Nehanební bastardi

Navzdory tomu, že film má přeci jen trošičku pošramocenou dynamiku, jež v rámci celku nefunguje úplně tak výtečně, jako v rámci kapitol (kde působí famózně), plno zdnánlivě obyčejných dialogů oplývá unikátním vnitřním napětím, i při konverzacích jsou Parchanti atmosferičtí a sledují se s hlubokým zaujetím, ať už pro to, že se na pozadí uvědoměle "hřmí", nebo proto, že se chytře pracuje s diváckými očekáváními (klasická nepředvídatelnost i decentní oddalování potěšení). Přestože Parchanti jsou styloví a oplývají patřičnou nadsázkou, jsou také krutým filmem (nejen díky otevřenému násilí), nezdráhají se v mžiku odpravit i několik sympatických postav. Z řady narážek na jiné filmy jdou některé rozeznat snadno (hudba + pár záběrů jak vystrižených ze spaghetti westernů) a potěší, ale jiné kladou dost velké nároky na diváckou všeznalost, tudíž Kill Bill z mého tarantinovského trůnu nesestupuje... 9/10 (11.09.2009)

„Za toto vás zastrelia.“ – „Nemyslím. Možno zavolajú na koberček. Nebolo by to prvý raz.“ Minimálne 7O% filmov z celého sveta má banálne, tupé, tuctové, v lepšom prípade priemerné dialógy. Hoci nie som žiadny extra fanúšik Quentina Tarantina (= nemyslím si, že kufrík z PULP FICTION je metafora na nekonečný súboj Dobra, Zle a Metafyziky, je to proste obyčajný kufrík), na jeho nový film sa vždy teším. On medzi tých 7O% nepatrí. Jeho hlášky berú dych („Drž hubu a začni si to rovno trénovať.“) a zo zaškatuľkovaných hercov kreše zaujímavé herecké osobnosti, prenášajúce neskutočné dialógy. Jedná sa síce častokrát o dialógové perly, väčšinu času však dialógy nestrhávajú pozornosť od deja. Naopak, sú takou prirodzenou súčasťou deja, že ak sa začne strieľať a tiecť krv, je to nuda, ale len čo sa znova začne hovoriť, je to bomba. NEHANEBNÍ BASTARDI majú svoje mínusy (o vec, na ktorú som sa najviac tešil, teda židovské komando baseballovou palicou masakrujúce Nemcov, v deji takmer vôbec nejde a skvelý Brad Pitt na plátne skôr nie je, než je). Ale bavilo ma to vďaka dobrým postavám (často čím menej známy herec, tým lepší výkon), vynikajúcim dialógom a prekvapivému scenáru (Hitler samozrejme neumrel v kine... ale je to Tarantino a Tarantino si v pohode upraví históriu tak, ako sa mu práve hodí). (09.05.2011)

"Heydrich nesnáší přezdívku, kterou mu ti dobří lidé v Praze dali. Nevím, co na jménu Kat nesnáší. Snažil se, aby si ho zasloužil." Pitvalové v dějinách by v tarantinovský verzi druhé světové války jistě objevili drobný historický nesrovnalosti, ale pokud se někomu podaří sezvat nacistickou elitu do uzavřenýho prostoru, tak nepovažuju za nezbytně nutný válku protahovat zbytečným osvobozováním Evropy. Tarantino navíc dokázal vymačkat z křivohubýho Pitta životní výkon, nabídnout Schweigerovvi dostatečnej prostor pro jeho mlčenlivý drsňáctví a objevit pro filmovej svět fantastickýho lingvistu Waltze, jehož hrátky se zvučnou italštinou musí být snem nejednoho Itala. Já se bavil a to moc, což u válečnýho filmu nebývá zvykem, ale u Tarantina nelze očekávat nic jinýho. (03.10.2011)

Soundtrack: 1. The Green Leaves Of Summer - Nick Perito [1:55] 2. The Verdict (Dopo La Condanna) - Ennio Morricone [1:13] ,3. White Lightning (Main Title) - Charles Bernstein [2:54] 4. Slaughter - Billy Preston [4:24] ,5. The Surrender (La Resa) - Ennio Morricone [2:47] ,6. One Silver Dollar (Un Dollaro Bucato) - The Film Studio Orchestra [2:02] ,7. Davon Geht Die Welt Nicht Unter - Zarah Leander [2:05] ,8. The Man With The Big Sombrero - Samantha Shelton/Michael Andrew [1:48] ,9. Ich Wollt Ich Waer Ein Huhn - Lilian Harvey/Willy Fritsch [2:44] ,10. Main Theme From Dark Of The Sun - Jacques Loussier [3:10] ,11. Cat People (Putting Out The Fire) - David Bowie [4:10] ,12. Tiger Tank - Lalo Schifrin [1:17] ,13. Un Amico - Ennio Morricone [2:35] ,14. Rabbia E Tarantella - Ennio Morricone [3:53], (10.05.2011)

Nebýt úvodní "leonovské" kapitoly, tak je to bez výhrad. Jenomže ta kapitola tam je. A svou nedostižnou genialitou vrhá na zbytek filmu přílišný stín, ze kterého se to po celou stopáž ne a ne vymanit (s výjimkou v podobě lahůdkově gradující scény v baru). Ovšem i tak... Ukočírovat veškerá vysoká očekávání prostě tím, že půl třetí hodiny několik týpků v uniformách nonstop tlachá o hovně v cca sedmi interiérech, tak to je samo o sobě na potlesk ve stoje. Prostě wunderbar! PS: Již aby Tarantino natočil regulérní spaghetti western. Stejně k tomu celou kariéru spěje, tak proč oddalovat nevyhnutelné? (20.08.2009)