Čínsky syndróm

Myslim, ze slusne drama, ktere ve sve dobe muselo na divaka zapusobit jeste vice nez dnes. Atraktivni prostredi a i kdyz mozna trochu naivni a s uspechanym koncem, ale porad dobrym pribehem. Za zminku stoji i hvezdna herecka trojice v hlavni roli. Fondu mam sice radeji s jinym ucesem, ale role reporterky ji sedla. Herecky mozna trochu nevyrazny, ale jinak v pripadu dulezity kameraman v podani M. Douglase a muj oblibenec Jack Lemmon. (08.05.2024)

I když je tento film z těch fundovanějších, pokud jde o realitu jaderné elektrárny (čti: "Většina filmů o jaderných elektrárnách jsou mimo naprosto úplně, tenhle je jenom vcelku mimo."), k uvěřitelnosti mu ještě leccos chybí. Bohužel, přednášky profesora Heřmanského z jaderných reaktorů mi zkazily zábavu, stejně jako přesvědčení, že elektrárenské společnosti nedisponují armádou vyzvědačů a nájemných vrahů, kteří jsou vždy okamžitě na (pro ně) správném místě. A to nepopírám, že k mnoha nehodám a haváriím v JE došlo. U filmů se zjevným politickým cílem by měla být přesnost uzákoněna. (21.12.2009)

Při natáčení reportáže v atomové elektrárně se stane havárie, která se podaří reportérce Kimberly Wellsové (Jane Fonda) a jejímu kameramanovi Richardovi (Michael Douglas) natočit. O to víc je udiví, když nejenže elektrárna o havárii mlčí, ale od svého vedení dostávají přísný zákaz reportáž uveřejnit. Společně se rozhodnout zjistit o havárii více, a za pomoci jaderného technika Jacka Godella (Jack Lemmon) zjišťují hrozivé informace. Problém je, že někdo nechce, aby se tyto informace dostaly na veřejnost ... Člověka až mrazí v zádech, když si představí, co všechno se v podobných zařízeních děje, a je systematicky zametáno pod pokličku. Hlavně prohlášení o absolutní bezpečnosti elektrárny dnes přijde k smíchu (po událostech v Japonsku 2011). Navíc když se do toho připlete lidský faktor a chamtivost, touha po zisku za každou cenu.. Po příběhové stránce to bylo o něco horší - samozřejmě film má co nabídnout, ale zápletka (a hlavně vyvrcholení) je takové lagricové, škoda. A to i přesto, že se všichni (tři) hlavní představitelé snaží, seč jim síly stačí - nejvíce mne asi zaujal mladý (a zarostlý) Michael Douglas.. (23.01.2012)

Čínský syndrom na první pohled působí jako katastrofický film, tenhle rámec ale tvůrci už po prvních dvaceti minutách opouštějí a z filmu se stává čirá konspirace, v níž šéfové elektrárny nemají daleko do psychopatických šílenců s partou hrdlořezů za zády. Tady nejde o ukázání možného rizika, ale o postupem času čím dál schematičtější agitku namířenou proti jadernému průmyslu. Je to ohromná škoda, protože po stránce herecké ani technické není co vytknout. (14.05.2012)

Čínský syndrom (angl. China Syndrome) je metafora, označující strach z určitého druhu jaderné havárie, který se uchytil v americké společnosti v 70. letech. Obecně se jedná o strach z možného přehřátí jaderných reaktorů, konkrétně z možného roztavení reaktoru při poruše chladicího systému, protavení se z prostor elektrárny ven a díky vysoké hustotě uranu protavení se skrze celou planetu, čímž by se vynořil v Číně (ve skutečnosti na „opačné straně“ Země proti USA je Indický oceán). Pouhých 12 dnů po uvedení filmu v kinech došlo v jaderné elektrárně Three Mile Island (Pensylvánie) k havárii, jejíž průběh byl částečně podobný „čínskému syndromu“ - porouchal se chladicí systém reaktoru a ten se roztavil, ale nepropálil se dovnitř. Aneb když se Amíci rozhodnou, že peníze jsou důležitější než lidské životy. (17.02.2013)