Veľké nádeje

Více než práci Alfonsa Cuaróna, mi adaptace Velkých nadějí připomínala některé kusy Baze Luhrmanna. Ta častá přítomnost romantických magických momentů, odvyprávěných v působivých střihových montážích a zabalených do skvělého hudebního podkresu, mi dávala pořád najevo, že se dívám na něco výjimečného. Problém však vidím v tom, že Cuarón tyhle stylizované momenty střídá s těmi čistě realistickými a nijak skvěle to nefunguje. Velké naděje se tak pro mě staly rytmicky nevyváženým zážitkem, kdy jsem střídavě podléhal magii Lubezkiho obrazu a o pár chvil později se nudil. Problém ale nevidím ani tak ve filmovém řemesle či špatné střihové skladbě, jako spíš v dramaturgii scénáře. Neznám dobře Dickensovu předlohu, i tak ale cítím, že některé momenty jsou příliš kostrbaté, a že existují jen proto, protože vzhledem k předloze existovat prostě musí. Větší nezávislost na původním díle by tak podle mě mohla zážitku pomoct. I tak se ale jedná o ten druh filmu, který svojí atmosférou zanechává originální a trvající zážitek. 6/10 (28.03.2019)

Tenhle film jsem viděl náhodou. A to jsem ani netušil, že to režíruje Cuaron. To jsem se dozvěděl až teď. Aspoň to vysvětluje, proč se mi tento film líbil po vizuální stránce a vůbec celkovým zpracováním a i následným dojmem, který ve mě zanechal. A to i přesto, že příběh je nesourodý, místy banální, neuvěřitelný a chvílemi stupidní. Přesto 4*. ten dojem zý některých scén ve mě stále je..... (24.10.2009)

..."Znala mě. Znal jsem ji. Vždycky jsem ji znal. Od prvního okamžiku. A na ostatním nezáleželo. To byla minulost. Bylo to, jako kdyby ta nebyla. Byla pouze moje vzpomínka na ni"...Krásně zrežírovaný a nádherně zahraný příběh s úžasným Doyelovým hudebním doprovodem. Zmodernizovaná Dickensova předloha v rukou zručného Cuaróna je nádherným zážitkem k pokoukání. (24.08.2012)

Příběhu zfilmovanému podle knižní předlohy Charlese Dickense umístění do moderní doby evidentně nesvědčí. Monumentální, třebaže poněkud zanedbané sídlo slečny Dinsmoorové se svou starodávnou atmosférou je s okolním světem v tak silném kontrastu, že to nějak nedokážu strávit. Možná proto, že každý, kdo se zrovna nachází v jeho zdech, působí jako pouhá neskutečná figurína v prapodivném panoptiku. Jakoby se děj odehrával v náhradních kulisách, původně určených pro dvě různá představení z různých epoch. A stejně nesourodou dvojici - nejenom svým původem a vystupováním - tvoří ústřední postavy. Gwyneth Paltrow je velice sympatická, mám ji ráda díky snímkům "Zamilovaný Shakespeare", "Srdcová sedma" nebo "Důkaz" - ale role Estelly jí absolutně neseděla. Byla krásná, rezervovaná i vyzývavá, ale nebyla JEDINEČNÁ, pro tenhle film jí nějak chybělo to správné kouzlo a tajemství neodolatelné přitažlivosti. Takže nakonec musím říct, že nejvíc ze všeho mě zaujaly Finnovy obrazy, které byly zvláštní, uhrančivé i stylové - a neobyčejně půvabné. Měly zkrátka všechno, co filmu chybělo ... 2,5* (19.02.2010)

Gwyneth Paltrow nepovažuju za moc dobrou herečku, ikdyž sem se na tenhle filmek dívala vážně bez předsudků a tu šanci jsem jí dávala. Zase mě nedokázala přesvědčit a změnit můj názor na ní. Hraje nevěrohodně a to mi trošku zkazilo dojem z celýho filmu. Ani nevim co pořádně napsat, prostě ve mě tenhle film nezanechal žádný výraznější pocity a to asi značí o jeho kvalitě.. (04.01.2007)