Zázrak z Bernu

Vítězství na fotbalovém MS v roce 1954 je pro Němce stejně důležité jako pro nás Nagano. Starší ročníky vám o "bernském zázraku" rádi povypráví, ročníky mladší vám poví to samé z druhé ruky. Pro válkou stále zdecimované Německo bylo toto vítězství velmi důležité - znamenalo alespoň chvilkové zapomenutí na denní starosti. Film velmi dobře propojuje příběh fotbalový a příběh společenský - desetiletý hlavní hrdina je kamarád a "nosič balonů" jedné z hvězd mužstva, jeho otec se vrací z ruského zajetí po dlouhých letech. Láska k fotbalu a nenávist k otci se nakonec utkají přímo ve finále mistrovství světa. (21.11.2005)

Kdybych byl fotbalový fanda, přihodil bych určitě ještě jednu hvězdičku, jenže tím vážně nejsem. Popularitě Bernského zázraku v Německu celkem rozumím, protože je to takový milý, lehce kýčovitý snímek, který hladí, fouká bolístky a přitom se zároveň tváří, že otevírá a řeší závažné problémy, jako je válečné trauma navrátilce ze sovětského zajetí. Jenže ten film je přeslazený a svým vyústěním banální. Je prostě mělký, hezky učesaný, dobře se na něj kouká, ale to je tak všechno. Celkový dojem: 45 %. (10.07.2016)

"Prežil som 11 rokov v lágri, aby zo mňa robil môj syn blbca?" Celkom to vyšlo, spojiť tému futbalu s povojnovým Nemeckom a tisíckami zajatých Nemcov, ktorí sa po rokoch vracali z ruských lágrov. Okrem týchto dvoch tém je tu i otcovo trauma a ťažké prispôsobovanie sa novému svetu a téma rodiny. Scéna v kuchyni, kde otec rozpráva zážitky z lágru ma nejako dojali. Tvorcovia vzdali hold predovšetkým rodine a nemeckým futbalistom, ktorí zosadili z trónu vtedajšie veľmi silné Maďarsko. Kto rád futbal a filmy s vojnovom tématikou nemá čo riešiť. 80%. (31.12.2015)

Skvěle natočený film o tom, jak se Německo složitě vyrovnávalo s těžkou situací po druhé světové válce. A jak poprvé od války zažilo okamžik nějakého pocitu vítězství. Ve filmu se objevuje několik dějových linií, hlavní jsou dvě: z pohledu malého chlapce sledujeme, jak se vyrovnává rodina s příchodem otce, který se vrací po mnoha letech strávených v sovětském zajetí a není tak úplně v pohodě. A kromě toho je tu ten národní zázrak - mistrovství ve fotbale: věc, která ne Němce tehdy působila asi jako naše hokejové vítězství v roce 1969. Film samozřejmě hlavně emotivně působí na Němce, ale i já ač Němec nejsem (a nijak zvlášť po tom netoužím), jsem si tenhle film celkem užil. (23.04.2005)

Kdeže jsou ty časy, kdy jelo Německo na světový šampionát jako outsider a Maďaři naopak patřili k největším favoritům. Od té doby sice u uplynula spousta času, ale i tak se nabízí otázka, co udělali soudruzi v Uhrách špatně. Wortmannovi se podařilo výborně skloubit německý sportovní zázrak s rodinným dramatem, které vychází z trauamat II. světové války. Tohle umí Němci asi nejlépe na světě. Otci, který se vrací z dlouhéhé sovětského zajetí, jsem jeho roli bez problémů uvěřil, ačkoliv se v podání jeho představitele zdánlivě nejedná o žádný zázrak. Problém jsem neměl ani s ostatními herci a scénami, ať už se jednalo o představitele Helmuta Rahna, Sepa Herbergera resp. o momenty z plácků či opravdového hřiště. Finálový zápas patřil k nejlépe podaným sportovním utkáním v historii filmu a jak nikde bylo vidět, že režisér fotbal dlouho hrál, má ho rád a rozumí mu. Tak si říkám, kdy se my dočkáme svého filmového Nagana, Bělehradu anebo i Itálie 1934, Chile 1962 či slavného vítězství nad SSSR na hokejovém MS v roce 1969. Velkých sportovních příběhů máme dost. 80% (23.01.2015)