Gattaca

Scénář: Andrew Niccol .. Možná, že se budu opakovat, ale guru filmové satiry mne ani potřetí (ze tří jeho filmů) nezklamal ba naopak, velmi příjemně překvapil. Tentokrát si vzal do parády DNA a genetické odlišnosti a vytvořil sofistikovanou komorní sci-fi o zapovězeném životě mezi gen-elitou - o zapovězeném snu, na který nelze za daných předpokladů dosáhnout .. ovšem to by musela jít zlomit lidská vůle a naděje. Krása! Atmosféra snímku je velmi prokreslená, režie nepoužívá rozmáchlých gest, vše je umírněné, zato intenzivnější, plné emocí, budované na dalším z propracovaných scénářů, jaké si Niccol sám píše. „Pohleď na Boží dílo! Kdo může narovnat, co on zkřivil?" Kazatel 7,13. (17.10.2006)

Lze bez hi-tech zbraní, futuro dopravních prostředků, zpomalených záběrů a celkově bez jakéhokoliv náznaku budoucnosti (krom úvodního titulku), natočit kvalitní sci-fi? Andrew Niccol dokázal, že lze! Celý film postavil na - na první pohled silně utopické - vizi světa, ve kterém se lidé dělí na geneticky dokonalé a... genetický odpad. Utopie je to však do té doby, než se nad poselstvním snímku zamyslí každý rozumnější divák a chtě nechctě uzná, že k čelnímu střetu s tímto problémem může opravdu časem dojít. Niccol však diváka svou apokalyptickou vizí nestraší (jak to rádi jeho kolegové ze sci-fi vod dělají), ale předkládá ji jako holý fakt, který musí divák pro hru přijmout. Proto se Niccol vystříhal všech efektních, ale pozornost odvádějících, hračiček zmíněných na začátku. Že jsme přece jenom trošku dál v čase naznačí Niccol jenom díky strohým faktům, jako že se létá na kdejaké planety a jejich měsíce. No, vstupní turntiket do Gattacy lze ještě brát v potaz. Díky kameře Slawomira Idziaka, který s nezdravě žlutým filtrem snímá jak interiéry, tak exteriéry, ve kterých se odehrává děj, se Niccolovi podařilo navodit tu atmosféru, kterou každý divák od žánrového snímku očekává. Ladný hereceký sprint Ethana Hawka, kterému na paty šlape Jude Law a taky v malinké roličce Xander Berkeley (doktor), je tak impozantní, že o to více zamrzí nesmělé klopýtání Umy Thurman kdesi vzadu. Ač Gattaca nemá v ruce trumfy, kterými by oslnila, tak přesto je to film, na který se jen tak lehce nezapomíná. Což při absenci je při absenci nabušených vizuálních efektů téměř až nadlidský výkon. (12.06.2005)

Je to vynikající film. O genové černé ovci v bílém stádečku. Na vině mého nízkého hodnocení je fakt, že mi tahle hlavní myšlenka, tak moc oblíbená dnešní společností, je paradoxně ze srdce protivná. Mnohem více než k dokonalým a silným hrdinům jsem vždy tíhnul k lidem, kteří v životě něco zvorali, něco nedokázali, na něco nestačili. A pak se s tím vědomím museli poprat a domlátit se až do stavu osobní pokory, což je podle mě nejvyšší ctnost člověka. Tyto a podobné filmy jsou super, člověk pevnou vůlí, pílí a odhodláním dokáže skoro všechno - a to je mi protivné jako každá jiná pýcha. Riziko vaření dětí z genové kuchařky zobrazeno parádně. Jen by mě zajímalo, jak řešili antikoncepci nebo jestli vůbec ten odporný a nechutný styk dvou osob opačného pohlaví nezakázali úplně (ftip). Je to výborný film po filmařské stránce - byť neustálé odběry chcánek by navozovaly dojem, že jde o dokument pro mediky - příběh mě ale nenadchnul. Pro pár okamžiků ale stojí za to film vidět - nikde jinde nebylo tak strhující něco tak obyčejného, jako je zdolávání schodů, ani ve filmech o výstupu na K2. A Uma Thurman v roli ženy, která mi byla mnohem sympatičtější než ten roubenec. (12.07.2019)

Další z neradostných vizí o tom, kam až může vědecký pokrok lidstvo dovést, je výborně zpracovaná a zahraná. Zaobírá se pouze psychikou člověka, neodklání se k žádným technickým vynálezům ani ničemu podobnému, co obvykle ve sci-fi vídáme, a i když je to vlastně jen další film o touze a odhodlání, dokáže zapůsobit. (22.11.2007)

Jak mě to poprvé nebavilo a zklamalo komorním dějem, nedostatkem akce a dechberoucích efektů...! Jak já jsem si podruhé nadávala do zabedněné dyliny, která nepozná kvalitu, ani když je zmíněnou kvalitou razantně kopána v těžké obuvi přímo do prdele, kde chudák kvalita doufá najít alespoň náznak dylinina zakrnělého mozečku. Někdy v roce 1998 na HBO se to nepovedlo, ale o nějakých 10 let později se kvalita přece jen dočutala k uspokojivému výsledku: dylina si "Gattacu" nesmírně užila a navzdory několika drobným výhradám se těší, až si jednou tohle neokázalé, inteligentní scifko pustí potřetí. 85% (27.06.2012)