Monstrum

Příběh Jeffreyho Dahmera jsem vždy vnímal jaksi osobně.. Jako tragický příběh citlivé a vnímavé lidské bytosti, která se z jakýchsi nejasných příčin svezla po klesající spirále až do nejtemnějších bažin existence, kde se zakázané fantasie, realita a noční můry kolektivního nevědomí společnosti setkaly v jednom neudržitelném a pro drtivou většinu lidí nepředstavitelném, mikrosvětě. Dahmer byl jedinečný, protože nebyl psychopat (alespoň ne podle klasických diagnostických nástrojů) a jeho případ otevírá mnoho nepříjemných otázek o temnotě v každém z nás.. Téhle sérii se dá vytknout mnohé. Od jakéhosi pokrytectví kdy tvůrci (i skrze scénář) proklamují, že nechtějí Dahmera povyšovat na popkulturní ikonu, přitom se Netflix dlouhodobě veze právě na vlně popularity fenoménu sériových vrahů. Přes ne úplně jasnou strukturu vyprávění (ty nahodilé skoky v čase působily spíše jako hra na efekt, než jako něco co by bylo důležité pro dějový oblouk). Až po ne úplně přesvědčivé roubování rasových motivů do příběhu. Navzdory těmto neduhům se ale seriálu podařilo nejen vystavět důstojný pomník obětem (minimálně z takové té přiblblé, akademicko-korektní perspektivy) a představit tento příběh jako vrstevnatou socio-psychologickou mozaiku, ale i (možná neúmyslně, nebo jen nepřiznaně) vykreslit Jeffreyho jako jednu z obětí sebe samého. Jako tragicky romantického antihrdinu, který se, ke svému zděšení, stal vším o čem tajně snil.. Úžasné jsou snad všechny dialogy Dahmera s otcem (který byl podle všeho v reálu komplikovanější osobou než seriál naznačuje). Peters hraje tak, že se z toho jednomu tají dech (ikdyž si nejsem úplně jistý jak se jeho interpretace kryje s reálným vystupováním J.D.). Cave-Ellisovský soundtrack doplněný hitovkou Please dont go, krásně tvoří náladu i atmosféru. Kombinace spíše krotkého vizuálu a explicitních zvuků je nápaditá a funguje překvapivě dobře. (28.09.2022)

Zaujímavý a zároveň desivý pohľad na život a pôsobenie jedného sériového vraha. Išiel som do toho naslepo, keďže o tomto človeku som toho veľa nevedel, a bol som dosť prekvapený z tých ohavností čo spáchal, ale zase naopak aj z toho ako vybočuje z tej plejády ďalších vrahov. Zarážajúca je hlavne skutočnosť, že sa ani moc nesnažil byť opatrný a vydržal tak dlho nedolapený, mnohokrát už mal na mále, avšak dokázal sa z toho vykecať, a tak pocit nedotknuteľnosti narastal, no toto šťastie mu nemohlo vydržať večne. Na seriáli je fajn aj to, že sa nevenuje len jemu, ale priestor dostávajú aj ľudia, ktorým vstúpil do života a nie každý mal šťastie, aby z toho vyšiel živý. Atmosféra je správne mrazivá a nepríjemná, čomu dopomáha aj fakt, že tie jeho činy ani nevidíme, no naša predstavivosť spraví svoje. Evan Peters je v hlavnej úlohe priam skvostný, už len jeho pohľady a mimika mi navodili husiu kožu, prevtelil sa do toho Dahmera skvelo. Jediné čo mi tu asi vadilo, bolo to kolísavé tempo, hlavne ku konci sa to ľahko tiahlo, no celkovo som s tým veľmi spokojný a dávam tvorcom palec hore. 8,5/10  (27.09.2022)

Origin a pád zrůdy z Milwaukee. Ryan Murphy se v těchhle vodách bez debat našel a natočil pro Netflix velký hit, který sklízí chválu i spokojenost na všech frontách. Má to velký nádech Mindhuntera ( ten však byl ještě o třídu lepší), ale podstatné je, že seriál hezky ukáže, jak se někdo může stát sériovým vrahem. Evan Peters v roli Dahmera je naprosto dechberoucí.. terriffic výkon jak svině ( okamžitý adept na letošní ceny), divák mu věří naprosto vše a on celý seriál táhne. ( Ve finálních epizodách však nedostává tolik prostoru a tam seriál lehce ztrácí body). Dahmer je dle mého názoru jeden z těch nejzvrácenějších sériových vrahů vůbec ( Možná Gacy byl ještě výše), ten chlap dělal a byl zkrátka vším. Kanibal, nekrofil, sexuální predátor, gay, freak- podstata čistého ZLA. Co vše policie našla u něj v bytě byl neskutečný masakr, to nemá obdoby!   Seriál plyne pomalejším tempem, ale díky skvělým hercům, skvělým dialogům, temné a nepříjemné atmosféře a znepokojivé hudbě je z toho top notch filmařina, která málokoho nechá chladným. Co mne osobně zamrzelo nejvíc je absence výraznějšího gore, explicitnosti a pořádného násilí, tady se Murphy překvapivě až moc držel při zemi ( Když si vzpomenu na Gore z AHS, tak jsem doufal, že se odváže i tady), bohužel milovníci násilí a gore jsou v menšině, takže Murphy vsadil na jistotu, aby dokázal nalákat i slabší povahy a tomu rozumím a nejspíš se přes to dokážu přenést. Líbilo se mi retrospektivní vyprávění i z pohledu obětí, což bylo hodně netradiční a zajímavé a překvapilo mě kolik lidí tomu mohlo zabránit už ze startu. Především Policie se zde dopustila tolik fatálních prohřešků až to bylo k neuvěření, ale samozřejmě i štěstí stálo na Dahmerové straně. Potěšily 2 camea na podobné zrůdy Ed Gein a Gacy a paradoxně nejlépe natočená smrt byla ta Dahmerova- to bylo over the top. Výborná minisérie společně s Black Bird to nejlepší, co se letos v daném žánru urodilo. Zamrzí ten nenaplněný potenciál pořádného násilí, to bych asi nadšením zešílel a bouchal šampus. 8/10. (28.09.2022)

Po všech dílech zůstávám na 3* a fakt mě to nebavilo. Jeho případ znám a díky dokumentům i trochu víc, ale tohle byl za mně úplně zbytečnej seriál. Tohle si přímo říkalo o eRkovej přístup a natočit jak psychologický, tak brutální životopisnej horor. Hodně věcí si Murphy vycucal z prstů a přitom šlo o věci, který jsou pro případ absolutně nerelevantní. Co mě kurva zajímá, že celej barák kde Dahmer žil spí na chodbě? A takových věcí je tam hromada. 3* a.k.a 55% (24.09.2022)

Sledoval jsem bez dechu hlavní herecký výkon (ne, nikoli sousedka, i když se Netflix opravdu snažil rozdmýchat nějakou tu rasovou ublíženost) a říkal si - jak jen jsi schopen se vžít do role, až tě pohltí, a přitom se jí nenechat osobně zničit? Žaludek mi nedával shlédnout to bez alespoň několikadenních pauz mezi díly. Zdatně přihrává i otec, pár zajímavých úplně vedlejších postav. Ostatní jsou karikatury zlého rasistického systému a nenávisti k menšinám a kapitalismu, obžaloby toxické cismaskulinní emeriky a vůbec obvyklé současné agitky zešílevších aktivistů nutících filmaře k těmto úlitbám. Za to první maximum, za to druhé znechucené fuj. (12.11.2022)