Veľké nádeje

Velice nevhodná a pro mě děsivě nesympatická vychrtlá koza Paltrow a poněkud "reklamní" nebo "plakátová" obrazová stránka mi docela hodně kazila dojem z tohohle filmu. Ani Ethan se nijak zvlášť nepředvádí (myslím vzhledem k ostatním jeho kouskům), ani myšlenka filmu se mě příliš nedotkla (vlastně mě nechala úplně chladnou). A to jsem po intru s De Nirem myslela, že bych mohla dát i pět hvězdiček. Při závěru s De Nirem jsem myslela, že bych mohla dát pět hvězdiček. Ale ta omáčka okolo - ne, ne, ne. Alfonsi, i ten Harry Potter je lepší. P. S. Ale líbily se mi ty kresby. (13.09.2008)

Cuarónova mezilidská studie v zelené, která dokáže svést a v samotném závěru i zlomit srdce. Snímek, který o pár let předběhl Moulin Rouge a směle připravil půdu pro příchod spektakulárního spektáklu. Romantický kýč, v kterém působí americké hvězdy, ale svojí náladou a atmosférou spadá úplně někam jinam. (14.07.2011)

Smutnokrásny príbeh o tej jedinej a osudovej a tiež o tom, ako sa (ne)stať slávnym umelcom. Ústredná dvojica v sebe mala neskutočnú iskru, De Niro taktiež nesklamal...aha, skoro by som zabudla. Estetická stránka filmu, exteriéry, záhrada, nočný New York, dom starej Dinsmoorovej - všetko nasnímané zasnenou kamerou ktorá dala príbehu ešte o stupeň viac romantiky. Ach. (13.02.2011)

Docela zajímavé pojetí, kdy je klasický Dickens převeden do současné doby a světě div se, ono to docela funguje, a to hlavně díky tomu, že Ethan Hawke už tenkrát dokázal utáhnout celý film a hlavně díky němu to funguje. Gwyneth je zde spíš jen za určitou nedosažitelnou, její role není až tak zásadní, jak by si člověk myslel. (31.03.2017)

Alfonso Cuarón se domnívá, že Dickens se už dneska nedá číst (já nejspíš také), že pro převedení do obrazů je ho třeba aktualizovat, dát mu rozměr podle současné filmové geometrie (já taky), oživit ho hudbou (takto raději ne) a nahou štíhlou dívkou (to rozhodně ano). A jakpak se mu to ? Myslím, že moc ne. Na jednu stranu je to mrzuté, ale na druhou to dává šanci dalším režisérům, neboť Dickensovy postavy po zfilmování přímo volají. Vždyť ani jeho Oliver Twist už není dnešním Oliverem Twistem, i když je to pořád tentýž Oliver. Tím režisérem ale musí být někdo, kdo zapomene na planou romantiku, nebude se domnívat, že je třeba z velko-románu udělat velkofilm, a bude myslet víc na formu než na dobu, kterou je třeba zaplnit úlisnými filmařskými efekty. V devadesátých letech to mohl být třeba Aki Kaurismäki. Kdo dneska, to nevím. (11.12.2022)