Kage no džicurjokuša ni naritakute!

Zpočátku i docela zábavný, takže jsem si říkal, že chápu důvod proč je to tak oblíbený, jenže pak mě to přestalo opravdu bavit. Hlavní hrdina je naprosto typický hrdina všech ostatních novel, s tím že je možná o něco šílenější, ale už jen to, že je zase nedotknutelný...... už mě to prostě nebaví, zvlášť když se tam bojuje v každým druhým díle. Prostě nechápu to vysoké hodnoceni. (31.03.2023)

Přijmout toto anime je poměrně složité. I přes všechny snahy vyprávět složitější příběh s důmyslnou politikou seriálu samotného je totiž nejzábavnější sledovat protagonistu, jak se snaží žít vysněný život všech introvertů: hezky v pozadí s minimem sociálních interakcí. Jako celek tedy dílo nenadchne, ale ni neurazí, možná snad i mate svým podivným světem, kde lidé bojují meči, dělí se na šlechtu a neurozené, ale jezdí vlakem, nosí sako a chodí do fastfoodů či tajných moderních laboratoří. Jedním z výraznějších pozitiv ale bude jistě zvukový design, hlavně momenty, kdy postava doslova promluví divákovi do duše. Ale co je to všechno platné, stejně sem všichni přišli pro edgy antihrdinu, který neváhá srovnat se zemí celé město a zabít tisíce lidí, krvavé akční scény a záběry na vnadné křivky armády žen, jež ani nemají vlastní jména, ale jsou označovány písmeny řecké abecedy či rovnou čísly (protože respektovat je jako lidské bytosti je evidentně přežitek). (13.03.2023)

Obecně kombinaci isekai a power fantasy příliš nevyhledávám, protože ve většině případů autoři kromě pár základních odlišností jedou podle stejné, vyčerpávajícím způsobem mdlé a nudné šablony. A do jisté míry by se to dalo říct i o stínovém Cidovi. Tedy, první epizoda zaujme svým zábavně diváka za nos trochu tahajícím úvodem, kde si chvíli člověk může být nejistý, zda teda dostane žánr, který čekal nebo půjde o anime s wannabe Batmanem. Nicméně po očekávaném zvratu (i když znovu pojatém trošičku jinak než je obvyklé, přesně tak, jak by si to Cid přál) se děj překlopí do klasického isekai/power fantasy s neomylným a neporazitelným hrdinou, kolem kterého obletují prakticky všechny ženy, které samozřejmě předtím pokaždé zachrání a staví si tak harém, reputaci a legendární status v příběhu a světě, který slouží jen jako sotva funkční, generická podpěra zejména pro epické souboje, kde si po chvilce pohrávání s arogantními záporáky divák užije jejich naprosté rozbití na atomy. A pak samozřejmě slouží pro zmíněnou výstavbu harému. No, ano. Je to přesně tenhle typ anime. A zároveň vůbec není. Protože hlavní hrdina je taky ten wannabe Batman, který netouží po hrdinském statusu, slávě ani necítí k svým členkám "harému" (ve skutečnosti by přesnější popis byl válečnický kult beznadějně loajálních a zamilovaných uctívaček :) téměř žádné city, natož přitažlivost. Místo toho si vytváří v hlavě klukovské fantazie o tom, jak ovládá/chrání celý svět ze stínů a bojuje proti ďábelskému kultu, který se snaží tento svět zničit, přičemž před všemi kromě těch, co znají jeho Shadow-sama identitu, hraje prosťáčka, případně komparz, charakter v pozadí, naprostého průměrňáka. A kvůli extrémně zábavným náhodám, nedorozuměním a v případě Shadow Garden "harému" naprosto beznadějné oddanosti mu tyhle fantasie znovu a znovu prochází a vychází. V několika případech by se skoro zdálo jako by jeho vůle přepisovala realitu. Díky tomuto absurdně podvratnému přístupu a celkové kvalitě komedie (balancující přímo dokonale na hraně trapnosti a samoúčelnosti a parodie obojího) náhle i takto vyčpělá kombinace funguje. Nicméně je pravda, že některé epizody přesto trpí kvůli tomu, že příběhový podklad je z většiny stále velmi průměrný tak jak by to člověk přesně čekal a pokud teda zrovna Shadow-sama naplno nerozjíždí svoje ztřeštěné role a zápletky, do kterých se mu pletou ostatní postavy aniž by se vzájemně chápali, přichází nuda. Naštěstí je Cid mužem soustředěným, zapáleným a odhodlaným vyzkoušet na tomto svém hřišti (světa) co nejvíce často za vlasy přitažených (ale v jeho adolescentních očích temně badass a cool) scénářů, takže se to nestává až tak často. Jsem zvědavý, kam posunou (nebo Cid posune?) příběh po překvapení na konci druhé série. The frenzy has begun. The moon is red. We are out of time. 8/10 (13.01.2024)

Je známo, že mnoho Japonců se dodnes nesmířilo s použitím jaderných zbraní na konci 2. světové války a tak si v rámci terapie vymysleli Cida, hustě ultra mega krutopřísného hrdinu, který atomové bomby používá jako čípky a v jehož přítomnosti slečny vlhnou a mladíci tiše závidějí. Pro milovníky bezduché zábavy a cool bitek naprostá povinnost. (07.08.2023)

Spoustu lidí bude tohle anime mást tělem a mě taky nějakou dobu trvalo, než mi došlo na co se to vlastně dívám. Podobně jako si hlavní hrdina hraje se všemi okolo, hrají si i autoři s divákem. Aby jste pochopili jak, tak musíte si nejdříve uvědomit co tohle dílo vlastně je. Je to parodický!! shounen. Ale není to ta na první pohled viditelná parodie jako třeba Gintama. Tady se to snaží být "chytřejší" a utahovat si z toho světa shounenů, fantasy, isekajů atd. trochu podvratnějším způsobem. A to tím, že to většinu času tváří až zatraceně vážně a většina postav se i vážně chová. Bohužel to podle mě úplně neumí najít ten správný balanc a mě tenhle způsob (celé první dvě série) úplně neseděl. Na druhou stranu produkční kvality jsou vysoké, takže se na ty mnohdy absurdně přestřelené souboje dobře kouká a všechno se to (od dabingu přes hudbu) dobře poslouchá. A abych nezapomněl, tak všechno je to zabalené do hodně, ale opravdu hodně, fan-servisu. Je to prostě taková ta věc, u které je lepší vypnout a počkat si na souboj nebo na nějaký povedený vtípek (těch tam na rovinu zas tolik není). Víc od toho nečekejte a možná se budete i bavit. Já se příliš nebavil, ale úplná nuda to také nebyla. Tento způsob parodie, zdá se mi být poněkud nešťastným 65% (05.05.2023)