Taras Bulba

Z ukrajinskoruské literární Gogolovy předlohy film zachytil jen to nejnutnější, dá se říci nejpodstatnější. Přesto - nebo právě proto - s pozoruhodnou přesností dokázal evokovat svět tradičního východoslovanského patosu, libujícího si v očividné přepjatosti gest i cílů. Yul Brynner se v hlavní úloze překonává, ale dobře vybraní a srovnatelně zdatní jsou i představitelé dalších hlavních rolí Tarasových synů a Polky, do které se Andrij zamiluje. Za zdařilou lze označit i výpravu. Méně pochopitelná je volba exteriérů: Záporoží i přilehlá střední Ukrajina a Bělorusko jsou nížinné krajiny s pahorky a pominutelnými vrchy; srovnatelné hory - Karpaty - leží o několik set kilometrů dále na Západ. Scénář se vyhnul Gogolovu konci a směřuje k harmonizujícímu happy endu; zde je film zřejmě nejvíce poplatný postupům Hollywoodu. V tom ostatním je nutné přiznat kvalitu. BULBA je neobvyklým ztvárněním pro Západ nestandardní látky a i dnes překvapuje živostí a přesvědčivou plasticitou, se kterou přibližuje zašlou historii 16. století (řeč o livonské válce) z rozmezí střední a východní Evropy. (28.10.2011)

Tedy to je tak volné zpracování, že je to spíše exploatace. Převzata jen jedna zápletka a titulní hrdina. Barevné, holywoodské(v tom nejhorším slova smyslu), povrchní, občas tak srandovně pateticky "vlastenecké", že by to mohli točit i sověti. Dobové reálie dostaly pěkně zabrat. Ty barvité polské zbroje, ty snad byly převzaty z docela jiného kusu nebo rovnou z cirkusu. O existenci kukuřičných lánů na Ukrajině 16. století by se také dalo s úspěchem pochybovat. Ani ty bitevní scény nejsou kdovíjak výtečné. Ještě, že to neskončilo stoprocentním happyendem. Jediné, co tento film vytahuje aspoň na slabé 3 * je Yul Brynner. To je tedy (typově) Taras, jak má být. Vždycky mi vadilo, že na ilustracích V. Rady (jehož dílo mám jinak rád) vypadá Taras jako břichatej strejda. (08.01.2011)

O čosi lepšie ako ruský remake, ktorý som videl skôr. Aspoň to nebolo patetické ako novšie spracovanie. Žiadna matička Rus, ale stepi a (oblasť) Záporožie. Brynner skvelý, nič iné som od neho ani nečakal; Curtis súci viacmenej iba na tie romantické scény, ktoré bohužiaľ tvorili dosť veľkú časť príbehu (aj keď Christine Kaufmann bola chrumkavá) a Taras sa veru v nich nevyskytoval. V niektorých pasážach to vyzeralo na melodrámu - Kalinka 'pa amiericki' - och , och. Ale na veľkolepé davové a bojové scény sa pozeralo dobre aj po rokoch, škoda, že ich nebolo viac. (19.09.2016)

Gogolova látka zaplevelená hollywoodským patosem a cirkusovou estetikou. Taras Bulba se v podání Yula Brynnera stává výrazněji zahranou a živelnější obdobou Vinnettoua Pierra Bricea. Předvádí postoje ala Duce, dává na odiv svou mužnot v chlastu, oblbování žen, zápasení a jizdě na koni, mocně se směje, do každého gesta vkládá sílu a hlasitě mluví. Ostatní kozáci mu zdatně sekundují, pokud kozák zrovna nebojuje, tak tančí kozáčka, skáče, metá kozelce, zpívá, balancuje nad jámou s medvědem a oslavuje svobodu se prohánět na koňském hřbetě či ženské. Velkou část filmu jsem si připadal jak na nějakém středověkem inspirovaném jarmarku, jenž je vděčnou příležitostí pro rodinný výlet. Pokud ovšem rovnou nejde o ten zmiňovaný cirkus. Do onoho jarmarečního hemžení neustále hraje hudba inspirovaná zřejmě šavlovým tancem. Opravdové utrpení, sledovat to. +++++ Příběh se obrací v poměrně plytkou romantickou tragédii - láska k ženě rozděluje Tarasovu rodinu a soupeří s láskou ke stepím. Ale smrt je méně mocná než obliba HW happy endů, proto přichází odpuštění Andrejovi (udělal to přeci z lásky a děsně nerad) a zlo je poraženo (kdo je dobrý a zlý poznáte velesnadno, jen u pár postav byste mohli pochybovat, kdyby je Taras Bulba poznámkou nezhodnotil). HW oblíbené propojení milostné linie s "pracovní" linií tak nachází další svůj výraz., který ovšem v samém závěru zadrhává. Zadrhává proto, že Gogol sám ve vyprávění pokračoval - scénář mu zřejmě nechtěl být nevěrný, ale ani jej nechtěl následovat. Máte-li rádi velké koňské komparzy, určitě vám Taras Bulba má co nabídnout. Tolik ořů v trysku jsem snad ve filmu ještě neviděl. (11.10.2014)

,,SILA LÁSKY JE SKUTOČNE OHROMUJÚCA. KEBY JU VEDELA OVLÁDNUŤ ARMÁDA, DOBYJEME SVET." __ Pre pamätníkov rozhodne nie úplne neznámy film, v súčasnosti sa však prvé hodnotenia k nemu začali objavovať až v čase DVD premiéry. Ak mám ale pravdu povedať, čakal som od Tarasa Bulbu predsa len omnoho viac. Iste, typologicky je veľmi dobre obsadený (snáď až na Curtisa) a predovšetkým Brynner sa do úlohy bezpochyby hodí, keď však spustí svoje prázdne prejavy o slobode, hrdinstve a bla, bla, bla, nech sa nikto nehnevá, ale príliš uveriteľný nie je. V skratke sa dá povedať, že film ma vôbec nestrhol, skôr ma väčšinu času ako-tak zadržiaval pred hranicami úplnej nudy. Z príbehu sa dalo rozhodne vyťažiť omnoho viac. Pomerne slušných je len záverečných 10 minút (kde jedna scéna pripomenie ,,Šalamúna a kráľovnú zo Sáby" taktiež s Brynnerom), avšak tie celkovú reputáciu filmu už nemôžu vylepšiť. Soundtrack Franza Waxmana patrí medzi moje najobľúbenejšie a okrem jeho pôvodnej hudby určite zaujme najmä filmová verzia slávnej Kalinky. (70. hodnotenie, 12. komentár k filmu) (10.02.2011)