Médium

The Peripheral se vytasilo s tak skvělým pilotem, že jsem blahem doslova skákal do stropu, měl chuť si jej pustit znovu a byl jsem na celou sérii natěšený tak, jako už dlouho ne. S postupem času se ovšem celá série mění v pořadí excelentní – skvělá – dobrá – ucházející a v posledních dvou dílech pro mne, ač to nerad říkám, dokonce nudná. V prvním díle se nastavily pravidla světů jasně a dost poutavě, postavy i jejich herci jsou sympaťáci, akce měla koule a úvodní jatka nájemných zabijáků mě navnadily a naznačily, že se zde teda budou dít věci. Bohužel v průběhu dalších dílů se ale celý svět pomalu začíná rozpadat, pravidla se mění jak se jim zachce, postavy ztrácejí na zábavnosti a chybí mi u nich větší vývoj, akce je velmi zřídkavá (a to je teda na scifi sérii sakra problém) a celé to působí, jakoby tvůrci nevěděli, jak s látkou dále pracovat, přestože nápad a základní premisu mají v malíku. Seriál vůbec nevyužívá těch nejlepších prvků (propojení válečných kamarádů, background k události, která zničila svět, pracování s časovýma paralelama...) a poslední díly jsem už pak vyloženě trpěl, děj se vyvíjel strašně pomalu, nudně a nezajímavě a interakce postav byla úplně nesmyslná. Jeden z neskutečně nasrávajících kvalitativních propadů a pro mě osobně obrovské zklamání, protože úvod byl prostě úplně jinde než samotná zakončovačka. Takhle hořký konec pak dramaticky kazí dojem celého „fajn“ budování seriálu předtím... (09.12.2022)

Ze začátku mi top přišlo jako super nápad. Skloubit virtuální realitu s cestováním v čase do několika časovejch úseků. Ale postupně se seroš zamotal sám do sebe. Jako asi se to pochopit celý nějak dá, ale já se v tom teda poměrně ztrazil a poslední díl mě vlastně už skoro nebavil. Málo vychytávek z budoucnosti tam bylo. (21.12.2022)

Oživlá vyhynulá zvířata, cestování časem, hýbající se tetování, neviditelná auta, globální katastrofy, jedna pohřešovaná dáma i parta z bývalé vojenské jednotky. Seriálová produkce, respektive streamovací služby hrnou tolik obsahu, že by člověk nechodil ani spát. Je třeba tak pečlivě vybírat, co si pustíme do obýváku. Dívka Flynne se stará o nemocnou matku, jejíž zdraví se zhoršuje a účty přibývají. Spolu s bratrem Burtonem se tak mimo jiné střídají při hraní takzvaných sims, kde za úplatu pomáhají hráčům v nejrůznějších hrách přejít těžké levely. Teď ovšem usedla k jedné ultrarealistické simulaci, díky které navštíví skutečný Londýn roku 2099. A divák se mezitím orientuje mezi časovými liniemi a množstvím postav. Od začátku je patrné, že na seriál nebude úplně jednotný pohled. Když úplně pominu příběh, vizuální uchopení či futuristické výjevy, tak hlavně nějaká snaha o zabrnkání na emocionální strunu vyzněla do prázdna. Občas vadilo mnoho prázdných dialogů, místy nevyrovnané tempo. Navíc přijde několik dílů, kdy mají tvůrci potřebu vysvětlovat, okecávat a větvit, rozuměj ještě víc se v tom motat. I ústřední sourozenecký vztah se trochu smrskává na to, že Burton jen Flynne za něco seřve… postupně jsem trochu prozíval futuristické výlety a víc než neutěšenou budoucnost ocenil současnost (zapletení šerifova úřadu) a ukotvení postav v ní. Když pak přišel čas na nějakou fyzickou a kontaktní akci, radost se násobila. A na Chloë Grace Moretz se zatraceně dobře dívá. (24.01.2023)

Gibsonovu depresivní a ponurou atmosféru se podařilo přenést perfektně a takhle pěkný koncept ukazující cesty časem v novém a osvěžujícím kabátku si nechám líbit. Precizní Westworldovský vizuál a obecně produkce Nolana nezapřou. Obsazení podpůrných postav je často vyloženě mňamózní. Moretz výborná v poloze holčiny z moderní vesnice, co umí hrát hry, i jako zabijačka je pořád velmi slušná. Scény s bráchou Reynorem mají výbornou chemii. Padají Gibsonovské hlášky. Konec trochu skřípe, ale po menším zamyšlení dává smysl pokud... a to ukáže druhá řada jsem si to domyslel správně. Takže ano, těším se na pokračování. (02.12.2022)

Seriál, ktorý prichádza s výborne vymyslenými vecami, ale aj strašnými komplikáciami a veľa postavami, ktoré sa majú skrútiť v jednom klbku, avšak po finále prichádza poznanie, že toho bolo nadmieru veľa. Materiálu na možno plnú prdel sérii a nakoniec nič z toho - uzavretá alebo skôr polouzavretá záležitosť. Mne je to jedno, nie je to celkom môj žáner, ale keď sledujem seriál, očakávam vysoký nárast pútavosti a nie samé dialógy obohatené zbytočnými karate výstupmi a hlavne nie veľa otvorených liniek, ktoré ostanú zabudnuté. (25.09.2023)