Tažní ptáci

Ikarův pád mě kdysi nadobro rozložil. Byla jsem jako skládačka rozebraná na kousky. Uvnitř jsem se cítila prázdná, emotivně vysátá a hodnou chvíli pohroužená do vlastních myšlenek. Nedokážu zcela přesně vystihnout a vyzdvihnout tu naprostou preciznost s jakou nás pan Hubač dokázal opět vtáhnout do obyčejných lidských dramat, do našeho nitra, vytáhnout bubáky ze skříně a bojovat s nimi. O Menšíkovi se říká, že svou roli nehrál, že to prostě byl on. Z Brodského jsem rovněž cítila bezvýchodnost a zoufalé volání o pomoc. Chmurnou atmosféru trochu odlehčil hujer Somr, nicméně jsem opět padla na kolena před mistrovským dílem a před výkony herců, kteří se už nenarodí ... (05.09.2017)

Naozaj o kúsok lepšie ako Ikarův pád. Prostredie jedného bytu s klavírom a nočného baru je nahradené protialkoholickou liečebňou a to je celkom iná káva. Ako sa starší alkoholici musia podriadiť režimu pionierskeho tábora, jemnej buzerácii, rozcvičkám a kontrolám izieb od mladých sestričiek. Do filmu bola obsadená celá mužská časť staršej českej hereckej elity, tak je zbytočné k výkonom niečo písať. Na plný počet to u mňa nestačí pre niektoré zvláštne sceny a obraty, keď som sa zamyslel prečo práve takto, napríklad súdruh príslušník vyvolávajúci zásadný obrat. –––– Opilost není nic jiného než dobrovolné šílenství. –––– Ten pan primář, ten do nás vidí jak do hubený kozy. (19.12.2015)

Tažní ptáci ma oslovili výraznejšie, ako Ikarův pád. Zmizli postavy (Rázlová a spol.), ktoré dej neposúvali a namiesto nich pribudol Brodský, ako dôstojný protihráč Menšíka a Radovan Lukavský, aby aspoň niekto bol kladnou postavou. Řanda rozvinul svojho záporáka a Somr si strihol predobraz Hujera. Pribudlo dramatickosti a konfliktov, ktoré z tejto druhej časti vytvorili veľmi dobre sledovateľný a zaujímavý televízny počin, ktorý sa k predtým zmieňovanému Stratenému víkendu priblížil na dohmat. (20.12.2015)

Je smutné, že i inteligentní a uvědomělý člověk může spadnout do takových sraček. A ještě mnohem smutnější je, že se z nich nedokáže vyhrabat. Přesně o tom jsou Tažní ptáci, kteří ukazují, že brutální spirála závislosti málokdy někoho pustí ze svých spárů ven a pokud ano, tak rozhodně ne takového, jaký do ní vstupoval. 90% (24.04.2017)

Po průměrnym a naprosto nadhodnocenym filmu Ikarův pád jsem dnes viděl tuto pecku a pořád jsem v divnym psychickym rozpoložení. Paralela s tažnými ptáky, kteří letí od svých problémů a za lepšími časy je naprosto vynikající. Nejlepší je v tomto filmu samozřejmě Vlastimil Brodský v jeho roli Fendrycha, člověka, kterej rezignoval na normální život a kterej věří, že i on dokáže odletět od svých problémů. Je v něm vidět smutek a vzdávání se všemu a všem, protože už to dál neunese. Hororově smutná hudba je pro atmosféru této inscenace klíčová. František Filip byl vynikající režisér a Jiří Hubač bezpochyby náš nejlepší scenárista všech dob. Nic tomu nechybí a vám už jen zbývá ocenit tuhle ač smutnou, tak vynikající přehlídku zmařenejch lidskejch osudů. (20.07.2021)