Jindřich IV. (2. díl) (S01E03)

Docela i chápu, proč jsou obě části Jindřicha IV. tak často uváděny jako jedna pokrácená hra, protože proč mít dvě velmi dobré, když můžu mít jednu fenomenální, že? Každopádně jak ve druhé části poněkud stagnuje dějová stránka, tak kulminuje vývoj postav (a úměrně tomu herecké výkony). Výjimku tvoří Tom Hiddleston, který „pouze“ skokově přepíná z módu charismatický floutek do módu nekompromisní charismatický státník a nic mezitím, byť mu k tomu látka dává dostatek prostoru. Aby ovšem nedošlo k mýlce; v obou zmíněných polohách je nepřekonatelný. (21.05.2013)

Tentokrát budu nekompromisní a dovolím si dát tři hvězdy. Hlavní problém je očividně už v předloze, která je víceméně epilogem předchozích událostí a rozhodně souhlasím s DaViDem´82, že se tentokrát měli tvůrci vydat cestou seškrtání obou her do jednoho celku a bylo by to úžasné historické drama. Druhá část se soustředí z valné části na Falstaffa, ačkoliv dramatické těžiště leží jinde a jeho příběh je víceméně oddělený od ostatních. Král Jindřich otevřeně přiznává, že jeho vláda probíhala přesně tak, jak začala - v rebelii - a prosí Boha o odpuštění za způsob, jakým se na trůn dostal. Mladého Hala přešel smích, dospěje a definitivně dokazuje, že je víc, než jenom hospodský floutek (víc tentokrát na práci nemá). Král je mrtev, ať žije král. (06.12.2013)

V případě druhé části Jindřicha IV., platí úplně to samé, co v případě té první. Mohl bych tedy celý svůj komentář okopírovat, ale to by se nehodilo - druhá část je totiž vážnější a spíše než vztahu Jindry a Falstaffa věnuje spíše vztahu Jindry a jeho umírajícího otce (Jeremy Irons a Tom Hiddleston jsou ve společné scéně naprosto fenomenální, naprosto dokonalá záležitost). V této části jsou i nějaké ty bitvy (a velmi reálně natočené) a konec je učiněný doják. Herecké výkony, zpracování, to vše je opět naprosto mimořádně a nezapomenutelné. Je naprosto neskutečné, že takový cyklus V kruhu koruny vzniknul, neboť nabízí vskutku jedinečný a nezapomenutelný zážitek. A hlavně je to díl od dílu lepší (ale za to může Shakespeare). 95%. (23.06.2018)

Pro mě zatím nejslabší díl seriálu. Souhlasím s tím, že už samotná předloha vcelku pokulhává, i když naprosto chápu, proč se tvůrci rozhodli nespojit první a druhou část pouze do jedné. Je pravda, že jsem dějovou linku Falstaffa taky nijak zvlášť nevyhledávala, ale pro pochopení celého díla je i tato linka důležitá. Nejvíc mě ale samozřejmě dostal samotný závěr, který byl naprosto výborně natočený a znovu mě dal silný pocit toho, že se opravdu dívám na Shakespearovo dílo. Herecké výkony dle očekávání úžasné. (09.07.2017)

2. díl brilantně navazuje na ten první. Dějová linka Falstaffa je poněkud zdlouhavá, ale zbytek to naprosto vynahradí. Jeremy Irons je úchvatný jako král zpytující své svědomí. Přerod prince Hala na krále Henryho V je fenomenální a zasloužil by si více prostoru. Za to však nemůže Shakespearova hra, ale fenomenální výkon Toma Hiddlestona. Ze začátku se princ Hal velmi podobá tomu princi z předchozího dílu předtím, než porazil Percyho. O to úchvatnější je pak sledovat jeho změnu. Scéna mezi Ironsem a Hiddlestonem je nepřekonatelná. Oba ukazují neskutečné emoce a to bez přehrávání a scéna působí neskutečně dojemně. Obvzlášť výrazy v obličeji Toma Hiddlestona ukazují, jak velkou proměnou jeho postava prochází. Scéna, ve které nastupuje po smrti svého otce nový král Henry V na trůn a promlouvá se svými bratry je také úžasná - Hiddleston dokáže v jedné scéně zahrát mladého krále, co se nese velmi honosně, aby si vynutil respekt, ale na druhou stranu dokáže velmi jemnými gesty zahrát obrovské množství vstřícnosti vůči svým bratrům. Naprosto fenomenální zpracování Shakespeara s výbornými herci, výpravnými scénami a emocemi. (04.02.2018)