Záznam o japonském hmyzu

Kronika morálneho úpadku hlavných hrdinov počas polstoročia je natočená obdivuhodne studeným a neosobným spôsobom, až ide z toho mráz po chrbte. Metaforický záver ako ide unavená zadychčaná žena s nákladom na chrbte po nerovnej, kamenistej ceste len podčiarkuje videné. V tomto filme to nemajú ženy ľahké. (02.10.2010)

Imamura vytvoril silnú ženskú hrdinku. Od jej narodenia až po starobu sledujeme spoločenské a politické zmeny ktoré zasiahli Japonsko spolu s prírodnými katastrofami a zmenami ročných období - ale všetky tieto udalosti tvoria len kulisu, pozadie, niečo, čo sa odohráva za oknami a čo do značnej miery poznačuje napredovanie hrdinky za svojím šťastím. Dôvera v lepší zajtrajšok, krásne hodnoty mladej dievčiny sa začnú postupne deformovať až sa sama stáva tým zlom, ktoré poznačilo ju. Tento bludný kruh sa následne prenáša na jej dcéru, ktorá sa napriek naivnosti musí vysporiadať s podobnými úskaliami. Dedinský život je konfrontovaný s tým mestským. Ale Imamura výrazne ukazuje, že ani v jednom to nie je med lízať. Na dedine sa každý strachuje o jediný yen, zatiaľ čo je v kruhu ohovárania a dedinských žabomyších vojen. Doba sa mení a zrýchľuje a dedinský človek - hlavne ten starší nestíha. Mesto je skazené prostitúciou, vojnou a podvodníkmi. Každý dobrý skutok je potrestaný. Možno je ale dcéra šikovnejšia. Možno to zvládne. Je vtipné sledovať rozdiely medzi západom a východom, ktoré tu Imamura ukazuje ako niečo samozrejmé. Otec odsáva pusou z prsníka svojej dcéry nadbytočné mlieko - je to znak silnej nehy a dôvery. Aj tak sa to ale neminie účinku perverznosti. Nakoniec ten japonský hmyz - rovnako ako aj hmyz mimo krajiny tisícov jesení, je super v tom, že aj napriek všetkému ide ďalej. Rovnako ako aj hlavná hrdinka. Mňa to bohužiaľ aj napriek vyššie spomenutým veciam nechalo pomerne chladným. (10.02.2020)

Mnohovýznamová a výkladová záležitost. Několik dekád japonské historie prostřednictvím života jedné prostitutky? Kterak zdánlivě město ničí charakter ale vlastně to není pravda, protože základy města pochází z venkova? Obyčejný příběh jedné (ne)obyčejné ženy? Nakoukání do tajů pro nás cizí kultury? Všechno, co chcete ve výborně natočeném a odvyprávěném příběhu se strhující kamerou. (11.02.2019)

Tohle je opravdu strašný film - nezúčastněná kamera nejenže dokonale zobrazuje absurdní pachtění se za, podle našich představ, alespoň trochu důstojným životem (kvůli čemuž paradoxně o všechnu důstojnost přicházíme*), zoufalou nedostatečnost morálních hodnot v kontrastu s fyzickými potřebami a touhou urvat si alespoň kousek čehokoli pro sebe, ale ke konci rovněž mrazivě odhalí nekonečnost onoho bizarního cyklu. * - Zde bych rád zdůraznil, že v tomto by se mnou Imamura zcela jistě nesouhlasil. I ten nejpokleslejší lidský survival zjevně vnímá jako de facto obdivuhodný. Tam, kde podobně "fyzický" Naruse jen pozoruje, Imamura staví na piedestal lidské vlastnosti, které vnímáme (zvláště v těchto zeměpisných šířkách) jako vysloveně negativní a nesmírně sofistikovaně je relativizuje, čímž dosahuje fenomenální realističnosti. Mmch Jitsuko Yoshimura mívala zkraje kariéry jeden komický zvyk - při dialozích měla sklony zavírat oči, pozorný divák to zde může registrovat. (29.07.2009)

Strohost, syrovost, jistě - ale je také zajímavé sledovat, jakými prostředky toho Imamura dosahuje. Film se rozprostírá na ploše několika dekád, je v něm zachyceno mnoho kolizí, krizí, peripetií atd., přesto film vypravěčsky plyne takřka stejným tempem, nekompromisně se nezdržuje příliš mnoho ani příliš málo u žádného z témat a tím nejen relativizuje jejich morální statut (jak hezky píše uživatel stub), ale také dociluje odtažitého narativu - příběh plyne až homogenně, bez přestávky umožňující prozkoumat aktuální nitra postav: film je v tom až chladně analytický, z jednání postav si ponechává jen to nejdůležitější, z čeho se dají rekonstruovat jejich motivace a cíle, a to vše ostatní jako nadbytečné osekává, čímž ale nemá být řečeno, že Imamura nedokáže zachytit ono důležité, naopak. Nakonec tak zbývá právě "jen" kostra lidského jednání - peníze, sex, peníze za sex čili sex pro peníze, budoucnost za peníze, budoucnost za sex. Je formální finesou, že ve filmu, kde se narativ nepozastavuje tam, kde "by měl", pozastavuje se kamera a střih tam, kde "by neměla". (26.06.2015)