Réžia:
Jiří KrejčíkScenár:
Jiří KrejčíkKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Jiří Menzel, Rudolf Hrušínský, Josef Kemr, Josef Somr, Soňa Valentová, Jitka Molavcová, Jiří Lábus, Zuzana Fišárková, Jan Vágner, Pavel Nový, Jiří Císler, Vlasta Žehrová, Johanna Tesařová (viac)Obsahy(1)
Pražská Malá Strana a Jan Neruda – to je magické spojení. A pokud k tomu přidáme ještě renomovaného režiséra Jiřího Krejčíka a Jiřího Menzla v hlavní roli, je filmový zázrak hotový... Mladík studující práva (J. Menzel) si najde podnájem u jisté mladé konduktorky (S. Valentová) v domnění, že tu najde idylickou malostranskou atmosféru a bude se moci v klidu připravit na zkoušky. Dům je zabydlen rázovitými postavičkami. Žije tu majitel (J. Kemr), který občas ztrácí paměť, a jeho milá skromná dcera ve věku na vdávání (J. Molavcová), bydlí tu neúspěšný malíř (J. Somr) a jeho temperamentní žena (Z. Fišárková) i jistý tajemný Provazník (R. Hrušínský), který píše anonymy na své bližní, aby se škodolibě bavil na jejich účet. Největší potíže mladíkovi ale způsobí bytná, kvůli které je dokonce, ne svou vlastní vinou, nucen podstoupit souboj s jejím milencem, důstojníkem (P. Nový). Naštěstí v malostranském podnájmu nakonec neztratí ani život, ani mládeneckou svobodu. (Česká televize)
(viac)Recenzie (46)
Základem úspěchu je v tomto případě kvalitní literární předloha - figurky , které Neruda kdysi kolem sebe potkával a kterými zalidnil svoje povídky jsou zajímavé a přitom uvěřitelné. Je fajn, že v tomto příběhu navíc převažují úsměvné situace a komediální prvky nad těmi tragickými - ne vždy je Neruda ve svém vyprávění tak optimistický. Krejčík jeho text solidně zadaptoval a opřel se přitom o silné herecké obsazení. Snad jen s poněkud naivním herectvím Jiřího Menzela mám trochu problém, režírování mu šlo přece jen líp... Celkový dojem: 75 %. ()
Neberu v potaz, že jde o filmové zpracování literární předlohy. Hodnotím jen film a ten mě vůbec nezaujal. Postavy jsou skutečně prazvláštní, každá je zakuklena do sebe a ani nová postava Jiřího Menzela nedokáže se zaběhlými zvyky nic udělat. Od tohohle filmu zábavu nečekat, jen sem tam slabé pousmání! ()
Zcela geniální Krejčíkovo zpracování povídky Figurky. Jedna scéna za všechny: "Pan nadporučík Rubacký žádá satisfakci" Menzel to uhrál skvěle. "Za všechno může Bismarck" , žvaní pan domácí Kemr. Opilec Somr v roli malíře. Prostě úžasné dílo, proti kterému mohou jít americké trháky akorát tak do prdele! ()
Je to fujky, když na vás útočí nějaká žžžénská! A pokud jste knihomilný jurista se sklony k askezi, můžete udělat i onu chybu, že jí v období ovulace její zduřelé sliznice odmítnete podráždit. To se neodpouští. Dáma postižená zhrzeným chtíčem umí být nekompromisní, proto vás může čekat i souboj s nějakým kníratým Páčkem-shledáčkem, zvláště, zaměnil-li na chvilku věčné trencle za spodek od mundůru. Ještě předtím, než Jeník Nerudů zesenilněl a dal definitivní průchod svým vášním, spočívajícím v pobíhání obnaženého starce po Josefově a plivání keňarů na pejzaté, sepsal nejedno kvalitní dílko. ()
"Čert mě ved na Malou Stranu!". Mladý student práv, opojen Nerudovými povídkami o Malé Straně, by rád na vlastní kůži poznal její prostředí a hlavně tajemství. Jeho seznámení se skutečností je ovšem obdobně rychlé, jako jeho nečekaný a mužný útok kordem. Vynikající humor i malé drámo, v podobě osudů a neduhů (ne)šťastných sousedů. Není třeba nic rozebírat, obsazení mluví za vše, herecké výkony jsou nad míru kvalitní, jak je známe, i překvapivé, jak je neznáme. Milovník československé kinematografie si bude nepochybně lahodit. ()
Galéria (6)
Zaujímavosti (1)
- V okamžiku, kdy pan domácí (Josef Kemr) hraje na spinet, říká: "Upravuji Mozarta," ve skutečnosti ale hraje známou lidovou písničku "Ovčáci čtveráci". (pávek)
Reklama