Kopyto

Marie Bensová letadlem určitě přiletěla, ale pak se doslova vypařila. Všichni profesionální čmuchalové pak s přehledem ztratili její stopu už na letišti. Marie je totiž nenápadná dívka, která nedokáže překročit žádnou z překážek, které ji zlomyslný osud staví do cesty. Obyčejný člověka tyto překážky obvykle lehce zdolá, aniž by si jich všiml a proto musí být na její stopu nasazen někdo, kdo si při výběru z hromady židlí neomylně sedne na tu poškozenou - Francois Perrin. Perrin je od začátku pátrání neomylně fackován osudem po stopě zmizelé dívky a má velké štěstí, že po jeho boku stojí ostřílený detektiv Campana, který sice nechápe, jakým způsobem se pomatený Perrin zavěsil na vychladlou stopu, ale alespoň ho při jeho šílených exhibicích neustále vytahuje z maléru. (12.12.2009)

U nás docela neznámá komedie s Pierrem Richardem a Depardieum. Vycházející z jednoduchého nápadu, který je vytěžený na maximum. Mimo to to tahá mladé herecké ústřední duo excelentně dabované Soukupem s Olivou, ve vedlejších rolích Filipovský a Vilhelmová. Příjemné, doporučuju jako letní komedii. 7,5/10 (03.06.2021)

Tuhle skvělou komedii jsem viděla poprvé jako dítě a pravdou je, že to funguje pořád, Pierre Richard jako věčný smolař úchvatný a Gérard Depardieu v roli detektiva, jehož pasovali na asistenta, skvělý a ti dva společně hledají zmizelou dívku napříč Mexikem.. Je to taková milá, vtipná, příjemná oddechovka.. (23.10.2022)

Spojení nešikovného úředníka nosícího smůlu a ostříleného drsného detektiva v jeden pátrací tým, je kombinace, která si přímo říká o humorné situace. Sestava Pierre Richard – Depardieu, je sázkou najisto, navíc pod režijní taktovkou Francise Vebera, klasika francouzské komedie. Film přesto nedostál mému očekáváním. Například OTEC A OTEC, je jistě lepším filmem. Nejlepší hláška: „Mám tanec v krvi.“ 67% (27.03.2012)

Jeden z najoriginálnejších scénaristov Francis Veber, duchovný otec Françoisa Pignona (dedič tuláka Charlieho), si hravo poradil aj na režisérskom poste a nezaostal za Yvesom Robertom, režisérom série o blondínovi. Obzvlášť mu vyšla trilógia Kopyto, Otec a otec a Utečenci, v ktorej spojil Pierra Richarda a Gérarda Depardieu, dvoch famóznych hercov. Ten prvý hrá celým telom, je z rodu Funésa, len na rozdiel od funesovských hrdinov je tak trochu hračkou v rukách nemilosrdného osudu, teda Vebera. Funes dej určuje, Richard na dej reaguje, ale pozor! nie je to žiadny blbec, ako napríklad inšpektor Clouseau. Francois Pignon je v podstate génius. Depardieu hrá očami, je z rodu Gabina. A spolu to medzi nimi iskrí a horí. Jeden z najoriginálnejších scénaristov tak vytvoril jedno z najoriginálnejších hereckých spojení. Ak k tomu prirátame hudbu Vladimira Cosmu, vyjde z toho naozaj fantastická trilógia. To, že je neopakovateľná, sa ukázalo, keď Veber spojil Depardieua so Jeanom Renom vo filme Drž hubu. Tam hral skôr toho Pignona, aj keď sa tá postava volala ináč. Reno je skvelý, ale dvojica D plus R bola jedinečná. Ešte slabšie to vypálilo s tou Osinou. Ak by ste sa ma opýtali, ktorý film trilógie mám najradšej, bolo by to, ako keby ste sa matky opýtali, ktoré zo svojich troch detí má najradšej. Alebo lepšie - ako keby ste sa syna opýtali, ktorého zo svojich troch otcov má najradšej. (26.07.2020)