Réžia:
Bertrand BlierKamera:
Bruno NuyttenHudba:
Stéphane GrappeliHrajú:
Gérard Depardieu, Patrick Dewaere, Miou-Miou, Jeanne Moreau, Brigitte Fossey, Isabelle Huppert, Gérard Jugnot, Thierry Lhermitte, Rita Maiden, Claude Piéplu (viac)Obsahy(2)
Bezstarostná jízda a la française sedmdesátých let. Jean-Claude a Pierrot jsou dva cyničtí pobudové, chuligáni, zloději, neurvalci a mnoho dalších podobných přívlastků dostanou na své cestě po Francii. Co vlastně chtějí? Zahnat nudu, naplnit život bezbřehou provokací společnosti, šosáků a měšťáků, kdo ví. A možná to ani sami nevědí. Chvíli si nasazují masku misogynů, jindy něžných ochránců žen plných porozumění, někdy jsou to jen sprostí zloději. Dvojice Patrick Dewaere a Gérard Depardieu, oba téměř stejně staří, plují svou sebezničující cestou s perverzní grácií a vulgárním šarmem. Cestu jim zkříží divy francouzského filmu jako Jeanne Moreauová, Miou-Miou, mladičká Isabelle Huppertová a Brigitte Fosseyová. Režisér Bertrand Blier je synem zesnulého herce Bernarda Bliera. Proslavil se již v polovině 70. let jako tvůrce eroticky provokativních filmů, jejichž hrdiny jsou nejčastěji sexuálně frustrovaní muži. (Česká televize)
(viac)Recenzie (116)
Popravdě jsem čekal od Bliera víc. Vadila mi ta nedějovost, vadilo mi i to, že se to nikam vlastně nevyvíjelo a ačkoli tu je potencionálně zajímavý námět a la Spring Breakers své doby, moc využit nebyl. Pár zajímavých a silných scén a částí v tom ale stejně je, osobně mě asi nejvíc zaujala ta s tou podivnou ženou, která byla po přechodu. Navíc je to celé dost zručně natočené, takže i nemalý počet scén, který je o ničem, má díky určité poetice v nich svoje kouzlo. Věřím i tomu, že ve své době to muselo být i poměrně dost odvážné, až bych se nebál sem přidat žánr erotický, jelikož tu byl skutečně velký počet sexuálních scén a snad každá byla na jiný způsob, což je aspoň dost pozoruhodné. Ale stejně to u mě na víc jak tři hvězdy není, protože mě to úplně nevtáhlo, samotné postavy mě taky moc nezaujaly a od závěru jsem čekal aspoň něco víc (chápej tragického), aby to mělo aspoň nějakou pointu, ale z tohohle konce jsem spíš měl pocit, jako by Blier stál hlavně na straně ústředních postav a jejich životní styl vnímal jako naprosto svobodný a ducha osvobozující... No, možná tak svobodný v sexualitě, jinak bych tenhle život dvou menších delikventů nevnímal jako svobodný, ale jako určitý projev ztracenosti v sobě samotném. Přesně to jsem čekal, že se u Buzíků pořádně rozehraje, ale jak už jsem psal, ono nakonec skoro k ničemu nedošlo... Je to škoda, ale doufám, že jiné Blierovy filmy mi sednou víc. Slabé 3* ()
Blierova nesnesitelná lehkost bytí není poznamenána Kunderou, ale jako kdyby se Blier inspiroval jiným českým autorem, Bohumilem Hrabalem. Najít tolik poetiky ve všedních věcech je pro nás běžné smrtelníky nadlidský výkon, Blierovi se podařilo nalézt poetiku v příběhu dvou zlodějíčků. A zcela určitě by se tenhle film nemohl promítat v klášteře, neboť by řádové sestry poomdlévaly studem. ()
Komedie z dob, kdy bourat tabu ještě stálo zato, kdy ještě bylo co bourat, kdy sexuální revoluce šedesátých let teprve doznívala... Místy to bylo nepravděpodobné až na půdu, místy režisér blbě vedl herce, ale to k takovéhle krásné anarchii asi patří. Tenhle filmek se dá vidět znova a znova, vždycky po několikaleté přestávce. Už kvůli těm interkulturním odkazům, výtvarným (impresionisté), filmovým (ledasco), literárním (Maupassant), historickým (omývání nohou v evangeliích)... Ano, ten film JE intelektuální chytristika, epatistní facka měšťákovi, ale umí to parádně schovat. Dva nenapravitelní kašpaři, anebo dva bezskrupulózní parchanti, anebo dva neodolatelní, téměř villonovští rošťáci? Ať si divák vybere. Mimochodem -- anglický název Going Places je stejně debilní jako čeští Buzíci. Co to nazvat třeba... Koule? Ale nenatočil Blier jiný film pod tímto názvem?? ()
V první řadě tvrdá obžaloba moderní doby a především ztráty opravdového prožití čisté lásky. Na druhou stranu však též neskutečně zábavná a povedená komedie, u které vám bude smutno, až skončí. Depardieu a Dewaere jako dost sympatičtí výtržníci, kteří se zajímají jen o to, jak dostat kdekterou ženskou do postele a krádeže berou jako nezbytnou součást života. Vypiplaný a naprosto nabitý scénář, kde jeden nevázanější a šílenější kousek střídá druhý. Zpracovávání frigidky Miou-Miou je dost odvážné a koho zajímá Depardieuovo něžné pozadí, příjde si na své. Jsou tu samozřejmě i závažnější místa - poslední zážitek Jeanne Moreau, která se snad jako jediná ve filmu nesvlékla, "kojení" Dewaera i ochutnávání mladičké Isabelle Huppert, což je zase vyloženě lyrická pasáž. Krásný film, který se nemůže líbit snad jen feministkám. ()
Óda na bohémství a nespoutanost po francouzsku. Ujetá podívaná s obskurně černým humorem sice balancuje na hraně nechutnosti a perverze, avšak nikdy její hranici nepřekročí. Bertrand Blier provokuje, dráždí, ale neexhibuje a nesnaží se za každou cenu šokovat. Dík tomu jsou Buzíci i po těch letech svěží podívanou, která dokáže zaujmout i bez nálepky "kontroverzní". 85%. ()
Galéria (35)
Zaujímavosti (24)
- Film se natáčel od 16. srpna do 8. října 1973 a to mj. v oblastech Valence (Drôme), Rouen (sekvence kolem věznice Bonne-Nouvelle), Le Touquet, Stella-Plage (Pas-de-Calais), Luc-sur-Mer (Calvados), Caen (sekvence u vchodu do Monoprixu), Guilherand-Granges (sekvence u supermarketu Mammouth, ze kterého se v roce 1998 stal Auchan), Eymeux a 3 km podél staré Route Nationale 92. (classic)
- Jednu z menších, ale pozoruhodných rolí ve filmu, Jeanne Pirolle, dostala Jeanne Moreau, jejíž přítomnost v obsazení uklidnila investory, kteří uvolnili peníze potřebné k natočení filmu. Moreau po přečtení románu původně odmítla ve filmu hrát, ale po přečtení scénáře souhlasila. (classic)
- Během natáčení se herci Gérardu Depardieuovi, představiteli hlavní role, narodila dcera Julie, později také herečka. (Hollywoodman)
Reklama