Carnifex

Natočené je to celkem slušně a herci jsou sympatičtí, ale v zásadě se jedná o další z filmů, ve kterém se čeká na to, až se objeví příšera. Ta o sobě dává vědět občasným vrčením a blbnutím za keři, ale v plné kráse se objeví až v závěru. Do té doby je to procházka australskou buší, během které ústřední trojice plácá páté přes deváté. No a že by mě vizuál monstra nějak uzemnil, to se také říct nedá. Spíš mě rozesmál, byť nápad celkem chválím. Nic moc. 40% (07.05.2023)

„Leze, mručí, šustí, ze stromu se spustí. Na koho dopadne, do drápů popadne!“ Nečekaně tísnivý dokument o zásadní změně v  australském potravním řetězci, s pár zajímavými informacemi. Např. jak vypadá wombat, který umí bojovat zadkem (!), když jím v noře rozdrtí psovi Dingo hlavu o strop, nebo že mou techniku lovu holek (prostě na ni padnu) si osvojil i prehistorický druh vačnatce, který v pravěku zapomněl vyhynout. OKÉNKO DŽÍPU: [][] Co mají společného koutkem úst sykající Mick Taylor z Wolf Creeku a mručící chlupáč Carnifex? Ꙭ Vražedné charisma. Ꙭ Nepozornost. Jsou-li hladoví, pletou si turisty s chutnými klokany. Ꙭ Šikovnost. Oba ovládají techniku „hlava na špejli“ čili znehybnění oběti přerušením míchy. [][] Pochvala za uvěřitelnost děje a za fakt, že prakticky celý film u protinožců strávíme v exotickém lese, takové výlety mám rád. Poživatelným ekologickým aktivistům i obřím masožravým koalám třikrát zdar! (30.12.2023)

Viděl jsem, že na film vylezli český titulky tak jsem to prubl aniž bych věděl o co půjde. Navnadil mě už samotnej název. Znám totiž Deathcorovou kapelu Carnifex a to je dobrá sypačka. Mimochodem Carnifex lze taky přeložit jako řezník. Ale to je jen tak mimo řeč. Teď už k filmu. Nakonec se z toho vyklubal horor řízlej Animal Attackem. Tenhle subžánr sice nepatří vyloženě k mým oblíbeným ale tohle mi celkem sedlo. Mnozí sice budou namítat, že se tam toho až tak moc neděje, akce je pomálu a šetří se i s krví. Nevím proč mě ale film udržoval v napětí až do samotnýho konce. Líbil se mi výběr lokace. Celej film se odehrává v přírodě takže nabízí spoustu záběrů fauny a flóry a sedli mi i samotní herci. Bacha menší spoiler. Plusem je i to, že přežije chlupatej čtyřnohej kamarád. (07.05.2023)

V hlavní roli australská buše. A to natolik v hlavní roli, až se hororové setkání s masožravým vačnatcem odsouvá do pozadí.  Takže více než hororem je film přírodopisným pojednáním. Přírodovědný tým v počtu třech lidí, Alexandra Park, Sisi Stringer a Harry Greenwood, se vydá do srdce divočiny, aby zkoumal a mapoval ohrožené živočišné druhy. A najednou se objeví Carnifex, dávno vyhynulý masožravý vačnatec, který vyruší jejich poklidné kruhy. Bylo by to fajn, kdyby zaútočil hned a bez okolků. Jenže těch okolků je přehršel, takže se musíme proklestit velkým povídáním o přírodě i osobních zážitcích trojice, tu a tam zahlédneme klokana, koalu i jinou zvířenu. A film nemá žádnou velkou přednost. Vlastně ano, tou je rozvleklost. Nezbedný vačnatec nakonec přece jen přijde, v noci a ukořistí si nějakou tu oběť, ale každý si řekne, že čekání bylo na něj horší než na Godota. A když už byl na scéně, tak film dostal náboj. Závěr ovšem opět takový nezajímavý. Vlastně divák ani pořádně nezaregistruje, co se s agresivním tvorem stalo. Film je přitom docela solidně natočen. Sean Lahiff je původně střihač, který se rozhodl natočit si poprvé něco svého. A také dokázal, že coby debutant neukázal ochotu zariskovat, nenechal vražednému tvorovi pořádný prostor a horor chytal až na poslední chvíli. Naštěstí do svých řad angažoval sympaťandu Alexandru Park, které to sluší. Stačilo málo. Ubrat z předlouhé expozice spočívající především v chození po lese a podstatně přidat na hororových atributech. Tvor netvor vypadá dobře a naznačený střet s lidmi je natočen v dobré kvalitě. Hororové manévry nastoupily pozdě. Kdo si libuje v přírodovědě, jistě si svoje zvířátko z pestré škály najde. Jako poznávací výlet do australské divočiny film funguje bezvadně. Z hororového hlediska je to nedomrlé a hlavní vražedné řádění obávaného tvora se smrskne do závěrečné noční sekvence, kdy už divák pomalu objednával vstupenky do přírodovědného muzea Emila Holuba, kde by rád pokračoval v rozšiřování svých vědomostí. 6/10 (15.05.2023)

Lesní survival, ve kterém je úplně nejlepší intro zachycující přírodu Austrálie. Jinak Australané mají už v tomto žánru takovou tradici - neopomenout ekologické téma, protože je očividně tíží. Tentokrát jsou na pořadu požáry vyhánějící živočichy ze svých odlehlých území směrem k člověku...i když je to trochu nadsazené vzhledem k obrovské rozloze Austrálie, co je neobydlená. Bailey, Grace a Ben se vydávají do lesů, aby zjistili, jak to s tamější faunou je. A neobjeví nový druh, jak by si přáli, nýbrž druh prastarý, co má být už padesát tisíc let vymřelý...setkání s ním si jistě nepřáli. Film využívá náznaků tak, jak s tím přišly už Čelisti a do důsledku je rozvinul Vetřelec. Co nevidíme, nechává rozpoutat naši fantazii nevídané obrazy. I když je část filmu v noci, tak pokud se nedíváte do starého mobilu, nýbrž sledujete film na velkém monitoru či obrazovce, pak vidíte vše, co je třeba. Více jak dvě třetiny snímku jsou dokumentem o pěkné přírodě, kde bych býval uvítal ještě více živočichů, ale budiž. Zejména poslední čtvrtina je čistý survival, kde sice zaúřadovala i fantazie (uvízlé auto), ale napětí nepostrádá. A asi nejen mě napadnul, při tom sledování stromů a scéně s dutým kmenem, Predátor. Nakonec je dobře, že tvor je vidět minimálně, jelikož odhalení vždycky přinese zmírnění napětí a konec očekávání. (08.05.2023)