Réžia:
Martin Hollý ml.Scenár:
Tibor VichtaKamera:
Stanislav SzomolányiHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Emília Vášáryová, Ivan Mistrík, Milan Kiš, Zdena Grúberová, Viliam Polónyi, Karol Spišák, Igor Čilík, Ľudovít Greššo, Naďa Hejná, Zlatomír Vacek, Hana Kováčiková, Július Vašek, Jozef Šándor (viac)Obsahy(1)
Jeden z nejlepších filmů zesnulého režiséra Martina Hollého je adaptace povídky Leonida Andrejeva. Režisér v něm pod vlivem Alaina Robbe-Grilleta používá nové výrazové prostředky. Děj filmu se odehrává v Rusku po revoluci v roce 1905. Tajná policie odhalí připravovaný atentát na ministra, zatkne pět anarchistů a odsoudí je na smrt. Intelektuálové Verner, Golovin, Kaširin, Táňa a Musia čekají spolu s dvěma vrahy na popravu. Ve vzpomínkách se odsouzenci vracejí ke svým životům, které brzy skončí. Poznáváme tak jejich pocity a touhy, jejich postoje k otázkám života a smrti. Film získal v zahraničí několik ocenění, ale doma se, po ostrých protestech ze Sovětského svazu, ocitnul na dvacet let v trezoru. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (70)
Nemohu říci jinak než úžasné! Slovenská tvorba nám dokáže odhalit překrásné skvosty své pokladnice, o kterých člověk neměl ani tušení. Liška opět exceluje svou neuvěřitelnou hudbou v tomto jedinečném psychogickém filmu o vině a trestu. Přesto, že je každý z filmů dobově i žánrově z jiného soudku, jak říká mchnk, cítím i já lehký nádech Markéty Lazarové. ()
Velice zajímavý počin slovenského režiséra Martina Hollého nabízí psychologický náhled do sedmi hlav, které se co nevidět budou houpat na provaze. Co se honí v myslích lidí odsouzeným k smrti, co je motivovalo k jejich činům, za které teď ponesou následky, utržky z jejich zatýkání, to vše naleznete v této hodinové adaptaci povídky Leonida Andrejeva, kterou rozhodně můžu doporučit ke zhlédnutí! A jen taková malá poznámka závěrem – Emília Vášáryová byla kus! :-) ()
Film je vybornou psychologickou dramou do sveta odsudencov na smrt. Vsetci odsudenci si premietaju, co ich este caka pred smrtou. Na Relativne malom priestore sa odohrava psychologicka a dost depresivna smrst o tom, ako sa vyrovnat s odvekym nepriatelom ludskeho zivota.TO VSETKO JE DOTVORENE MRAZIVOU HUDBOU. Reziu Martina Obleceneho musim takisto pochvalit, tam niet co vytknut. Ale ako vrchol ceskoslovenskej kinematografie Baladu o Deviatich Obesenych zrovna tiez nevidim : co ja viem /predsa len u mna Vavrovo Kladivo a Herzov Spalovac su o medzistupienok vyssie/. 90 % ()
Zaujímavá atmosféra a veľmi dobre zvládnutý absolutný záver z odnášaním mŕtvol a kočmi prechádzajúcimi prašnou cestou. Bohužiaľ ma po celý čas iritovala hudobná stránka filmu...podľa mňa vysoko nezvládnutá vec. Polovicu stopáže tvoria flashbacky, ktoré mohli byť spracované aj lepšie. Z hercov by som vypichol iba Polónyiho. ()
...viděl jsem tu přerody a zvraty televizního formátu do velkého filmového a naopak. Jakoby Hollý - velký režisér chvílemi podléhal Hollému - lehce nadprůměrnému dítěti své doby (a naopak). Nejslabší pro mne je začátek až někdy po proces - člověk vidí tu studiovou kašírku ze sedmdesátek a vybaví se mu "televízne inšcenácie" každé pondělí večer a nejen ty - prostě celá ta "žánrová" produkce, kam se dají pro podobnost zařadit i věci cizí, ne-československé (Zuawského Píseň triumfující milosti například...). Zajímavé tohle pro mne začalo být ve vězení - Hollý si musel neuvěřitelně vyhrát se střihem, je to minuciózní a Robbe-Grilletova lekce je opravdu znát - zoomy, retrospektivy, zvuková stopa... A propos - hudba - je to celkově jeden ze slabších Liškových výkonů - jsou zde ozvuky Markety a Ovoce stromů, pověstná schnittke-ovost (na csfd.cz je konečně správně česky jako Šnitke!) prosakuje jen chvílemi, když do toho Kühnův sbor tak nepere; Mělo to být jako pravoslaví a podobně jako v Marketě (tam skrz gotiku) to tvoří atmosféru. Pravoslavně to ale moc nezní - pravoslavná hudba nebývá tak tvrdá - a chvílemi je to i kvůli textu mše příliš doslovné - aspoň mě to iritovalo a dodávalo to celku pachuť staroby... Velkou výhodou filmu je stopáž - víc by to neuneslo. Nejsilnější je z něj závěr - obrazově je to něco mezi Jancsóem a Vláčilem, sošné, krásné, vyvazuje se to ze společenské tématiky, zde je Film! ()
Galéria (13)
Fotka © FebioFest 2006
Zaujímavosti (7)
- Pri nakrúcaní scény, kde nesú Musiu (Emília Vášáryová) v rakve, herečku takmer prizabili, nakoľko im truhla aj s herečkou spadla. (Raccoon.city)
- Ve scéně, v níž vedou odsouzence k šibenici, jsou lana s oprátkami volně přehozena přes břevno a konce lan jsou někde na zemi. Při záběru na visící těla již žádná lana vidět nejsou. (Babinicz)
- V bývalom Sovietskom zväze vyvolal film podráždenie a protesty, kvôli čomu sa ani nedostal do distribúcie a skončil v trezore. (Raccoon.city)
Reklama