Pápežov exorcista

Žánrová jednohubka neurazí a pyšní se několika sympatickými motivy, které však pouze nejistě načrtává. Ani z hlediska stylu se nejedná o nic, na co byste si pár dní po zhlédnutí vzpomněli, jako přímočará zábava na 100 minut ale Papežův vymítač poslouží. Více zde. (08.04.2023)

S exorcismem to máte úplně stejně jako s tranzistorama. Prostě si nějaký labilní, psychicky narušený, hormonálně destabilizovaný či po pozornosti toužící mentál usmyslí, že je v jeho těle někdo jiný, a místo, aby jej nahnali k psychiatrovi, endokrinologovi nebo mu pořádně nařezali, pozvou k němu nějakého zpohádkařeného živnostníka a institucionálního demagoga, který učeně pokývá hlavou, protože z toho má perfektní píárko mezi blahoslavenými nebo sto litrů za kompletní seanci, a zasvěceně řekne: „Hm, hm, moribundus! Ta zlá cizí entita okamžitě musí ven!“. Načež jeden vytáhne krucifix a almanach osvědčených fantasy básniček, druhý skalpel a učebnici destruktivní chirurgie, a hurá, jde se vymítat! Jediný rozdíl je pak v tom, že jeden pacient vypadá jako Marilyn Manson před tím „odborným“ zákrokem, druhý až po něm. No řeknu vám, já se tedy moct celé dny válet, kroutit hlavou o tři sta šedesát, mluvit uhrančivým basem jako jen lehce nachlazený zpěvák kapely Canibal Corpse, libovolně pohazovat lidmi, chcát si do postele, prcat všechno, co se ke mně přiblíží, strašit dementy a vůlí přesouvat nábytek a někdo mě toho zbavit, taxi ho hned po tom zdeformování najdu, rozšmelcuju mu držku a striktně požaduju přišít toho čuráka zpátky! Největším problém vymítacího žánru je to, že hned při svém vzniku nastavil laťku na nepřekonatelnou úroveň naprosté dokonalosti a už prvním filmem totálně vyčerpal veškeré fičury a vyfikundace, které ono pohádkové Rituale Romanum skýtá. Tudíž cokoliv někdo od té doby natočí, je až na světlé výjimky, prostě jen ubohým plagiátem Exorcisty. A tenhle Vymítačův papež, ups, pardon, taxe vlastně bude jmenovat až dvojka, František Černý dozajista potřebuje dalšího štěka, je, jak jinak, naprosto ubohým plagiátem Exorcisty. Prostě se úplně vysrali na scénář, jen vyměnili posednuté pohlaví a bububarák, nesystémově kuchli z Exorcisty akční sekvence a celé to podložili, aby se hajzl tolik neviklal a věřící Tomášové si samým napětím cucali konce krucifixů, jakože skutečně skutečnými trampotami skutečně skutečného a údajně nejslavnějšího demagoga, tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě říct Dänikena První římskokatolické a.s. s parádně příznačným jménem Gabriela (Amon) Amarthová. Je to sice hezky natočené a Rasl i jako Prasl pořád má i na stará kolena solidní charisma a hraje od přirození, ale co naplat, jakmile se zase začalo strojově vymítat, já začal pekelně zívat a znuděně si škrábat tu čerstvě přišitou kundu. (05.05.2023)

Hlava sa točila, chodilo sa štvornožky po strope a stenách, rozprávalo sa hlbokým, démonickým hlasom, dvere trieskali, všetci vrieskali, posadnutý vyzeral nezdravo, občania lietali vzduchom, a veľa sa modlilo. Nejaká tá svätá báchorka k tomu, čo od exorcistického filmu viac chcieť? No a ako bonus, jeden malý chlapec sa naučil extrémne škaredo rozprávať, u spolužiačok a psychológa bude mať úspech. V žánroch chýba komédia, lebo najviac som sa nasmiala hneď v úvode, keď mi prezradili, že je to podľa skutočnosti. Takže ku ku, otče. (11.11.2023)

Církevní hodnostáři si cpou břich a čertovská čeládka pod kotli přikládá. Tak to bylo, je a bude. A nic se na tom nezmění, dokud se planeta Země bude točit a hříšníci budou hřešit. Není zase tolik výrazných vymítačských skvostů, abych jimi rozmařile plýtvala, takže když se nějaká nová rarachovina vyskytne nemůžu dotyčného Satanova vyslance jen tak zazdít (on by se ten zmetek rohatý ani nenechal). S mým nickem je přímo povinnost to vidět a poté i znalecky ohodnotit. Tedy, výrazově mohutnější (to mě rajcuje) Russell Crowe (btw dobrá italština) do toho jde s fortelem sobě vlastním, slovní přestřelka mezi ním a Asmodeem je vrcholně působivá, otcovské vedení mladého španělského kněze nese své ovoce (jablka bohužel došla) a matka od posednutého syna si srovná své priority, čímž zjistí, že zdědit velkou starověkou ratejnu není žádná výhra. A argumentace, že tohle téma už tu bylo tolikrát.  Bůh a Ďábel jsou věční! (16.05.2023)

Začiatok veľmi sľubný. Mytológia za tým viac než uspokojivá. Viem si predstaviť sériu, viem si predstaviť viac menej všetko, čo by ma ako fanúšika podobne ladených príbehov uspokojilo. Problém je v tej americkej produkcií. Jeden z najmocnejších démonov a je porazený tak jednoducho. Budovanie vyvrcholenia je koncipovaná takmer v každej scéne a to až do takej miery, že sa funkčnosť mytológie dostáva trochu do úzadia. O postavy som sa nebál a skutočne desivých miest tam bolo veľmi málo. Ak to beriem ako temné fantasy funguje mi to trošku viac ako horor. Crowe vo svojej postave výborný. Značne si to užíva aj napriek tomu, že ku koncu už bol tak trošku karikatúrou. Vedľajšie postavy nevyužité a šablónovité.  Tu sa ukazuje určitá bezradnosť tvorcov prísť s niečím invenčným. Stále to nie je také prostoduché ako prvá The Nun, ale na to ako bolo prvých 40 minút výborných je škoda, že tých posledných 20 je tak chudobných na akúkoľvek emóciu alebo strach. Takže priemer. V správnych rukách a bez úsmevného digitálu to mohlo byť niečím viac. (29.05.2023)