Vanilkové nebo

Zajímavé dílko. Prvních zhruba devadesát minut se v podstatě neděje nic mimořádného. Začnete poznávat Tomovu postavu, jeho život, jeho holkou do postele, Cameron Diaz, navštívíte jednu party, na které se na okamžik mihne i Steven Spielberg a Tom i Vy se zde seznámíte s Penelope Cruz. Zcela nevázaný a nenáročný děj, hodný příjemného úvodu nějaké odlehčené romantiky. Poté se v několika okamžicích přehoupne do ukázkového dramatu. Zbytek filmu již pokračuje v naprosto chaotických a velmi působivě zpracovaných rovinách, v níž se prolínají sny a realita tak zpřeházeně, že jsem byla totálně ztracena a přestávala jsem stíhat a poznávat, jaká linie právě probíhá. Celková pointa je velmi zajímavá a nečekaná, ale jakoby zcela plynně naváže na předchozí děj, takže jsem jí nebyla jakkoli šokována. Skvěle navybíraný soundtrack dává Vanilkovému nebi ten správný "snový" nádech. (30.04.2011)

Videl som Abre los ojos a bol som nemiestne zvedavý, čo z takého dobrého filmu dokážu urobiť Američania. Nemusím ani dodávať, že som bol za svoju zvedavosť prísne potrestaný vyše dvojhodinovou nudou prerušovanou úžasom nad "hereckým" výkonom Toma Cruisa a "výkonom" scenáristu, ktorý si zabudol po sebe prečítať napísané. Už dávnejšie som napísal o svojom odmietavom prístupe k remakom. A táto vanilková zbytočnosť je remakeom typu: Ctrl+C Ctrl+V. Jedna hviezdička je za hudbu, druhá za niekoľko usnutí, pri ktorých som nemal pochybnosti, či ide o sen, či realitu. (18.01.2012)

Neobyčejný film s překrásnou hudbou, skvělými herci a geniálním scénářem, který několikrát prostřídá žánr. Na začátku pohodovej snímek, u kterého konec přidá neuvěřitelně na celkovém zážitku. Vanilla Sky je remeke k Španělské verzi filmu ve kterém hraje také Penélope Cruz s názvem Open Your Eyes. Kopie a předělávky filmů nemám moc rád, ale na endingovou scénu na mrakodrapu s nádherným nebem se zapomenout nedá, spolu s doprovodnou písní Vanilla Sky je to paráda. 80% (20.11.2009)

Crowe doposud defacto skládal své filmy z toho, co nakoukal, naposlouchal a taky prožil. V případě téhle existenciální metafory životní prožitek zjevně chyběl, a o to víc Crowe cituje klasické filmy a zahušťuje písňový soundtrack. Ten je tak přepestrý a všudevlezlý, že připomíná dílo neurotika nervózně přelaďujícího rozhlasové stanice, což filmu dále ubírá na přesvědčivosti. Výsledkem je nastavovaná banalita, která mj. svědčí o tom, že přemíra obdivu k Truffautovi může být umění škodlivá. Ve špatných rukou. (17.10.2005)

Cameron Crowe si mě získal skvělým Almost Famous, ale Vanilkovému nebi jsem nevěřil. A i po zhlédnutí je plno důvodů, abych ten film nesnášel. Nemám rád, když filmaři tahají diváka za nos za účelem tahat ho za nos. Nemám rád překombinované konce. Nakonec se ale všechny tyto výtky redukují do jediné odebrané hvězdičky, protože ta atmosféra z filmu prostě sálá, nemůžu si pomoct. Dokonce mi tam nevadil ani Cruise (26.06.2010)