Saltburn

Talentovaný pan Ripley v moderním pojetí. Přirovnání k tomuto filmu se totiž přímo nabízí. Sledujeme příběh Olivera, který se jako chudý student dostane díky stipendiu na Oxford. Nemá ale moc přátel. Svitne mu naděje v chvíli, kdy se s ním začne bavit Felix. Ten je hodně bohatý a mezi studenty dost populární. Oliverovi se změní život a začne s ním trávit veškerý čas. Po škole se na prázdniny společně vydají do sídla Felixovy rodiny. To je pro Olivera další šok, protože není zvyklý na takový přepych. Rychle si na to ale zvykne a není jediný, kdo pohostinnosti této rodiny zneužívá. Pak už se spíš dějí divné věci a jakési "nehody". Oliver to měl totiž celou dobu dobře promyšlené. Celou dobu totiž působí dost nepřítomně a narušeně. Ani se nedivím, že to frčí mezi mladými. Je tam totiž dost scén, které jsou hodně působivé. Bohužel mezi nimi je i hodně vaty. Celý Felixova rodina je tak nějak šáhlá. "Jsi můra." (18.01.2024)

Emerald Fennell se zaskvěla již svým debutem, díky němuž posbírala řadu cen. A jak víme, potvrdit úspěch a dosažení nějakého cíle bývá mnohdy mnohem složitější. Jí se to evidentně povedlo, byť těch cen Saltburn neposbíral. Nabídl však neotřelý, nekonvenční, místy dekadentní filmový zážitek pro filmové fajnšmekry. V první polovině jsem se nestíhal smát nad salvou odzbrojujících vtipných hlášek. Film hlavně funguje jako perfektní celek - rafinovaný scénář, skvělá kombinace humoru i vážnosti, střih, kamera, kostýmy a v neposlední řadě bravurní herecké výkony. Barry Keoghan tyhle role umí a zvládá na výbornou, Jacob Elordi potvrzuje kvality silné party z Euforie, kde patřil hned k mým oblíbencům a Rosamund Pike opět září. Nerad bych samozřejmě opomenul většinou vždy distingovanou Carey Mulligan, již jsem tady téměř nepoznal. Možná časem zvýším na plný počet. A k závěru - nějak se nám s tím tancováním roztrhl pytel - začal to Mads v Chlastu, pokračovala Laia Costa v Un amor a Barry Keoghan laťku zase zvedl a povýšil na jinou úroveň... (31.03.2024)

Film, který se ve mně od zhlédnutí bije… vizuálně skvělý film, který je podpořen hereckými výkony celého osazenstva, chytře vybranou hudbou a indie stylem, jenž autorka využila i u svého debutu. Můj problém nastává v samotném příběhu, který se mě snažil celou dobu zahlcovat povrchním řešením jednoho tématu za druhým, ale tím, že jsem vlastně nevěděl, kam to všechno směřuje… pro mě nedokázal završit skvěle rozehranou partii… Twist, ačkoliv vypadá, že je promyšlený (a on i je…), tak u mě selhává, jelikož ani zpětně v něm nevidím žádnou výstavbu… závěrečná scéna je ovšem ikonou už teď. Nejrozporuplnější film loňského roku. (17.01.2024)

Saltburn je falešný hráč. Celou dobu nakládá kinky bizáry, moc to nedává smysl v intencích reálné psychologie, ale vy to tomu odpouštíte, protože - jak řekla kamarádka: "AaaAAAaaeeeeAAAAeeee, Jacob Eloordiiiii!" A pak na konci v posledních pěti minutách film přeřadí rychlost a najednou se snaží být chytřejší a šokovat vás nějakým psychologickým twistem. A asi záleží, jestli mu to sežerete, že to bylo poctivě připravené a budované. Já spíš ne, a souhlasím, co tu píše kolega*yně dO_od: All style, no substance. (03.02.2024)

Natočíme to ve fomártu 4:3, aby to vypadalo jako art, občas budeme provokovat scénami jako je pití spermatu a soulož s hrobem, přidáme otravný voiceover a snad si na tom někdo pošmákne a uvidí to neskutečné a provokativní umění. Podle mě to byla jenom nuda k posrání a nabubřelá úchylárna se slušným vizuálem (zabitým formátem 4:3) a snaživým Barrym Keoghanem. 30% (06.02.2024)