Povídka malostranská

Neberu v potaz, že jde o filmové zpracování literární předlohy. Hodnotím jen film a ten mě vůbec nezaujal. Postavy jsou skutečně prazvláštní, každá je zakuklena do sebe a ani nová postava Jiřího Menzela nedokáže se zaběhlými zvyky nic udělat. Od tohohle filmu zábavu nečekat, jen sem tam slabé pousmání! (07.08.2018)

Mladý koncipient by sa chcel v kľude učiť, lenže...lenže sa ubytuje v dome so svojráznymi susedmi. Pani domácu by zaujímalo viac mladíkovo telo, než jeho um, sused maliar (nie izieb, ale obrazov) chodí nad ránom domov ožratý a rád si pritom spieva. Ďalší, starý mládenec, nemá rád, keď sú ľudia v jeho okolí šťastní. No a nakoniec by sa tu našla aj dáma vhodná pre koncipientovo srdce. To sa potom nečudujte, že vám to nelezie do hlavy. Na televízny produkt veľmi precízne napísané, spracované aj zahraté. Ale jedno týmto ľudkom treba nechať. Žili v dobe, keď sa susedia medzi sebou rozprávali. Neskôr sa začali už iba zdraviť a čochvíľa sa budú tváriť, že sa nevidia. Ak to už tak nie je. (07.08.2018)

Jiří Krejčík nám přinesl velmi krásný pohled do Malostranských domů, na lidičky zde žijící, ztvárněný s velkou laskavostí, nadhledem, humorem, ale i s vážnou tváří. Před našima očima se skládá pitoreskní obraz, velmi věrný své předloze. Některé scény, jako je souboj "gentlenamů" jsou naprosto dokonalé. Bezvadné je také herecké obsazení. Jen mi maličko chyběla u tohoto příběhu poněkud silnější pointa. (27.06.2012)

Jiří Krejčík byl brán za přísného režiséra, který své herce pořádně mučil k pořádnému výkonu. A taky je to sakra vidět! To je tak parádně zahrané, přirozené a prostě dokonalé. Všichni jsou úžasní, celou dobu jsem se usmíval, jak svojí postavou vyloženě žijí a dodávají jí přesně tu duši nerudovských postav. Ať už Jiří Menzel jako budoucí advokát Krumlovský, který se nastěhuje do podnájmu paní konduktérky, která ho chce svádět - dokonalá Soňa Valentová, nebo další nájemníci domu, Josef Somr (malíř Augusta), Zuzana Fišárková jako jeho žena, Josef Kemr (pan domácí), jeho dcera Otylka jako Jitka Molavcová. Co ale předvádí Rudolf Hrušínský jako nájemník Provazník, který píše anonymy sousedům a přeje jim jen to špatné a vůbec jeho mluvený projev spojený s nenávistným pochechtáváním - to je prostě nejvíc TOP!!!!!!! Poetickou atmosféru Malé strany krásně zachytil a nasnímal Jaromír Šofr, záběry na večerní výhledy nebo noční svítilny a lampy, osvícení místností a rekvizit, až psychedelické a bizarní tváře nájemníků za akváriem rybiček doktora Krumlovskému, které se mu zjevují ve snu, to vše je originální a nápaditá tvůrčí práce tohoto výrazného kameramana. Jeho obrazy malebné doby 19. století hudebně dokreslil - kdo jiný, než mistr na jakoukoliv dobu nejpovolanější - Zdeněk Liška. Povídka malostranská je dokonalá a bezchybná adaptace Nerudovy povídky Figurky. (05.08.2018)

Unylé. 1) 44letý Jan Neruda napsal povídku Figurky a 63letý Jiří Krejčík ji tradičně obsadil a režíroval. Je tu 43letý mladistvě vyhlížející Jiří Menzel (advokátní koncipient) v přiléhavých kalhotách, 61letý Rudolf Hrušínský (Provazník, píše dopisy), 59letý Josef Kemr (domácí), 47letý Josef Somr (malíř), 31letá Jitka Molavcová (dcera domácího Otýlie) a další. Zdálo by se, že divácký úspěch je vzhledem k slavným hereckým jménům zajištěn. 2) Navíc přihoďte roztomilé prostředí pražské Malé Strany, pěkně zinscenovaný souboj a není co namítat. 3) A přesto...Celý snímek je takový unylý, mdlý, melancholický, úsměvně pochmurný, ponurý, přecitlivělý, sentimentální, smutný, teskný a tklivý. Všechno je, jak má být, a přitom mám pocit umělosti, strojenosti, pohody, která není přirozená. Této charakteristice odpovídá i studiový sterilní zvuk. Jako když se omylem napiju limonády slazené umělými sladidly - je sladká, ale nepřirozeně, uměle, žízeň uhasí, ale potěšení nedodá. (07.08.2018)