Sladká vůně úspěchu

Hledat v showbusinessu slušného člověka, je jako hledat feministické myšlenky ve filmu Michaela Baye. Třeba takový reklamní agent Sidney Falco, to je přímo bikvadratická svině. Pořád ale fajn člověk oproti sloupkaři J. J.Hunseckerovi – hotový satan mezi bulvárními novináři. Když se dají ti dva dohromady, nic dobrého to nevěstí. Bude se lhát, bude se podplácet, bude se zneužívat cizích citů, bude to bolet. I na dnešní (natožpak na svou) dobu mimořádně drsná mediální satira. Výborné herecké výkony Tonyho Curtise a monstrózního Burta Lancastera (všimněte si, jak je po většinu filmu snímán!), téměř neustálá noc, bezmoc obyčejných pěšáků a situace natolik vyhrocené, a přesto natolik opravdové. Od klasického filmu-noir se Sladká vůně úspěchu liší snad pouze přetransformováním zla do všehoschopných médii, která hýbou světem, což dokázal před Alexandrem Mackendrickem podobně působivě zachytit snad pouze Orson Welles. 85% (25.02.2007)

Burt Lancaster jako bezcharakterní zvíře (jehož podlost symbolicky i doslova vystihují ošklivé brýle hyzdící jeho tvář) s incestním vztahem ke své mladičké sestře v absolutně prohnilém noirovém světě. Je zajímavé sledovat, jak se jeho postava ve filmu poprvé objeví - nejdřív jej vidíme na fotografii, poté slyšíme jeho hlas v telefonu a až nakonec jej vidíme v celé jeho "kráse". Velká jména ve štábu (kamera, hudba) jsou zárukou kvality. (25.02.2010)

Vcelku zajímavá "noirovka", která však až příliš často střídá tempo na to, aby udržela diváka na hodinu a půl v pozoru. Hned na úvod tu máme příšerně velký chaos. Divák se se ještě neseznámí s postavami a je ihned vržen do dalšího dění, díky čemuž je vyloučen nějaký velký zážitek. Klady tu však jsou. Lancaster a Curtis tu hrají možná nejzápornější postavy ve své kariéře a atmosféra nočního New Yorku je (i přesto, že má díry) fantastická. Vynikající závěr je možná trochu natahován, ale s přibývajícími minutami přibývá na napětí a kompenzuje tak ty chaotické pasáže. Lepší průměr. (15.11.2011)

Pozdní Noirko, snažící se navázat na rannou tvorbu "černého" žánru bez nějakých twistů, napínání, přestřelek a vyšetřování. New York šedesátých let má své kouzlo a ještě když je točen v noci, je to úžasné. Kamera je výborná, stejně tak pomalejší režie, přesto díky nesympatickým, avšak výborným hercům a hodně složité a slangové angličtině se mi to úplně nelíbilo. Začátek je mega chaotický a konec zbytečně prodlužovaný i přes svojí kratší stopáž. Tři hvězdičky pouze ze soucitu avýznamu filmu ve světové kinematografii. (04.03.2009)

Film právě dohrál a zůstala mi tu po něm sladká vůně úspěchu, pocitu úspěchu nad dnešním dokonalým filmovým zážitkem. Myslím si, že snad ještě žádný film noir mě ještě tolik neuchvátil jako právě tento a marně přemýšlím, jestli jsem někdy koukal na film a při tom si vyloženě užíval úplně každou větu, kterou pronesla jakákoliv z postav. Jsou to právě brilantní dialogy, které nesou hlavní podíl na tom, jaký tento film je. Jednotlivé repliky jsou pronášeny vynikajícími herci. Hlavním esem je samozřejmě Lancaster. Nikdy jsem mu nemohl přijít na chuť, ve většině filmů mi spíš vadil, ale kdykoliv se jeho všivák JJ Hunsecker objevil na plátně, hltal jsem doslova každé jeho gesto, každý pohyb, každý výraz a každou větu, kterou pronesl. Další postavy byly také výborně obsazené, hlavně samozřejmě slizoun Curtis. V neposlední řadě je film úžasný svou dokonalou temnou atmosférou jazzových klubů a nočních ulic. (29.12.2011)