Dina

Teď už vím, že žena bouře, žena lvice, není Tornádo Lou, ale Dina. Syrové, kruté, erotické, dramatické, severské jak Munchův Křik. Zcela nepřipraven jsem jsem tento film as před rokem shlédl po půlnoci v TV a dojem byl takový, že jsem ráno rozbil prasátko a běžel si ho rychle koupit. Není divu, že vedle takové čarodějky byl i G.Depardieu jen chcípáček. (21.02.2010)

Po scéně z prádelny jsem čekala, že to bude jeden z těch dobrých filmů. Ale bohužel po zhlédnutí to už nemůžu potvrdit. Maria Bonnevie svůj výkon založila na neustálém kulení očí (nic jiného evidentně v zásobě nemá) a ve finále se s rolí Diny o mnoho lépe popasovala ta malá holčička. Příběh mě moc nezaujal a že bych si k některým postavám dokázala vytvořit vztah, o tom se také mluvit nedá. Výjimkou je snad postava Thomase (mimochodem, je to docela škoda, že dostal Hans Matheson tak málo prostoru). Na můj vkus lehce podprůměrný film. (08.10.2010)

Tak se na to podívejme. Jeden z prvních filmů dvojice Ole Bornedala s Danem Laustsenem. Už se zmíněnými jmény je jasné, že o podivnou atmosféru a dramatický koncert audia s vizuálem nebude nouze. Příběh však trošku pokulhával a pointu zde hledat moc nejde. Je to životopisný příběh strašně divné holčiny, která moc empatie nepobrala. Tím, že děj jen tak nenásilně plynul a sympatie jednotlivých postav nenabývaly kladných dojmů, si tento snímek získal mou určitou náklonnost. Zkrátka ten film byl natolik divnej a velmi lidsky (nelidsky?) podanej, tak jsem s hodnocením moc neváhal. Mnozí po hodině vypnou, jiní si užijí onen audiovizuální zážitek. Je ovšem potřeba mít na takový snímek náladu. (12.02.2018)

Tragedie, která zaviní, že se z bezstarostného dítětestane zmatené „zvířátko“ , které si cestu k dospělosti, objevuje pomocí instinktů a „svých styků se smrtí“. A objevuje ji bez zábran, se všemi krajnostmi vášně pro to co miluje, obdivuje, potřebuje, chce anebo už nechce!!! Musím přiznat, že po úvodním "hororu" z prádelny jsem jen stěží odolávala pokušení film vypnout! Naštěstí jsem víc věřila vkusu člověka, který mi tento mysteriózní film doporučil. (15.05.2005)

Po hodině nechápavých pohledů jsme to s kámošem vypli a šli do ledničky pro plechovky piva. Toto byla jedna z největších blbostí, jaké jsem kdy viděl. Možná ovlivněn atmosférou očekávání nějakého vysoce hodnoceného filmu v jakési recenzi, možná jsem tehdy nebyl nalazen na spirituální zážitky v nitru dívenky, možná jsem to ale vůbec nikdy nechtěl vidět a možná je to opravdu blbost a tak na Dinu budu i vzpomínat. Nikdy víc. (07.02.2009)