Zaľúbiť sa

Oba dva hlavní představitelé sice hrají skvěle, ale stejně mě to nějak nechytlo. Na mě asi příliš realistické :) Ono, fandit chlapovi co doma opustí, milující (snad) ženu s dvěmi dětmi je na mě docela silná káva. Nicméně právě tímto byl film zajímavý - pokud už mají hlavní hrdinové nějaké vztahy většinou jsou drahé polovičky různé mrchy a moc vztah nefunguje, což tady neplatí. (08.05.2009)

Takový ten typ filmu, který když si pustíte na Vánoce, snad k němu ani nemůžete přistupovat kriticky. Působí zpětně melancholicky už jen obsazením relativně mladé Streep a De Nira, zbytek je dílem příběhu postaveného na náhodách, vlastně takových malých (nejen) vánočních kouzlech. Na příběhu se mi líbí, že narozdíl od běžných amerických romantických komedií neukazuje lásku zakončenou happyendem pro všechny, ale lásku jako hybnou sílu, která za sebou zanechává občas i ruiny opuštěných rodin. (10.01.2015)

Wow. Koukla jsem se na další film s mojí nejoblíbenější hrečkou - Meryl Streep. Myslím, že jinak než skvěle ani nic zahrát nedokáže. Opět tedy nezklamala. Ani Robert De Niro nebyl špatný a těm dvěma to jako dvojici nesmírně slušelo. Teď něco k filmu samotnému. Meryl nemá vyloženě špatné filmy, všechny jsou dobré, ale tenhle byl z té pomyslné špičky. Celý příběh nebyl nijaký velkolepý (nemůžu najít ta správná slova), byl takový prostý a tím právě tak nádherný, emotivní a krásný. I když Frankova manželka je sympatická, prostě to přejete postavám Meryl a Roberta. Ten jejich vztah je totiž tak krásný a čistý, prostě vás dostane. Tleskám, dokonce slzička ukápla. (26.06.2013)

Láska si nevybírá. Ať už máte šťastné manželství, domov, rodinu, zkrátka všechnu životní stabilitu, potřebnou ke spokojenosti, nebo ne, někdy prostě přijde a všechno totálně posere. A je jedno, jestli je opětovaná nebo ne, realizovatelná nebo ne, nebo je na cestě ublíženo mnoha lidem. Když se objeví, tak se s tím nedá dělat nic víc, než podle ní jednat, nebo strávit zbytek života v mučivém sebezapření. (19.10.2014)

Hned v prvních scénách se na mě sesypal nejodpornější americký bordel a brak: vánoce v New Yorku, hnusně nabubřelé obrovské koule, americký vlajky, a merry christmas za každou replikou. (Vánoce se bohužel ve filmu opakují ještě jednou, ale to už jsem byl tak zrezignovaný, že to jen o málo prohloubilo můj úžas nad touhle sračkou). Do toho ta Meryl Strýpová. Tak, vpodstatě jsem si na tomhle filmu s ní ujasnil svůj naprosto ryzí a dokonalý předobraz ženské ošklivosti a antiidolu: Ksicht jak kdyby se narodila původně jako potrat, zválenej, kostrbatej, hlavu velkou jak pátrací balón. Hubu křivou, pravý koutek jde nahoru, levý dolu. Postava, chůze taky tragická, marně jsem si lámal hlavu, jaké nesympatické zvíře připomíná. Asi nějakou africkou lamu s kostnatýma nohama a vystouplýma kloubama. Ta paní nemá nic, co je na ženách tak nějak pěkné: ani rty, ani oči, dokonce ani řasy!. Navíc má nepříjemnej a protivnej hlas. Kdyby aspoň dali k Nirovi protějšek, že by člověk při troše dobrý vůle mohl pochopit, proč kvůli ní rozbil svou rodinu, vcelku pohodový vzath se dvěma dětmi, ale tohle... Intelektuální poselství tohoto filmu tedy čisté mínus, estetické čisté mínus, ani Niro tentokrát nenahonil ani půl bodu. ...Jo a, jedna z nejodpornějších filmových hudbiček, co ty kreténi americký vyblili. (12.04.2014)