Kondomédia

Super, super, super... S odstupem času jsem si pustil opět Kondomedii a hle! Jaká to proměna... Poprvé jsem přes stromy neviděl les.... poprvé jsem čekal jen několik desítek minut nonstop komediální zábavy a čištění hlavy v tom dobrém slova smyslu, ale on ten film o tom vlastně až tak není... je to velice krásný, laskavý lidský příběh s humornými prvky, které jsou inteligentní, jemné a a vůbec... Prííííma a dík za skvělých 84 minut podívané pane Veber (19.06.2005)

To fakt nemá chybu! Správná veberovka, naprosto dokonalá! Na Depardieu jsem koukala jako blázen! On fakt podá perfektně všechno! Daniel Auteuil (kruci, to se tak blbě píše) je taky všestranný a mám ho ještě radši, ale tady pro mě Depardieu jasně kraloval! Idiotský český název filmu, pořád si na idiotské přejmenovávání filmů českými distributory nemůžu zvyknout (Byl jsem při tom, Amores perros, Soukromé neřesti, Čas smyslnosti a mnoho mnoho dalších...) (19.02.2010)

Tedy, název samotný by mě odradil od sledování téhle výborné komedie, která dává vzpomenout na zlatý věk francouzského filmu...z čehož plyne, že by byla velká chyba, nechat se zmýlit tím děsným názvem:)) Opravdu nejde o komedii, u které byste se smíchy za břicho popadali, ale celou dobu se dobře bavíte, a sem tam se mihne třeba výborný Depardieu:)) (31.08.2003)

Nechápu kdo vymyslel tak debilní název, protože jsem tím pádem dost dlouho chodila kolem toho filmu po špičkách. A přitom je to fajn komedie i když těch vtipných momentů bych uvítala rozhodně víc. Ale hvězdná sestava v čele s mým oblíbeným Danielem, který byl chvílemi opravdu k nakousnutí, dělala co mohla. A ta Gérardova postupná proměna byla taky okouzlující. Příjemná a pohodová komedie, ale Francisi Vebere dneska je ta čtyřka slabší, protože máš v kapse ještě lepší kousky. (08.08.2013)

1. Toho hlavního hrdinu (dále "HH") fakt nechápu, se mu splnil sen každýho pracujícího člověka - tj.dostat výpověď s odstupným, který v socialistický Francii bude určitě daleko tučnější než u nás - a on kvůli tomu taak vyvádí, místo aby skákal radostí tři metry do vzduchu, chce skákat z deprese dvacet metrů dolů. 2. Musím pochválit režiséra za perfektní výběr představitele HH, on skutečně čučel jak holub, jak to trefně vyjádřila ta jeho kolegyně, vyvaloval oko, natáčel hlavu a koukal ze strany. Já to musím vědět, páč jsem na holuby odborník, pozoroval jsem je každý den ráno v pět, jak se mi natřásaj na parapetě. Škoda, že to "čučení jak holub" není obecně příznakem homosexuality, aspoň by ta generace na mým parapetu byla poslední. 3. Celý děj filmu by se dal shrnout do výroku "Když nejsi teplej, jsi mrtvej". Jinak ještě k těm holubům: málo se to ví, ale vzhledem k tomu, že maj oči po stranách hlavy, vidí jenom do boku, nevidí dopředu nebo dozadu. Což jako nevadí, když pochodujou po zemi nebo dělaj čurbes na parapetech, ale zásadní problém by to byl při letu. Neboť aby viděl dopředu, musel by mít holub furt natočenou hlavu o 90 stupňů, čímž pádem by ale neviděl do stran (ale zase viděl dozadu) a měl by větší odpor vzduchu, páč jeho hlavička rozhodně není kulová. Čímž pádem je jasný, že překážky musí odhalovat jiným způsobem než zrakem, a já na to přišel. Vědci se už dlouho dohadujou, proč holubi houkaj, když by správně podle čítanek a jiné literatury pro děti měli pouze vrkat. Přinesli celou řadu vysvětlení (maskujou se za sovy, aby odehnali ostatní ptactvo od krmiva; jsou zblblí současnou moderní dobou a opičej se po lokomotivách; učej se anglicky a zarazili se u jistýho tázacího zájmena), ovšem ani jedno není správné. Holubi houkaj, páč pak podle ozvěny poznávaj, jak daleko jsou od překážky. Čehož jsem fikaně využil, páč jsem hlava otevřená, a od jistý doby mi už na parapet nesedaj a houkaj naštvaně u sousedů, se kterýma moc nevycházím, takže je to win-win. Napadlo mě totiž tu ozvěnu zesílit, aby si ti holubi už dvacet metrů od okna mysleli, že jsou u něj. Takže si myslej, parapet je tu, sednou si do vzduchu, kterej je moc dlouho neudrží, takže pak si na zemi třou naražené šišky, svět se jim úplně převrátí a oni odcházejí zmatení raději pěšky do úkrytů, aby vymýšleli filozofická zdůvodnění, proč svět není takový jako je. No a tu ozvěnu jsem zesílil jednoduše, napsal jsem do Pentagonu a oni mi za ofrankovanou obálku poslali nazpátek pár štítků, co má ten jejich neviditelnej bombardér na povrchu. Jednoduchá úvaha: Když jedna strana dokonale pohlcuje jakýkoli vlny, druhá strana je bude naopak perfektně odrážet! Takže jsem je dal do okna obráceně než jsou na tom letadle a už se jenom směju. (14.05.2016)