The Woodsman

Výborné drama s fascinujícím Kevinem Baconem. Příběh člověka, který bojuje sám se sebou. Možná se snaží, ale možná si vlastně ani není jist, zda to vůbec chce. Walter by chtěl být normálním, ale sám ví a cítí, že to nedokáže. Ale jak neodolat pokušení a touze, která je tak silná, ale zároveň na druhou stranu k ní cítí odpor. Nedokáže o sobě mluvit, nechce, protože by musel poslouchat to, čím se snaží přestat být a na to, čím nikdy nepřestal být. Pro mě byly nejsilnějšími scénami dialog s psychiatrem o vztahu ke své sestře a závěrečná strhující a mrazivá scéna s malou dívkou v parku. Jaké množství zcela neznámých dětských herců nám projde před zraky a svým mimořádným výkonem nás naprosto ohromí? Až si říkáme, jak je vůbec možné, že dokáží tak náročné role a citlivé scény ve svém věku zahrát tak přirozeně a opravdově. Mnohdy si pomyslím, že jsou kolikrát stejně tak výborní jako dospělí herci. Někdy je dokáží i přehrát. Takových filmů jsem už několik zhlédla a často jsem přemýšlela nad tím, že kdyby toto nějaké dítě prožívalo doopravdy, naprosto by ho to muselo zničit a vzít mu jeho nevinnost. Co v sobě mají takoví herci, děti, že takové situace, které snad nikdy nezažily, ani se s nimi nesetkaly, dokáží přednést tak dospěle, až nás z toho mrazí...? (24.07.2009)

Dívat se na, společensky velmi ožehavé téma, pedofilie skrz hledáček kamery, aniž by došlo ke stranění nebo odsouzení někoho ze zúčastněných, je téměř nemožné téměř. Prapůvodního základu filmu, který leží v divadelní hře, se pevně drží režisérka Nicole Kassellová tak, že celý snímek nechává probíhat v minimálně obsáhlých exteriérech a většinu práce nechává na hercích. Nad celým tématem si navíc dokázala uchovat nezávislý, profesionální, až téměř dokumentaristický nadhled, ve kterém se nesnaží stranit ani jedné ze zúčastněných stran. Hlavními rivaly překvapivě nejsou pedofilové vs. děti, ale pedofil propuštěný po 12 letech z vězení a proti němu stojící rodiče, kteří (možná oprávněně, možná plni předsudků) nechtějí dovolit zločinci návrat do společnosti. Rozhodně však nečekejte sladkobolnou rozprávku o polepšeném chudákovi, kterému všichni křivdí. Walter, v dechberoucím podání Kevina Bacona, je možná obětí sebe sama, možná že se opravdu nenávidí a možná, že má doopravdy chuť se polepšit, ale stále je to TEN, který TO má na svědomí. Ale ani rodiče nejsou ze škatulky, „těch, kteří odmítají dát šanci“ a „těch, kteří všemožnými prostředky brání své nepřímo ohrožené děti“. Jsou to taky lidé, pro jejichž jednání si divák najde pochopení. Největším problémem filmu však zůstává nedořečenost některých naklepnutých témat a scén. I přes svou nezdravě krátkou délku osmdesáti minut je navíc z mnoha záběrů cítit, že je režisérka Kassellová cíleně protahuje, aby alespoň minimální stopáže dosáhla. Flashbacky „do nikam“ a nebo dlouhé a odvázané sexuální scény (samozřejmě, že mezi dospělými), působí, více než okatě, dojmem nastavované kaše. Neodbytně se pak vtírá pocit, že někdo snad nechtěl, aby se ve filmu objevilo všechno, co mělo. Producenti? Cenzoři? Kdo ví? I přesto je Woodsman filmem, který vypráví o něčem, co tu ještě nebylo (a nebo možná ano, ale tak velkými znalostmi neoplývám) a vypráví o tom setsakramentsky dobře. (25.06.2005)

Už dobrých pár dnů přemýšlím o tom, co k tomu filmu napsat. Téma je ožehavé, o obětech pedofilů už nějaké ty filmy jsou, ale tenhle se na to dívá z úplně jiné perspektivy. Co se mi především nelíbilo bylo to, jak se nám film snažil podsunout, že si to hlavní hrdina nevybral a že je sám obětí své vlastní touhy. Chápu, že je to taky jenom člověk a člověk dělá chyby, ale ten skrytý podtext "litujte ho, i on si zaslouží lítost a druhou šanci" se mi zkrátka úplně nelíbil. Nepřipadalo mi to úplně nestranné, jak tu někteří komentující píší. Je pravda, že v některých chvílích jsem ho až měla chuť litovat, ale za chyby se platí a ve skutečnosti bych se spíše přiklonila na stranu těch, kteří by ho chtěli vykastrovat. Nicméně je to brané ze zajímavého úhlu, ale forma mě úplně neoslovila, nemluvě o tom, že občas se opravdu nic nedělo... (14.01.2013)

Exceletní výkon Kevina Bacona. Hraje tak skutečně, že se při jeho rozhovoru s holčičkou na lavičce ošívate nechutí. Zároveň ho ale litujete, protože přes všechnu jeho snahu být normální, je stále v síti téhle odporné nemoci. Nejvíc mi ho bylo líto, když se do něj pouštěl policejní detektiv. Jenže kdyby tahle scéna byla podána z druhé strany, ještě bych policistu hecoval, aby mu jednu ubalil. Bacon mi klepe na dvířka nejoblíbenějších herců pěkně dlouho a díky téhle roli už stojí na prahu. Pocit ještě umocňuje civilní kamera a hudba. Jeden z těch filmů, kdy mám chuť dát pět za odnesený dojem. -"When will I be normal?" (04.06.2009)

Napriek výhradám k spracovaniu príbehu, ktorý mi miestami prišiel ťažko neuveriteľný som spokojná. Našťastie boli vo filme momenty, ktoré celý príbeh zdvíhali vždy o niečo vyššie. Scenár by teda potreboval podľa mňa mierne prekopať, ale čo sa týka celkového spracovania a najmä výkonu Kevina Bacona tam nemám čo vytknúť. Videné v rámci projektu 52 films by women. (28.02.2016)