla do toho. A rozhodně jsem nebyla zklamaná. Příběhy byly skvělé, některé smutné, nebo dojemné, jiné trochu humorné. Hlavní hrdinové mě také bavili, nenašel se nikdo, jehož příběh by mě nudil. Líbilo se mi, že zde byly zobrazeny různé lidské charaktery, ale také jejich (mnohdy nenaplněné) touhy a sny. Navíc jsem si u toho skvěle odpočinula od toho vánočního shonu, takže nemohu hodnotit jinak než plným počtem. Norové zkrátka umí. (20.12.2022)

Jde to i bez americanu! Aneb romanticka vanocni severska podivana, ktera obsahuje vse co chcete videt a ktera neni hloupa ani okoukana. Sice tam zadne zasadni momenty kinematografie nenajdete, ale jde prece o to sedet v dece u vanocniho stromku, popijet cervene a prikusovat cukrovi...a kdyz si k tomu pustite tohle, budou vanoce fajn. :) Vytecne napasovana muzika, toho si vetsinou u techto filmu nevsimam, ale tady me to zaujalo. Nemyslim druh nebo tema, ale nastupy, hlasitost, moment atd. Samozrejme kyc, ale jak rikam, za me podarene a mile. (05.01.2023)

Rozmary matky přírody uvězní těsně před vánoci skupinku lidí na letišti v Oslu….asi je jasné, co nám Ježíšek nadělí. Ten našel lásku, ten sám sebe, ten změnil pohled na svět a ten na svůj život… průhledné, jako čerstvě umytá výloha. Per-Olav Sørensen však tohle přeslazené cukroví umí dávkovat. Přirozeně, citlivě, lidsky. Když využívá vánoční svátky, tak nijak kýčovitě. Když pracuje s emocemi, tak netlačí na pilu. Ani jedna postava či její story není na obtíž, všichni dělají, to co jim jde nejlépe a co je nejlepší pro diváka. V kombinaci sváteční volno-nemoc, splnily Veselé vánice přesně to, co měly a já je zkonzumoval, dalo by se říct, na jeden zátah. (28.12.2022)