Drž hubu!

Spojenie dvoch hereckých osobností a dráždenie bránice bláznivými situáciami a vtipnými dialógmi musí mať úspech. Z môjho pohľadu ho oslabuje to, že som takmer totožný Molinarov film s Linom Venturom a Jacquesom Brelom videl už pred tridsiatimi rokmi. A ďalšie s Pierrom Richardom neskôr. Takže tri hviezdičky za herecký koncert. (06.01.2010)

Takže kam ten člověk patří? Hlavní hrdinu nechtějí ani v base, ani v blázinci, a mohl by být přijatý podle herce, co slovy scenáristy říká - jen do domu pro blbce. Ale takovou instituci si zatím žádný stát nevybudoval, takže co s tím? Vydařená komedie, podle mě, a důkaz, že i dneska to jde, když to šlo dříve. Co? Točit takovéto komedie. A umět je napsat. A vybrat vhodné herce. A přitom tyhle verbálně založené filmy se dají točit za pár kaček. http://www.youtube.com/watch?v=wfxwskccVcU (14.11.2010)

Film, ktorý môžem vidieť aj viackrát a zakaždým ma zaručene pobaví. Je v ňom toľko hlášok, že to až možné nie je. Čo by sme tiež čakali, keď sa hlavných rolí ujal Gerard Depardieu a Jean Reno. Gerard ako totálny blbec, že už snáď nikto blbší na svete nie je (ani Lloyd a Harry) a Jean ako jeho nechcený najlepší priateľ. Ani neviem koľkokrát v tomto filme padla práve hláška Drž hubu! Naozaj ďalšia skvelá komédia od Francúzov. (06.01.2015)

Čistokrvná francúzska komédia s dvoma vynikajúcimi hercami v hlavných úlohách. Prostoduchý, ale priateľský obor v podaní Gérarda Depardieu a drsňácky týpek, ktoré ho si zahral Jean Reno, mi pripravili kráľovskú zábavu. Vďaka ich hereckému prejavu má "Tais-toi!" tú pravú šťavu. Tiež dobre napísaný scenár je patrične svižný, a preto film nemá žiadne hluché miesta. Francúzska filmová komédia stále žije a má čo ponúknuť. Pre toho, kto so mnou nesúhlasí, mám silný argument - "Drž hubu!". **** (29.01.2008)

Osvěžujícím způsobem přímočará situační komedie, která se bohužel nedrží jednoduchého konceptu, má dost nevyrovnané tempo (největší grády nabere po útěku z vězení) a v posledním, nepatřičně seriózním aktu s albánskou dívkou jí dost zásadně schází dech. S odzbrojující strohostí natočené (většinou statické polocelky, v nichž můžeme sledovat akci i reakci zároveň) a s velkou chutí zahrané scény, v nichž dochází ke konfrontaci imbecilního lupiče-amatére s chladnokrevným profesionálem, patří na druhé straně do zlatého fondu francouzské komedie. Kdyby se Veber tolik nespoléhal na střety dvou neslučitelných charakterů (a hereckých typů) a více zapracoval na příběhu a motivacích, šlo by o nesmrtelný film. Takhle stojí za připomenutí jen některé jeho pasáže. 70% Zajímavé komentáře: monolog, ScreamJay, JayKey (17.04.2005)