Otec a otec

No jo,úžasná komedie, úžasní tátové. Opět nostalgie, která pro mně má pořád to stejné kouzlo jako mělo když jsem to jako holka viděla poprvé,a to bude tak určitě 30 let zpátky. Tenkrát se mi ten Tristan strašně líbil a já chtěla bejt na místě tý holky. Tenkrát byl Gérard pro mně příšerná mlátička a hromotluk,ale dneska bych ho v tom filmu úplně sežrala,jak se mi líbí.A Pierre? Ten je ve všech svých komediích pořád stejný kopejtko a roztomilej rošťák. (18.12.2018)

Co by člověk dělal, kdyby neexistovala sedmdesátá a osmdesátá filmová léta ve Francii, kde se rodila jedna komedie za druhou prošlapaná mezi kriminálními peckami. Vždyť to by tu dobu musel akorát každý obrečet. Nejhezčí na tom je, že ty filmy dělají radost i v dnešní době, třicet let po době, co je Frantíci natočili. A to je na tom to opravdu krásný. (12.11.2012)

Dva velikáni francouzské komedie ve velkém filmu Francise Vebera. Obzvláště Pierre Richard zde exceluje, což je v podstatě u něho běžný standard. Z komedií s duem Richard-Depardieu mi Otec a otec příjde jako jednoznačně nejslabší. Oproti takovému Kopytu je tu humoru opravdu jen poskromnu a často to spadá do linie nudné kriminálky. (11.06.2014)

Příjemná komedie o tom, jak to dopadá, když chce matka (půvabná Anny Duperey) nalézt zpět svého utečivšího pubertálního syna Tristana (Stéphane Bierry). A tak se uchyluje ke lži, aby na scénu dostala jeho dva domělé otce: sebevědomého a protřelého drsňáka, novináře Jeana Lucase (Gérard Depardieu) a přecitlivělého páchače sebevražd Francoise Pignona (Pierre Richard). U obou nově nabyté otcovství vyvolá rodičovský pud a hrdost, náhoda je dává dohromady a nastává pátrání, honění, mlácení, přemlouvání a přesvědčování. A to vše prošpikované honem nicejské mafie na Lucase a lidi na něj napojené. Nevšední hledání dopadne obzvláště na tři lidi: na majitele hotelu Riviera Raffarta (Maurice Barrier), který dostane nejednou přes ústa, ředitele casina Jeannota (Roland Blanche), který je zavražděn, a na skutečného otce Paula (Michel Aumont). Samozřejmě se dvojici povede vyrvat hocha ze špatné cesty a odměnou jim je pocit domělého otcovství a pocit štěstí. Míti potomky je zřejmě jeden z vrcholů našich bídných životů. (23.08.2010)

Richard a Depardieu byli skvělá komediální dvojice. Díky nim se v Otec a otec vytvořila krásná rovnováha – není to ani příliš bláznivé jako některé Richardovi filmy, ale ani příliš vážné, jako některé filmy Depardieuovy. Oba aktéři dokázali uvěřitelně podat lehce neuvěřitelnou historku o dvou chlapících, kteří se vydávají hledat svého potomka. Jejich cesta není jen výprava za ztraceným synem, ale také výprava za smyslem vlastního života (napsané to zní pateticky, zahrané ani trochu!). (13.08.2005)