Umění musí bolet

Je to možno paradox, ale ak nebudete vopred od filmu čakať 'jedinečnú komédiu' ako naznačujú distribútori, tak sa jedinečne zabavíte. Zwigoff jedinečne vystihol potrebu presunúť komediálnu zvrhlosť do trošku intelektuálnejšieho prostredia a prostredie umeleckej školy maliarstva mu dalo perfektnú príležitosť. Po bližšom preskúmaní zistíme, že sa pod tým skrýva tuctovosť každého teenagerského filmu, ale ja som sa nechal baviť. Zakomponovanie vážnejšej témy sa hodilo pomerne slušne. Buscemi a Malkovich sú len takým príjemným spestrením. 75%. (11.03.2008)

Tragikomickosť príbehu je daná už mixom komédie o mladých študentoch umenia a v pozadí dramatickými udalosťami záhadných vrážd. O originalite nemôže byť reči, ale spôsob natočenia a hlavne jeho humornejšia prvá polovica dáva príležitosť k dobrej zábave. Potom sa jemný humor vytráca a na scénu prichádza tienistejšia stránka príbehu. Umenie musí bolieť alebo umenie za každú cenu. O tejto vete je tento film a hoci s ňou nemusím súhlasiť, pravdou je, že záverečná irónia ma pobavila. (15.01.2012)

Příjemný filmek, ve kterém sice neukázal Terry Zwigoff svojí nejlepší formu, ale i tak si myslím, že se jedná o krásnou komedii. Herecké obsazení a jejich výkony mile překvapily. Samotný film se sice na první pohled podobá teenagerským sra*kám, ale jde mnohem dál a svojí vlastní, umělečtější formou. (14.01.2008)

Prvotní důvod, proč jsem si film pustila, byla Kate Moenning. Na filmu mě nejvíc zaujalo prostředí umělecké školy, kdy bylo pro děj umění využito mnohem lépe, než třeba v novějším Boogie Woogie. Co mě nejvíc pobavilo byla kupa hereckých es v menších rolích. A co mě nejvíc dostalo, byl ten konec, který vyznění filmu prostě sedl. Takže to máme za 4, ale Katherine tam byla tak málo, že musí bod dolů. Ne nemusí, je škoda, že jejího charismatu nevyužili pro film víc, ale já si ho i bez ní užila natolik, že dávám za 4, ikdyž poněkud slabší 4. Navíc mě tenhle Zwigoff nudil nejmíň a to se počítá. (26.12.2010)

Nebýt konce, byl by to poměrně iritující snímek o netalentovaném tichošlápkovi, co sní o tom, že bude nevětším umělcem 21. století, přičemž jeho představy o umění spadají kamsi do novověku... závěr si naopak velmi vtipně pohraje s tím, dle čeho se určuje kvalitní umění (a - byť nenápadně - rýpne si do těch divných současných estetických teorií typu institucionální teorie umění) a podobně si pohraje i s naplněním klišé potřebných k romantickému happyendu. Je to o to silnější, že hrdina, který obětuje vše (nikoli však kvůli tomu být velkým umělcem, ale skrze bytí velkým umělcem si chce pouze získat dívku svých snů) a netuší, že tak vůbec nemusel činit.... tragédie s romantickým "happyendem"? Proč ne? SPOILERY: Fakt, že netalentovaný mladík ukradne cizí malby, které však dojdou docenění pouze díky tomu, že jej (místo skutečného autora a pachatele) usvědčí z vraždy a navíc mu umožní malovat dále své romanticky jalové portréty, protože kousky od umělce, co čeká v cele smrti na křeslo, půjdou na dračku, opravdu zajímavě míchají škatulkami originality, autentičnosti a vůbec toho, co a proč je považováno za dobré (či dobře prodejné?) umění. (06.11.2009)