Ivan Vasilievič mení povolanie

Až někdy člověka překvapí, jaké filmy může od některých kinematografií dostat. Přiznám se, že něco podobného jako "Ivan Vasiljevič mění povolání" bych od Rusů nečekal, ale je to vtipné, je to ujeté a rozhodně to má něco do sebe. Nápad se dnes nejeví nijak originální, ale cestování v čase je tady podáno i se zajímavou, i když lehkou kritikou v podtextu. (31.07.2017)

Zřejmě nejlepší komedie od Gajdaje, kterou jsem měl dosud možnost vidět. Humor některých sovětských komedií z těch let už zarůstá mechem, tohle ale není ten případ. Demjaněnko v roli bláznivého vynálezce byl skvělý, Jakovlev (car a falešný car) a Karavljov (zloděj) také stáli za to. Opravdu doporučuji! 95% (10.09.2014)

Z Ruska jsem viděl už hodně filmů, ale snad nikdy žádnou komedii, takže konečně nastal čas to napravit. A dopadlo to celkem dobře. Je to crazy komedie a ne vždy to funguje, ale většinu času jsem se bavil dost dobře, příjemně se mi na to dívalo, nápad to má zajímavý... Možná jen těch písniček mohlo být míň, působily trochu rušivě, ale jinak je to fajn a jsem rád, že tam to vystřídání černobílé kamery za barevnou mělo své opodstatnění. Slabé 4* (28.10.2020)

Jako retro jednohubka mi místy chutnal Ivan Vasilejvič i docela slušně. Ačkoliv v rámci crazy komedií se sci-fi či fantasy prvkem má v éře 60. a 70. let určitě velmi silnou konkurenci a několikrát pro mě spadl až do úrovně, kdy sovětské pokusy o bláznivou grotesku na mě začaly působit i trapně. "Sci-fi" je tohle zhruba stejně jako třeba Blázen z laboratoře 4, tedy jeden sci-fi nápad neotřelého vynáleze na začátku, který tvůrcům slouží spíše jako podklad pro rozehrání praštěných situací a postupně i pořádného žánrového guláše. Velmi se mi líbilo samotné rámování i s údernou (byť nijak zvlášť originální) pointou na závěr a začátek s pěknými vizuálními experimenty. Hodně jsem se bavil i nad experimenty vědeckými, tedy těmi ze strany mladého bláznivého vědce, méně již, když se z roviny sci-fi celé dění přehouplo výhradně do roviny crazy. Ale kdyby už nic jiného, tak minimálně muzikálové vložky z onoho prostředí středověkého cárského paláce optikou moderní grotesky oceňuji. [55%] (30.06.2021)

Šurik změnil povolání stejne jako Ivan Vasiljevič, kam se poděl mladík z klubu Rychlých šípů, z peroxidového blonďáka je černovlasý muž se čtyřicítkou na krku, bláznivými vynálezeckými nápady, strojem času, co vypadá jako destilační kolona na alkohol a odsunutý z hlavní role do vedlejší. Stejně jako v Operaci "Y" i zde evokují některé situace němé grotesky. Honičky promítané ve zrychlených záběrech bitva s jídlem to názorně dokládají. Komika ve filmu založená na výměně osob Ivana Hrozného a Ivana Vasiljeviče Bunšova prostřednictvím stroje času dávají dohromady dvě naprosto nesourodá časová období, v nichž postavy obou Ivanů se stávají neschopné si poradit v závislosti na jejich dosavadních životech a zkušenostech. Komika se ocitá daleko za hranicí kýčovitosti, ale jde spíš o tempo, s jakým jsou nám použité gagy předkládány a které nenechá diváka ani na chvíli vydechnout. (13.06.2008)