Obsahy(1)
Jedna ze zásadních epizod příběhu osamělého nindži Sarutobi Sasukeho „postiženého" reflexí své doby ve skvostném artovém zpracování Shinody Masahira. Oslnivá černobílá světlohra podtržená minimalistickou hudbou geniálního Takemitsu Tōrua patří k umělecky nejvybroušenějším zpracováním nindžovského tématu vůbec a spolu se snímky režisérů Ichikawy Kona a Katō Taie představuje i umělecký vrchol letošního festivalu. (Eiga-sai)
(viac)Recenzie (9)
Typický japonský komplikovaný příběh, kde proti sobě stojí zástupci několika stran, jejichž jména si radši ani nechcete pamatovat. Je těžké se orientovat v tom, kdo je proti komu a kdo stojí na čí straně. Nicméně jsem se snad chytal :-) Další stránkou je dokonalá vizuálnost exteriérových scén a soubojů, které jsou podkresleny skvělou hudbou. Škoda, že scény odehrávající se v interiérech jsou trochu nudné a moc užvaněné. ()
Tento film mě nějak úplně minul. Problém je ten, že je zde ve hře mnoho klíčových postav, některé snad i jen zmíněné a všechny ty postavy mají, jak jinak, pro mě neproniknutelná japonská jména. A tak když se řeší, že tohohle nezabil tenhle, kterého řídí tenhle, ale tenhle, kterého řídí pro změnu tenhle, aby to vypadalo, že to udělal támhleten, jsem ztracen. Nevím jestli jde o tvůrčí záměr, nebo jsem tak omezený, každopádně jsem vlastně celou dobu nevěděl oč běží. Chyběl mi zde i nějaký výrazněji charismatický herec a akční scény jsou velice zastaralé, takže až na pár nenudných momentů je to slabota. ()
Politický thriller z feudálního japonska, kde se nešetří jako břitvou ostrými kunai ani Šurikeny, nebezpečnými jako náležitost k davidově hvězdě za druhé světové. Politická hra tří stran, zde zůžená na hru několika vrchních špehů, u kterých někdy není jasná jejich motivace, natož klanová příslušnost. A to je hlavní buližník úrazu, na některých místech je to hrozně nepřehledné a zjednodušení by hrozně pomohlo, jinak je to ale výborný film, dobře odzáběrovaný, se zajímavou choreografií a s neskutečně zábavnou postavou tajemného berserkrálního űberšpeha v bílém (tedy, on není moc tajemný, jeho jméno známe od začátku, ale kdo by si ho pamatoval, že), která je bohužel o dost zajímavější i lépe zahraná, než-li hlavní postava. Nu což, i s těmahle pár výtkama je to zajímavý film, ze zajímavého prostředí, který rozhodně není klasickou samurajárnou - chanbarou (a to nejen proto, že je to tu samý nindža). ()
To co Samurai Spy na legendách žánru možná trochu ztrácí v choreografii a obecné akční atraktivnosti, Shinoda víc než dohání do detailů vymazlenou režií. Podobně jako v o rok mladší Ansatsu zápletka Samurai Spy nepatří k těm nejpřímočařejším, což je zde díky solidní předloze/scénáři jednoznačné plus. Zdejší nevalné hodnocení (65%) zdaleka nereflektuje kvalitu tohoto mistrovsky natočeného kousku. ()
Moc nerozumim tomu relativně nízkýmu hodnocení. Skvělý dílo, kdy sice chvilkama nevíme, o co jde, řek bych, že bystrejší divák se možná na konci trochu vyzná ve spleti jmen a příběhů, míň bystrej divák se v tom nevyzná vůbec, ale ono o to tolik nejde. Jde o nádhernou kameru, vůbec celou estetiku filmu, která je vrcholná, jde taky o etiku, o charaktery postav, který pro mě byly vůbec to nejzáživnější, jde taky o hudbu, Takemitsu, a jde o mistrnou atmosféru, a ještě o jiný pojetí soubojů, který se ovšem těžko popisuje, to se musí vidět. ()
Galéria (21)
Fotka © Shochiku Films of America
Reklama