Lidské tornádo

Vlna blaxploatation, zahrnující vesměs béčkové žánrové filmy točené černochy pro černochy, mě vždycky míjela a ač jsem u této sedmdesátkové „klasiky“ měl mnohem lepší dojem oproti posledně viděné moderní parodii Černej Dynamit (2009), ani tentokrát nebudu ve finále s hvězdičkami štědrý. Náběhů na to, abych měl u Lidského tornáda pozitivní zážitek z ryze zábavného filmu, se přitom našlo dost. Setkání s velkou legendou své oblasti Rudy Ray Moorem vůbec nebylo špatné a nepopírám, že jisté kouzlo svérázné osobnosti z něj ve více scénách bylo cítit, stejně jako ze samotné atmosféry 70. let. Úvodní scéna z varieté (nakolik ty vtipy RRM byly na mě až příliš laciné) ještě slibovala osobitý komediální zážitek, přes nevyrovnaný dojem se mi kdesi v polovině povedlo plně do filmu dostat a zčásti bych vyzdvihl i hudbu (zvláště píseň „Miss Wonderful“ a skladbu ke snové scéně). Jenže ten scénář, ten scénář je strašně laciná patlanina, dýchající velmi odbitě rozpracovaným dějem, což se projevuje asi nejvíc v dějové lince s komisařem, který sice tvoří zásadní postavu, ale zjevuje se tu často jen krátce a nahodile, aby se záhy z hry vytratil a později zase vrátil. Velmi neotřelé akční souboje pobaví jednou, pokud se už opakují a proplouvají v nekonečné hromadné rvačky, stává se z nich ke konci v mých očích otravná záležitost. [50%] (15.09.2023)

Někdy je tahle blaxploitation komedie až trochu moc ujetá, ale přitom je místy hodně sexy a hodně působí na pudy. Pak do toho připadne trochu jetá akce, která je místy opravdu bizarní. Dolemite je ale postava, která mě baví, hlavně proto že kolem sebe má neustále krásné ženy. Jeden by pořádně záviděl. (08.09.2016)

Parodická blaxploitation s ratingem "X" nejen díky velkému objemu poprsí ženskýh hrdinek. Nahota, drsný humor zdůrazňující černošské přednosti, důmbořící sex, černošské kung-fu, zakomplexovaní běloši. Kromě drsňáckých dialogů a hrdinů(Dolemite), kteří se staly předlohou pro další slavnou parodii tohoto žánru "Black Dynamite" se dočkáme i zcela inovativních režiséských postupů v podobě "instatn replay" a zychlených bojových scén, kterými Roquemore zakrýval fakt, že jeho herci neumí ani zatnout pěst. Zábava na celý večer! (28.07.2012)

LFŠ 2012: Pro mě osobně jeden z největších zážitků na LFŠ. Samozřejmě, pokud se na to chcete koukat, jako na klasický film, tak tomu musíte dát odpad, pokud ale znáte aspoň částečně kontext, tak to pro vás bude super zážitek. Myslím, že film očaroval celý sál v Hradišti, svědčí o tom i náhlý vzestup hodnocení. Před LFŠ měl snímek 61%, nyní přes 70% :) (30.07.2012)

Hranice mezi láskou a nenávistí je překvapivě tenká - obojí je velmi silný cit a není divu, že často přechází jeden do druhého. A tak nějak to je s vynikajícími a příšernými filmy. U těch největších béček cítíte, že dát 5 * nebo odpad! vyjde nastejno. Uvědomujete si, že to, co jste právě viděli je prostě HROZNÝ, ale každému o tom musíte s rozzářenýma očima vyprávět a brzy si uvědomíte, že ten film vlastně milujete. A Lidské tornádo je přesně takový případ. Hlavní hrdina, Lidské tornádo, má pro každou situaci trefnou rýmovačku, sype z rukávu cool nadávky, zvládá hodně ujetý druh kung-fu; navíc prsa kam se podíváš, krev stříká všude kolem a nouze není ani o hodně bizarní scény - hlavní hrdina se miluje se ženou až spadne strop, některé záběry se úplně nesmyslně opakují, ve sklepení se ukrývá šílená úchylná bába, co mladým holkám osahává prsa, nahá dvojice si užívá hrátky v posteli s jakýmisi divnými tahacími šňůrami... Není divu, že jde o Tarantinův oblíbený film. Můžete namítnout, proč tahle hovadina u mě má plný počet a obdobné ptákoviny jako třeba Vodnické zpívánky nebo Plán 9 ode mě dostaly odpad! Ale jak už jsem psal v úvodu - ta hranice je velmi tenká a zatímco zmíněné kousky se podle mě braly docela vážně, Lidské tornádo je natočeno s velkou nadsázkou a koncipováno jako parodie. A jako taková funguje senzačně. (05.08.2012)