Křehké vztahy

Tento filmík je o tej temnejšej stránke úspechu, ktorá je s ním vždy spojená ako misky váh...a to ľudia neúspešný, žijúci svoje životy v pre niekoho možno nudnom sivom priemere. Podľa mňa realistickejšie sa tá čoraz väčšia skupina ľudí ,ktorá sa ťažšie vyrovnáva s drastickými pravidlami súťaže v práci ale hlavne vo vzťahoch nedala vyjadriť. Aspoň na mne tento film zanechal hlbokú stopu a celý čas som sa pýtal sám seba či tam nepatrím aj ja. Ukazuje realitu takú akú prežívam často aj ja a bolo veľmi nepríjemné si pomerne často hovoriť...ach veď takéto niečo sa mi už stalo a podobne. No ale vlastne najmä to tvorí významnú časť môjho možno až privysokého hodnotenia. Napriek tomu, že sa film nesie vo veľmi pomalom tempe, dokáže sprostredkovať všetku frustráciu a bezmocnosť, ktorú hrdinovia prežívajú. Hlavne hlavný hrdina je podľa mňa jednou z najdesivejších postáv akú som kedy mal vo filme možnosť vidieť. Knižná predloha, ktorá vyvolala veľkú vlnu záujmu vo Francúzsku vraj zachádza v opise tejto z pohľadu filmu depresívnej doby ešte ďalej. (05.07.2006)

No tak toto je objev posledních 3 měsíců asi. Velmi zajímavý, film tvářící se velmi nenápadně, ale řešící hodně zapeklitou problematiku, která obklopuje každého z nás, a to že i z nedostatku lásky a potažmo sexu vám může hrábnout:) Velmi povedený komentář: Lyn. Já jsem z filmu úplně mimo, že nic rozumnějšího už asi nevyplodím... Ale ručím, že oficiální text distributora je úplná hovadina a o obsahu filmu absolutně nevypovídá. (19.10.2013)

Nemusela by to být špatná,načernalá komedie,nebýt toho protivného provádějícího hlasu.Po polovině filmu jsem na větu "Náš hrdina"byl již značně alergický.No a onen hrdina(Philippe Harel)toho v reálu taky moc nenamluví,protože v celém filmu mluví v podstatě jen z podvědomí,takže tu máme prováděcí hlasy dva.A tyhle typy filmu nemusím.Navíc je škoda,že si oba herci role neprohodili,protože Garcia je koukatelnější a svůj komediální potenciál již v několika filmech jasně prokázal.Ale je to Harelův film,tak prostě hlavní roli hraje Harel.A hotovo. (29.06.2014)

Zhlédnuto bezprostředně po dočtení Houellebecqovy stejnojmenné předlohy, které si v jeho tvorbě asi cením nejvíc. Nic z toho, co napsal později, už mi nikdy nepřišlo tak dobré jako právě Rozšíření bitevního pole. A tato filmová adaptace se mi hodně líbila, protože se románu drží mimořádně věrně, což mám přesně rád. Navíc to bylo natočeno jen 5 let poté, co vyšel román, takže to ještě stihlo zachytit tu depresivní atmosféru hnusných korporátních devadesátek, byť film jen přece jenom o něco modernější než kniha (v níž hlavní hrdina kupříkladu vlastní Peugeot 104, což je auto, které se přestalo vyrábět v roce 1988). Na nic nejsem víc alergický, než když mají tvůrci filmových adaptací potřebu literární předlohu nejrůznějším způsobem ohýbat, zasazovat do jiné doby, měnit její vyznění, přidávat či vypouštět z děje nejrůznější postavy a motivy, měnit jména postav a jejich profese či věk, a v závěru se radikálně odklonit od původního rozuzlení v knize. Zde šla věrnost předloze tak daleko, že se dokonce podařilo přenést i decentní Houellebecqův humor, díky němuž to není čistá depka, byť jako komedii bych se to zdráhal nazvat jen stěží. Pár výtek bych k tomu filmu nicméně přece jenom měl. Film se například neobejde bez otravného voice overu, který je příznačný pro naprostou většinu filmových adaptací románů vyprávěných v první osobě (ve filmu je oproti předloze navíc perspektiva změněna z "já jsem zažil" na "náš hrdina zažil"). Za druhé jsem měl poněkud problém s tím, že do role hlavního hrdiny, kterému je v románu 30 let, byl obsazen 43 letý herec - Philippe Harel mi pro tu postavu jednoduše přišel příliš starý, byť herecky je jinak výborný. Dále mě trochu překvapil filmový závěr, který v knize nebyl, a který je oproti předloze výrazně optimističtější. No a poslední výtkou je debilní český název, který je pro mě zcela nepochopitelný a který se nevím z jakého důvodu musel odklonit od již existujícího českého názvu knihy, která vyšla v češtině poprvé v roce 2004. Btw. přijde mi zajímavé porovnat tento film s pozdější adaptací jiné Houellebecqovy knihy La Possibilité d'une île, kterou si v r. 2008 natočil sám autor, a která mi osobně přijde zcela hrozná, což zajímavě nabourává (podle mě zcela naivní) představu, že nejlepším interpretem svého díla je sám autor. (21.08.2020)

Na pomezí *** a ****. Je s podivem, že film, který se tak věrně drží Houellebecqovy předlohy neudrží notu v závěru. Zuby nehty nás provede téměř všemi hlavními událostmi knihy, ale tempo, které k tomu využívá je příliš vláčné. Film neubíhá, ale pouze plyne. Naštěstí nenudí, ale k tomu aby správně fungoval, mu chybí dvě věci. Za prvé je občas nesmyslně krácen o vteřinové komentáře hlavního hrdiny, které knize dodávaly správný hořký humor a za druhé přichází o rázný závěr předlohy. Základní pointa knihy tak sice zůstává, ale je rozmělněna jednak díky nepříliš nápadité režii (točit stroze v úmyslu podtrhnout atmosféru by šlo jistě lépe), a druhotně "naději", kterou měla příběhu dodat postava Tisseranda, je nesmyslně přebyta nečekaným osudem hlavního hrdiny. Chápu, že autor si nemůže před producenty vždy vyskakovat, ale to hodnocení u mě pak taky ne. I přes jmenované výtky se ale nejedná o špatný film a nečtenáři budou jistě spokojenější než já. (21.02.2011)