Coming Out

Malý zázrak, dalo by se říct. První a zároveň jediný film s homosexuální tematikou natočený v bývalé Německé demokratické republice těsně před pádem berlínské zdi ani po 25 letech neztratil nic ze své nadčasovosti. Je paradoxní, že zatímco v západní - hlavně v anglosaské - tvorbě v 80. letech jsou homosexuálové spojováni hlavně s nemocí AIDS a virem HIV, tak ve východoněmeckém Coming Outu nic takového nenajdeme. Proto by příběh středoškolského učitele Phillippa mohl s jistými výhradami fungovat i dnes (nesouhlasit by se dalo s tvrzením Matthiase, že homosexuálové nechtějí mít rodinu - dnes je žít v páru a vychovávat děti poměrně běžné). Kdo by zde hledal nějakou senzaci, tak má smůlu; Coming Out je jen prostý milostný příběh s přesvědčivými hereckými výkony, skromným režijním přístupem (zapomeňte na jakékoli exhibice, ať už si pod tímto slovem představíte cokoli) a z dnešního pohledu je výtečnou dokumentární výpovědí té doby. Film měl premiéru přesně v době zmíněného pádu berlínské zdi (9. října 1989) a v následujícím roce získal na Berlinale cenu Teddy pro nejlepší queer film. Mohl bych vytknout snad jen trudný hudební doprovod, který naštěstí nemá vliv na celkové vyznění filmu a objevuje se jen v několika pasážích. (18.04.2014)

"Hlavním hrdinou filmu je kultivovaný mladý učitel, který se snaží vzdorovat svému zaměření, ale nerozhodností vyvolává žárlivost a nejistotu na obou stranách. Současně s pátráním po ztraceném příteli se snaží znovu najít i svou duševní rovnováhu a osobnostní integritu." Celkem dobrý film na tehdejší dobu, jen tomu chybí konec. (13.09.2007)

(NNF) COMING OUT je považován za průkopnický, protože jde o jediný film s otevřeně homosexuální tematikou, který vzniknul ve Východním Německu před pádem zdi. Na kultovnosti přidávají ještě historky o tom, že se jednalo o státem podpořený projekt, který financovalo studio Defa, jež se později od filmu distancovalo, a konání premiéry přesně v ten den, kdy došlo k pádu Berlínské zdi. Obstojí ale režijní počin Heinera Carowa, když se odhlédne produkčně-recepčních historek, které ho provázejí? Na to je obtížné odpovědět, protože atmosféra ve společnosti měla nepochybně vliv na výslednou podobu. Nabízí se srovnání s o devět let "starším" TAXI ZUM KLO, které vzniklo v Západním Německu: v obou případech se zápletka točí kolem hlavní mužské postavy, která učí ve škole a je "closed homosexual", oba sdílejí snahu pojmout dané téma co nejkomplexněji, takže nechybí otázka homosexuality a nacismu, akce skinheadů proti homosexuálům a spojení homosexuality a pedofilie, zatímco je nám představen život dané komunity/subkultury (a je jedno, jestli jsme na drag plese či v gay baru). Výrazně se ale liší v pojetí, protože pionýrské dílo NDR tíhne k většímu realismu a výrazně se v závěru odklání ze zavedených vypravěčských norem, kdy si drze dovolí nezodpovědět všechny otázky, a tak je na divákovi, jestli konec bude považovat za šťastný (přijal svou identitu), či ne (přijal svou identitu, ale ví, co ho čeká - ztráta místa). Zatímco v NSR mohlo být již na počátku osmdesátých let zpracována homosexuální tematika, která sklidila úspěchy u diváků a kritiků, teprve na konci osmdesátých let se němečtí homosexuálové v NDR dívali nejistě do budoucnosti. (02.01.2011)

„Malý zázrak, přelomový film dané doby, zcela výjimečný, ve své době naprostá senzace“, půjčil jsem si některá slova z předchozích recenzí. Film starý čtvrt století jsem viděl až dnes 27.1.2015 a jsem v šoku, jak je stále aktuální a dobu, kdy vznikl, bych nedal jako mínus, ale naopak, jako plus, a proto přidávám jeden bodík za příběh a naprosto přelomové zpracování . Dýchla na mě doba konce doby DeDeRonů, a to jak stylem, oblékáním (ženy vypadaly kolikrát jako strašidla do zelí z dnešního pohledu s těmi naondulovanými vlasy a s vycpávkami, kdy ramena měly širší jak muži), vybavením „socialistických“ pokojů a při záběrech z ulic jsem se před obrazovkou dusil z výfuků dvoutaktních trabantů a wargburgů. Ale to nejdůležitější – ten úžasný příběh, který se ve filmu řeší v roce přelomových evropských změn, mě úplně odzbrojil. Matthiasovi Freihofovi to v té době moc slušelo a film si zlatě zarámuji a uložím na přední místo ve svém seznamu … A také by stálo doplnit zde info o filmu o velmi dobrý slovenský dabing. (12.01.2022)

Coming Out jakožto jediný snímek z východoněmecké produkce, který otevřeně tematizuje homosexuality, na první pohled zaujme svým příběhem a snahou zobrazit tehdejší poměry a nahlížení na sexuální menšiny. Částečně se to filmu daří, ale na mnoha místech působí rozpačitě a nejednoznačně - tak jako hlavní postava Philippa, který se musí najednou vyrovnat sám se sebou. Snímek působí svým zpracováním spíše televizně, a i když jde o průlomový snímek, tak mi přišlo, že se z toho dalo vytřískat o něco víc. Na druhou stranu musím podotknout, v pozitivním slova smyslu, že místy byl děj i humorný - jestli to byl však záměr, kdo ví. Jeden z mezníků na poli německé kinematografie, na němž se za ta léta bohužel zub času už poněkud podepsal, ale i tak si zaslouží diváckou pozornost. (10.03.2019)