Gattaca

Mistrovské dílo, které mi nepochopitelně dlouho unikalo. Naprosto minimalistický film, který se vyznačuje především pečlivou režií. Andrew Niccol dokáže budovat napětí stejně jako Hitchcock. Zasazení do nepříliš vzdálené budoucnosti evokuje cyberpunkový příběh, čemuž by odpovídalo i to, že film se zaměřuje především na vykreslení chodu společnosti. Důvod cesty na Titan je zcela nedůležitý. Tématem snímku je eugenika. Hlavní hrdina je narozdíl od cyberpunkových děl poměrně jednoznačně vykreslený - je to charakterově naprosto ideální člověk, bez jediné chybičky. To je možná jediná věc, která mi na filmu vadila. Mám radši, když mají hrdinové nějakou temnou stránku. Ale co už. Vizuální stránka je působivá, záběry na futuristické budovy (postavené v 50. letech) zalité zlatou barvou vyvolávají jakýsi dojem nostalgie. Tato falešná nostalgie se odráží i na mnoha dalších prvcích filmu, než jen architektuře. Jazykem Gattaky je esperanto, klavírista hraje upravenou Schubertovu skladbu, automobily pochází z 60. let... Výborný je ten plakát s točitým schodištěm připomínajícím šroubovici DNA. (15.06.2010)

Zajímavý film ukazující společnost ovládanou, hmm, jak to říci, pro nedostatek lepších výrazů, vědeckým fašismem. Roztomilé. Pozitivisté by to měli povinně vidět dvakrát, racionalisté jednou. Ostatní se mohou obdivovat režii Andrewa Niccola, který natočil nápadité sci-fi prakticky s minimem rozpočtu a v retro stylu, bez nějakých vizuálních okázalostí. Ale s naléhavostí, hloubkou. Dobré herecké výkony kvality snímku jen podtrhují, stejně jako vynikající hudba Michaela Nymanna. (11.02.2011)

Scénář: Andrew Niccol .. Možná, že se budu opakovat, ale guru filmové satiry mne ani potřetí (ze tří jeho filmů) nezklamal ba naopak, velmi příjemně překvapil. Tentokrát si vzal do parády DNA a genetické odlišnosti a vytvořil sofistikovanou komorní sci-fi o zapovězeném životě mezi gen-elitou - o zapovězeném snu, na který nelze za daných předpokladů dosáhnout .. ovšem to by musela jít zlomit lidská vůle a naděje. Krása! Atmosféra snímku je velmi prokreslená, režie nepoužívá rozmáchlých gest, vše je umírněné, zato intenzivnější, plné emocí, budované na dalším z propracovaných scénářů, jaké si Niccol sám píše. „Pohleď na Boží dílo! Kdo může narovnat, co on zkřivil?" Kazatel 7,13. (17.10.2006)

Nemám příliš v lásce Sci-Fi, připadá mi, že si její autorři strašlivě ulehčují práci, když si vymyslí prostředí, postavy, situace a problém - a pak to skvěle všechno vyřeší. Ale tohle je opravdu něco jiného a povedeného. Problém oprávněnosti, účelnosti a vůbec akceptovatelnosti genetického inženýrství je problémem z tohoto našeho světa. Vylučme se života náhodu, všechno přesně spočítejme - a když se nám to podaří, zajistíme si nehynoucí nudu. Ale ono se nám stejně nepodaří. (03.04.2010)

Gattaca se sice tváří na první pohled jako nějaký strašně "chytrý" sci-fi, ale v podstatě je to akorát ohranej příběh o tom, že i ten největší outsider si může nakonec splnit svůj sen, když se bude hodně snažit. Ta myšlenka s geneticky upravenejma lidma je celkem zajímavá, ale jinak na tom filmu nic zvláštního nevidim. Je tam sice pár napínavejch scén, ale většina filmu je prostě nuda. Koukat pořád dokola na to, jak Ethan Hawk chčije do kelímku nebo se nechává píchat do prstu mě fakt moc nebralo. A ten "americkej" konec to dorazil. Jinak mi taky nesedělo, jak je film laděnej jakoby do nějakýho retra. Sice se to má odehrávat někdy v blízký budoucnosti, ale všichni tam jezděj v Citroënech a Roverech ze 60. let a všichni nosej nějaký retro-oblečení. Většina hodnotících se tu nad tim filmem rozplývá, ale pro mě je to hodně slabý sci-fi. 40% (09.08.2014)