Saltburn

Kdo by si byl pomyslel, že se heritage filmy dočkají takového nádherného comebacku... Saltburn ale není snímkem pro každého a své publikum bude patřičně rozdělovat. Patřím do skupiny nadšených diváků a to hlavně za dechberoucí herecký koncert Barryho Keoghana. Ten zde ztvárňuje dalšího společenského outsidera a podivína, který je ale podivínem pouze na první signální. Jacob Elordi a Rosamund Pike mu více než dokonale sekundují. Saltburn je formálně a esteticky dokonale stylový snímek, který si jednoznačně zaslouží pozornost a nejrůznější ocenění. A za zcela poslední pasáž s Barrym jsem režisérce velmi vděčný. (25.12.2023)

(6,5/10). Saltburn byl v konečném důsledku velice zapeklitým oříškem. Na jednu stranu měl tento film dokonale připravenou půdu. Režie se chopila osobitá režisérka Emerald Fennell, která má na kontě velmi hluboký zářez v podobě filmu Promising Young Woman. Tento film patřil k tomu nejlepšímu, co nám oscarová sezóna roku 2021 nabídla. Proto jsem s velkým očekáváním vyhlížel, co si pro nás tato britská režisérka připravila. O filmu Saltburn se jednu dobu šuškalo velice intenzivně a tato skutečnost tedy slibovala velice provokativní podívanou. A ve výsledku tomu tak skutečně je, protože některé scény byly opravdu velice kontroverzní a divákovi po zádech přejížděl nepříjemný mráz. Nemůžu se však ubránit pocitu, že to šlo udělat daleko lépe a vyždímat z toho daleko více. Neboť tady máme pospolu jedny z nejtalentovanějších mladých herců současnosti. Ďábelský Barry Keoghan je v hlavní roli až děsivě přesný a jasně dokazuje, že patří k největším hereckým objevům současnosti. Jeho role Olivera mi místy připomínala jeho dřívější roli ve filmu The Killing of a Sacred Deer, díky kterému se dostal do povědomí většímu spektru diváků. I zde hraje mladíka s nevinnou andělskou tváří, ale srdcem prohnilým zlem. Barry Keoghan předvedl famózní herecký koncert, který zarývá pobuřující scény z filmu hluboko do divákovy paměti. Osobně jsem Barrymu předpovídal zářnou budoucnost, ale až v takovouto hitparádu jsem ani v nejoptimističtějším snu nedoufal. Sekunduje mu Jacob Elordi, který známý především díky seriálu Euphoria. Tento vyzývavý seriál jsem vzhledem k mému překypujícímu watchlistu ještě neměl možnost vidět. Ovšem pokud tam bude Jacob Elordi předvádět něco podobného jako v Saltburn, tak se mám tedy na co těšit. Ostatní známí herci tady byli spíš do počtu, ale fanoušky určitě potěšily známá jména jako Rosamund Pike nebo hvězda již dříve zmiňovaného počinu Carey Mulligan. Celý film je oblečen do velice slušivého hávu, který se mi nesmírně líbil a přidává filmu na jeho kladech. Posledním kladem bych určitě rád vypíchnul hudbu, o kterou se postaral Anthony B. Willis. Podařilo se mu zkomponovat symfonii, která lahodí divákovu uchu a zároveň zachraňuje místy nevýrazná místa. Po technické stránce snímku nemám co vytknout. Herecky se taktéž jedná o chirurgicky přesnou záležitost. Kde však snímek výrazně pokulhává je scénář, který je hrozně nekoherentní. Kde snímek však nejvýrazněji ztroskotává, tak to je po komediální stránce. Obávám se, že snímek za nějakou dobu zmizí v zapomnění v propadlišti průměrnějších filmů. A je to spíše sbírka kvalitních střípků, které diváka po povrchu říznou, ale hlouběji se nedostanou. "I was a lesbian for a while, you know, but it was all a bit too wet for me in the end. Men are so lovely and dry." (01.02.2024)

Jeden z těch filmů, na něž je třeba mít náladu. B. Keoghan mi až doteď nepřišel jako nějaký výrazný herec, ovšem s jakou lehkostí proplul tímhle snímkem, než - možný spoiler - odhodil masku, je obdivuhodné. A hlavně mě zaujalo, jak chvílemi vypadal coby náctiletý a následně jako starý chlap. Každopádně přetvářka je na prvním místě a všechny postavy mají své masky, které jim jen pozvolna sklouzávají. Jen u některých víte hned, na čem jste, jako je třeba Farleigh. Až do osudného telefonátu není jasné, jak se to s Oliverem má. Ta chladnokrevnost je mrazivá. Několik scén je jistě kontroverzních, mezi nimi určitě hra na upíra a Oliver u/na hrobu/ě, ale naštěstí současný film už zvládl téměř vše, a tak asi pobouří jen konzervativce. Hra na kočku a myš má jen zdánlivě rozdané karty. Výbornou kameru doplňuje neméně dobrá hudba, která společně se střihem posouvá děj tak, že rychle uteče. Rozhodně by si ale měl běžný divák zvážit, zda se chce nechat vtáhnout do dekadentního světa, kde peníze nejsou vše a přeci vše jsou. (23.12.2023)

Těžkej rip-off Talentovaného pana Ripleyho, který jde mnohem víc po vnějškovém pozlátku, než po sofistikovanějším výrazivu a hlavně uvěřitelné psychologii postav. Při hlubším pohledu proto bohužel nepřesvědčivé a neuvěřitelné, byť je Emerald Fennell talentovaná až běda a moc jí fandím. Jen to chce trochu hlubší propracovanost a míň povrchní šokantnosti i exhibice. (29.12.2023)

Režisérka na Oscary nominované Nadějné mladé ženy se rozhodla po emancipaci neústupných žen vyhovět i mužské straně obecenstva a okolo velmi výstředního podivína postavila místy temnou, místy bizarní, ale poutavou satiru na zhýralost té nejkarikaturnější smetánky. Barry Keoghan zraje jako víno a právem patří mezi nejzajímavější představitele současné mladé hollywoodské generace. Chyby se ve filmu bezpochyby najdou, ale po více než 2000 viděných jsem fakt rád za cokoli, co vybočí za zajetých standardů. [viděno na Prime Video 17.3.2024] (18.03.2024)