Réžia:
Francis VeberScenár:
Francis VeberKamera:
Luciano TovoliHudba:
Vladimir CosmaHrajú:
Pierre Richard, Gérard Depardieu, Jean Carmet, Jean Benguigui, Stéphane Boucher, Michel Blanc, Isabelle Renauld, Jean Veber, Maurice Barrier, Anaïs Bret (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Bankový lupič Jean Lucas chce po prepustení z väzenia žiť usporiadaným životom. Keď si ide z banky vybrať svoje úspory, stane sa svedkom jej prepadu úplne neschopným amatérom, ktorý si ho vyberie ako svojho rukojemníka. Je jasné, že nikto z polície mu neuverí, že sa stal obeťou neuveriteľnej náhody, musí teda vziať veci do vlastných rúk... (STV)
(viac)Videá (1)
Recenzie (234)
Uprchlíci jsou asi na místní databází nejlépe hodnocený film s Pierrem, ale já s ním mám menší problém. A asi jsem konečně pochopil jaký... Pierre si ve svých autorských filmech občas vybral nějákou vlastnost (roztržitost - Roztržitý, smůlu - Život plný malerů, nesmělost - Jsem nesmělý, ale léčím se), na kterou se nabaloval humor a až pak ve druhém plánu se nenásilně trochu více zkoumala (filozofování nad slovem roztržitý v Roztržitem.) I mistr Veber si ve předchozích filmech s Pierrem a Depardieum, vybral téma (Kopyto - opět smůla, Otec a otec - otcovstí), na které se nabalovalo humorné dění...a až ve druhém plánu se pak zajímavě mísil humor s trochou sentimentu a přesahem do života (v Kopytu - víra ve štěstí a smůlu...smůla na konec hlavní dvojku dovedla až k úspěchu...V Otci a otci se řeší úloha otcovství, pan Pignon je psychicky nemocný člověk trpící depresemi, který možná svého syna vyloženě potřebuje apod.) V Uprchlícíh mi příjde, že je tohle všechno převracené...nebo to tam ani není. Dojemná historka o chudém tatínkovi a jeho nemluvné holčice je sice možná pěkná a musím říct, že dříve mě (bez nějakých dalších větších filmových zkušeností) i skutečně hodně dojímala....Ale tady se nic moc se nezkoumá, na trochu smutný příběh a pár vážnějších scén se teprve nabaluje pár humorných scének (přepadení banky...a hlavně skvělý veteřinář Carmet a přestrojení za matku.), a v prostředku jako by se pan Veber pokoušel o vyloženě sociální rovinu...Ale bez většího nadhledu. Ty předchozí filmy mi zkrátka přišly přirozenější a k vážnějším tématum se teprve propracovávaly postupně v na první pohled ryze humorném balení..zde jako by se nás pan Veber pokoušel i trochu citově vydírat a nedívím se, že zrovna tento film se dočkal amerického remaku v jeho vlastní režii (neviděl jsem.) Oproti předchozím filmům (i dalšímu skvostu, byť taky vážnějšímu - Hračce, kde ale taky funguje humor, vážná linka i sentiment dohromady) pro mě krok stranou a s větší vážností, určitě ne více výzralý kus, spíš více podbízívý, ale sám v některých ohledech poněkud naivní a nedotažený. Myslím si prostě, že tohle pan Veber tak nedotáhl. I navzdory té oblibě filmu u dalších fanoušků francouzských komedíí a Pierra Richarda. Tady jdu překvapivě trochu proti proudu a musím říct, že k mým nejoblíbenějším filmům s Pierrem Uprchlíci už určitě nepatří. Dneska už osobní přenos tohoto filmu shledávám především prvním zhlédnutím a těm pár komediálním momentům...jak říkám, hlavně Carmetovi a převleku Pierra (:D). Ale pan Veber ať si z toho nic nedělá. Tohle určitě není zdaleka tak slabá chvilka jako měl osm let předtím, jistý pan Oury.:o ()
V tomto pokusu o komedii bohužel zásadně chyběla klíčová složka - humor. Počet pousmátí bych spočítal na prstech jedné ruky a zdaleka bych nevyužil všechny prsty. Mnohem více zde funguje paradoxně ta vážná složka. Všechny ústřední postavy ve vás vyvolávají místo humoru spíše soucit a celá humorná složka jde tímto do hajzlu. Příběh je rovněž dost o ničem. [20 %] ()
Nedělnědopolední oddychovka, předkrm před nějakým skutečným filmovým obědem, bazének, ve kterém si musíte smočit nohy, než si budete moct v něčem opravdu zaplavat, lehká, nekomplikovaná komedie, kde se nehledí na detaily a jedinou podmínkou, přes kterou nejede vlak, je povinný happy end. A tak spolu zůstali, a jestli neumřeli, žijí v Itálii jako tatínek a tatínek dodnes. ()
Příjemné, vtipné ... Pro mě jedna z nejoblíbenějších rolí Gerarda Depardieho. Jediné co mi nesedlo byla ta malá holka ... já sice obecně děti moc rád ve filmech nemám a hlavnš ty "divný a střelený", ale tahle mi vadila ještě trochu přes rámec, přišla mi úplně mimo a já jsem jí prostě nic nevěřil... trochu mi srážela celkovej dojem ale pořád nemůžu dát nic než *****, už kvůli tomu, že dobrých komedií je jako šafránu. ()
Utečenci sú zrejme najvážnejším filmom z Veberovej tvorby. Majú najhlbšiu myšlienku a činy hlavných protagonistov môžu mať až strašné následky. Ale neprestávajú si zachovávať to klasické veberovské kúzlo humoru, komických situácií a v dobrom slova zmysle-idiotizmu. Zo začiatku mi to až tak humorné neprišlo, Lucas-Depardieu opúšťa loch a chce začať nový život. Ale náhoda z neho spraví rukojemníka Pignonovy. Zbrklému, pomaly premýšlajúcemu, ale dobrosrdečnému chlapíkovy. A práve tu začína dej ako na hojdačka. Pár skvelých pasáži a potom BUM, jedna slabšia. A takto turbulentne to pokračuje asi do 70%. Potom sa ale stalo čosi záhadné, zrazu som si obe postavy strašne oblúbil a začal im v úteku fandiť. Lucas sa zmení od drsňáka k pohoďákovy a takýto charakter mi oveľa viac sedí popri bláznovsti Pignona. Koniec som si už naprosto užíval a vychutnával záverečnú scénu spolu s prekrásnou scenériou. ()
Galéria (25)
Zaujímavosti (5)
- Gérard Depardieu a Pierre Richard si společně pod stejnými filmovými jmény Jean Lucas a Francoa Pignon zahráli také o 3 roky dříve ve filmu Otec & otec (1983). (Skarface)
- Snímka Utečenci bola natáčaná vo francúzskom meste Bordeaux. (dyfur)
- Poslední čas na hodinách v přepadené bance je 9:41 a záhy na policejní stanici, po příjezdu Lucase (Gérard Depardieu) a Pignona (Pierre Richard), čas na hodinách ukazuje 11:04. (Ganglion)
Reklama