Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dvoudílný epický velkofilm je nejprestižnějším projektem pozdně stalinské kinematografie. Reprezentuje velké komunistické ideje, které ve filmu zosobňuje sám neohrožený Stalin. Zajímavostí také je, že role nacistického vůdce Hermanna Göringa se originálním způsobem zhostil Jan Werich. Poslední dny druhé světové války vrcholí a Rudá armáda míří na svou poslední vojenskou štaci – dobýt Berlín. Na pozadí těchto dramatických událostí se odehrává příběh hrdinného slévače Alexeje a učitelky Nataši. On táhne se Sověty na Berlín, ona je drasticky odvlečena do koncentračního tábora. Společně se setkávají až v osvobozených ulicích německé metropole ve chvíli, kdy se jedna z nejsmutnějších kapitol lidských dějin konečně uzavřela. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (55)

Crocuta 

všetky recenzie používateľa

Z ryze filmového hlediska jasný odpad a čirá amatérština, ne tak z hledisek dalších. Divák žasne a vidí věci nevídané - úžasný je kontrast Stalina jako všudympřítomného poloboha v němž se snoubí vojenský génius Napoleona s altruismem Matky Terezy a cholerického, hysterického a psychopatického Hitlera coby kašpárka peskovaného Evou Braunovou za neumyté vlasy. Ostatně i suity obou diktátorů jsou zážitkem sami o sobě, zvlášť ta Hitlerova boduje. Co dodat - "Pád Berlína" je groteska, před jejíž komičností blednou i jména jako Buster Keaton nebo Harold Lloyd. ()

Koly 

všetky recenzie používateľa

Rusky mluvící Hitler. Stalin, který u mapy ukazuje Žukovovi (snad je to on), jak má vést obranu Moskvy. Angličané, kteří vpodstatě financují německou válku na východě. Tuny a tuny komunistických propagandistických sraček. Přes všechny tyhle zápory jsem se slušně bavil. PÁD BERLÍNA je z hlediska válečného filmu ultrasračka, ale jako komedie funguje skvěle. ()

Reklama

Orlau32 

všetky recenzie používateľa

Je po strašné válce jakou moderní lidstvo 20.stol. zažilo. Píše se rok 1949. Na ruinách a troskách zničených sovětských měst vyrůstá tato slavná sága o PÁDU BERLÍNA. Co se dá jiného natočit než oslavovat vítězství země, které byla vnucena válka nabubřelého nacistického Německa, které vedl poloblázen Hitler. Film se velmi drží faktu a v dialozích se dokonce řídí historickými fakty tak, jak je mnozí němečtí generálové popisují. Je třeba se divat na tento epický velkofilm jako na úžasnou snahu zachytit pro historii obrazem věcí tak, jak se skutečně udály. Bez zbytečného sentimentu a bez příkras. ()

Mylouch 

všetky recenzie používateľa

Lány, závody, láska - ukázkový příklad ikonografie socialistického realismu, naznačující temné spojenectví Německa a Británie. Dnes slušná zábavička na úkor doby za 3-4*. Obraz si vypomáhá soudobými ukázkami vojenské techniky, autentickými válečnými záběry i modely leteckých formací a mírně mě rozhodila scénáristická zkratka od Moskvy ke Stalingradu. Hitler vyšiluje hřímavou ruštinou, Werich (i podřízená role v tvůrčím týmu mu sluší) si kolébavě užívá dočasnou roli světovládné dvojky a Aljoša pod vedením moudrého Hospodáře bojuje za vlast až k Jaltské konferenci. Kostrbatá, ale poučená režie, kamera a střih plus adaptace Šostakovičovy hudby (budovatelské z donucení) povinně vydělaly v Karlových Varech 1950 Křištálový globus. ()

PetrPan2 

všetky recenzie používateľa

To není válečný film, ale parodie na válečný film... většina komedií, které jsem v poslední době viděl, není tak vtipná jako tohle... obvzláště kreace s Adolfem Hitlerem nebo Werichovo ztvátnění Goringa... fanatická komunistka učitelka je nářez. Válečné scény vypadají asi jako když sem si s kamarády jako malej hrál na vojáky :o) "Ja nebyt syčak, ja oficir!" "Až se dostanu do Berlína na tu tvou Friedrichstrasse, tak ti taky zničím dům." Prostě nářez! ()

Zaujímavosti (5)

  • Stalin se na premiéře snímku při závěrečné slavné scéně rozplakal. Později řekl režisérovi, jak lituje toho, že do Berlína skutečně neletěl. (Spinosaurus)
  • Na prelome rokov 1946-47, keď boli natáčané bojové scény k tomuto filmu, boli ako komparz nemeckých vojakov použitý zajatý nemecký vojaci z ruských zajateckých táborov. Avšak iba tý, ktorý mali pôvodné nemecké uniformy, ako spomína v autobiografickej knihe "SOLDAT" Siegfried Knapp. (andykovac)

Reklama

Reklama