Pád Berlína I.

Ono to vypadá tak krásně, všude barvičky a národní hrdost pro Sovětský svaz, ale jakmile se má konat, působí to dost komicky a propaganda sálá ze všech koutů. Sověti jako nejmírumilovnější stát proti naprosto vyšinutým a bláznivým nacistům v čele s Hitlerem, který zde působí jako největší blázen historie a žvatlá jednu pičovinu za druhou, které nemají s pravdou nic společného. Holt poválečný sovětský pohled. Navíc příběh skáče třeba i o celé roky, takže divák nikdy netuší, kde se nachází. Co se ale musí uznat, tak to, že i když je film z roku 1949, vypadá po vizuální stránce skvěle. Potěšila role Jana Wericha v roli Goringa, a to, že Sověti skutečně používali americké trucky. (25.08.2015)

Tohle je maso. Už chápu proč má tolik lidí k tomuhle filmu výhrady. Hitler zobrazenej jako totální vocas (ne, že by nebyl, ale tohle je extrém) Stalin byl vlastně fajn týpek a SSSR ráj na zemi, kde vůbec nebyli masové popravy, koncentráky na Sibiři a hladomory! Ps : Nevědět to, tak Wericha jako Göringa bych fakt nepoznal.60% (01.03.2016)

Ukázkový příklad, jak lze z vážného válečného filmu vyrobit pro dnešního diváka komedii. Dvě dějové linky, jedna sledující slévače Aljošu a dívku Natašu, druhá zase zachycovala dění v politických kruzích, se ovlivňují pouze v tom smyslu, aby ukázaly "báťušku" Stalina v těch nejlepších barvách, jako hodného starostlivého tatíčka a nepřítele jako figurky z grotesky. Schematické vykreslení postav navozuje až groteskní směšnost postav německé válčící strany, despotickým Hitlerem, jež si myje hlavu elixírem, počínaje, přes zrádného Werichova Göringa a neschopné generály, zfanatizovanými vojáky v zákopech konče. Stalin oproti nim jako rozvážný otec národa se setkává s dělníky a okopává zahrádku. Vcelku nepůsobí ve své bílé uniformě ani jako diktátor, ale spíše jako blahobytně si žijící strýček mlynář, který si zve na návštěvu dělníka z celého SSSR. (12.02.2008)

Je po strašné válce jakou moderní lidstvo 20.stol. zažilo. Píše se rok 1949. Na ruinách a troskách zničených sovětských měst vyrůstá tato slavná sága o PÁDU BERLÍNA. Co se dá jiného natočit než oslavovat vítězství země, které byla vnucena válka nabubřelého nacistického Německa, které vedl poloblázen Hitler. Film se velmi drží faktu a v dialozích se dokonce řídí historickými fakty tak, jak je mnozí němečtí generálové popisují. Je třeba se divat na tento epický velkofilm jako na úžasnou snahu zachytit pro historii obrazem věcí tak, jak se skutečně udály. Bez zbytečného sentimentu a bez příkras. (19.02.2008)

Lány, závody, láska - ukázkový příklad ikonografie socialistického realismu, naznačující temné spojenectví Německa a Británie. Dnes slušná zábavička na úkor doby za 3-4*. Obraz si vypomáhá soudobými ukázkami vojenské techniky, autentickými válečnými záběry i modely leteckých formací a mírně mě rozhodila scénáristická zkratka od Moskvy ke Stalingradu. Hitler vyšiluje hřímavou ruštinou, Werich (i podřízená role v tvůrčím týmu mu sluší) si kolébavě užívá dočasnou roli světovládné dvojky a Aljoša pod vedením moudrého Hospodáře bojuje za vlast až k Jaltské konferenci. Kostrbatá, ale poučená režie, kamera a střih plus adaptace Šostakovičovy hudby (budovatelské z donucení) povinně vydělaly v Karlových Varech 1950 Křištálový globus. (06.03.2012)