Ingeborg Holm
Ingeborg Holm
Obsahy(1)
Drama matky, jíž úřady kvůli nedostatku financí odeberou děti a předají je do veřejné péče, vneslo díky své nezvykle otevřené sociálně kritické výpovědi do švédské společnosti ostrou diskusi, završenou změnou zákona. První mistrovské dílo slavného švédského filmového průkopníka Victora Sjöströma. (Letní filmová škola)
Recenzie (12)
Kritika tehdejších poměrů je to nečekaně nekompromisní, což dělá z Ingeborg Holm dílo v jistém smyslu stále aktuální. Scény z chudobince jsou z tohoto pohledu nejsilnější, dokonce silnější než samotný závěr. Tady se totiž Ingeborg stává další z davu, přítěží, o jejichž příběh nikdo nemá hlubší zájem, vždyť takových tu bylo a bude. Hilda Borgström ji hraje výborně, jak je v idylické části nenápadná, po smrti manžela se dostává do popředí a to i svým hereckým projevem, na němž je postupný rozpad osobnosti znát. Stačí vzpomenout třeba na scénu nedobrovolného návratu, záběr kamery na její nepřítomný pohled plný beznaděje, když se za jejími zády řeší právě ona, avšak bez ní. Victor Sjöström celkově dokáže výborně pracovat se scénou, zdaleka to není pouze tento moment. Viděl jsem třiasedmdesáti minutovou verzi, zkrácení ji neprospělo, některé scény působí nedokončeně, čímž emočně tolik nezasáhnout. Přesto je i tato verze výborným filmem. 75% ()
Vynikající studie utrpení ženy, která v krátkém čase přijde o manžela, majetek, své tři děti a nakonec i rozum. Hilda Borgström podává v tomto němém filmu naprosto strhující výkon. Ačkoliv na počátku nepůsobí nijak výrazně, jakmile se přestane její hrdince dařit, nemohla jsem se odtrhnout. Je tu několik scén, kdy člověk doufá a fandí, že to dobře dopadne a je až mrazivé, že právě díky ní víme, že se tak nestane, i když ostatní postavy nejsou nijak zlé nebo zákeřné. ()
Tady se Victor Sjöström teprve rozjížděl, ale genialita už z něj srší. Sociální rodiné drama, jak se ve Švédsku řešilo před ne moc než před sto lety (hra Nilse Kroka je z roku 1906). Porovnejme, jak by tomu bylo teď, jak se tahle země změnila za pár generací. Ale nejde jenom o rigidní systém "sociální péče" (raději do uvozovek, aby nevznikl dojem, že mluvím v současných pojmech), ale také o tom, jak se s tím rodina Holmů vyrovnává - vidí v tom podobnou neodvratnou pohromu jako je požár nebo zemětřesení, které nelze vzdorovat, kterou je možno jen zvniternit, až k zbláznění. Pozn. 1: sloupané části filmu v závěrečně scéně gradují toto velkolepé finále. Pozn. 2: Jak přijímalo Sjöströmův film tehdejší publikum? ()
Se svou délkou, mnoha postavami a sociální tematikou jde o nečekaně vyspělý útvar, jehož formální stránka překonává evropskou tvorbu (samozřejmě československou) nejméně o pět let. Záběry plynně navazují, kamera se přesouvá do prostoru blíže k hercům a v jednu chvíli jsme svědky precizně zvládané paralelní montáže, za kterou by se nemusel stydět ani sám D. W. Griffith. Podobně sebevědomě v Evropě této doby vyprávěli snad jen Léonce Perret a Louis Feuillade. Za přispění této zručnosti režiséra Victora Sjöströma dokáže příběh vdovy Ingeborg Holmové i dnes dojmout. Film byl i ve své době přijat s nadšením, nelze se však ubránit dojmu, že uznání vzešlo z odhodlání natočit seriózní tematiku spíše než z čistého řemesla. Ingeborg Holmová dokazuje, že poměrně dobře zvládnuté základy klasického vyprávění se dají nalézt v Evropě a to ještě před zlomovým rokem 1917. ()
Skvělé dílo otce švédského filmu, který byl nejen režisér, ale hrál i hlavní postavy. Film má podobnou konstrukci jako švédské filmy tehdejší doby s tématy souboje člověka s přírodou a s mravními zákony. Začíná idylou, hrdinka utrpí rány osudu, děti odejmuty do sirotčince, uklízí v chudobinci a zešílí když ji ženy nepoznávají. ()
Zaujímavosti (2)
- Natáčelo se v Lidingö ve Švédsku. (Cheeker)
- Film vyvolal okamžitou senzaci, a to jako umělecké dílo, tak i jako příčina veřejné diskuse. Kritici jej obecně vítali, soudě i podle slov jednoho z nich: „Je úžasné setkat se s filmovým dramatem, které chce říci něco, co za to stojí." (Zdroj: Letní filmová škola)
Reklama