Posádka 49

Nech sa na tento film pozerám z akéhokoľvek uhla, stále sa nedokážem zbaviť pocitu, že je nedocenený. Čomu sa čudujem viac je, že v tomto smere pomerne neskúsený štáb nezneužil myšlienku čisto akčno-hasičskej a zameral sa viac na osudy postáv, či už tragické, rodinné alebo v akomkoľvek smere ľudské. Samozrejme aj akcie pri požiaroch sú natočené so skvelým nábojom a precíznosťou, čo dáva filmu ďalšie plus. A k tomu všetkému (ako darček) pribudli aj vynikajúci herci. Phoenixa toho ešte veľa čaká a Travoltu som nikdy neprestal mať rád, takže prekvapením by som to nenazval. Samozrejme tá dávka filmárskeho klišé tam nemôže chýbať, ale dá sa cez to preniesť. 80%. (14.11.2007)

Základní dějová linie se dělí na dvě části. Přítomnost (obrovský požár budovy, který je mimochodem perfektně natočený) a retrospektivně vyprávěná minulost, kdy nás režisér seznamuje s minulostí Jacka Morrisona - hlavního hrdiny příběhu. Jenže tyto dvě části do sebe navzájem moc dobře nezapadají a působí jako slabě poslepovaná skládačka. Za celou dobu filmu je jenom pár scén, které dokážou člověka zaujmout a tak nějak chytit za srdce. Zbytek je jen tisíckrát omleté klišé, které už jsme nespočetně krát viděli. (22.01.2005)

Tak od Okrsku jsem vůbec nic neočekával. Oslava hasičům? Pche.. to zase bude. Film začíná - hmm pěknej fajrák. Ten se fakt povedl. Aaaa, tady máme prvního hrdinu, Phoenixe. Ale co to? Co se to stalo? Mu se něco přihodilo? A nevypadá to s ním vůbec dobře. To jsem zvědavej, co z toho vyleze. Ha - flashback. No dobrá, asi už vím, jak bude celý film probíhat. Flashbacky. Seznámení s hrdiny v klasickém duchu, pár prvních výjezdů, seznámení s budoucí manželkou. A už mě to začíná docela zajímat. Ale? Co to... co se mu to... Ano, nebudu nic prozrazovat, ale od této chvíle jsem film doslova hltal. Phoenix hraje opravdu přesvědčivě, Travolta také a ten jeho závěrečný projev? Ano, dostal mě. Hudba nijak vybočující z řad průměru, režie nadprůměrná a kamera vynikající. Nakonec se tedy přikláním k maximálnímu hodnocení. (30.12.2005)

„Ľudia sa ma často pýtajú, čo núti požiarnika utekať do domu, z ktorého všetci ostatní utekajú. Odpoveďou je odvaha.“ Joaquinovi tieto tiché, pokojné, presvedčivo zamyslené, vnútorne zožierané postavy, pristanú. Mám pocit, že taký je aj v skutočnosti. Bohužiaľ (či skôr našťastie) mu nepristanú takéto stereotypné scenáre a rutinérski režiséri (Jay Russell pritom v minulosti nakrútil výbornú nostalgickú melodrámu MÔJ PES SKIP). Potom je už celkom fuk, že šedivého Johna Travoltu vidíme po dlhom čase v úlohe, za ktorú sa nemusí hanbiť. Ale nie, som krutý - na prvý raz som POSÁDKU 49 videl skôr na jedno oko. Vychutnal som si ju až v repríze. I keď, to je silné slovo. Nevravím, že to bolo super. Bol to ale poctivý film, ktorému pomohli kvalitní Phoenixovi spoluhráči; okrem Travoltu (v netravoltovskej úlohe) ešte Robert Patrick (ktorý sa s Joaquinom neskôr stretol vo vzťahu otec-syn vo WALK THE LINE), manželka Jacinda Barrett či sympaťák Morris Chestnut. Scenár zjednodušuje menej, než sa mi zdalo na prvé pozretie, požiarne scény ma zaujali a dojemné scény sú úprimné a majú k pátosu pomerne ďaleko. Ja som sa v spoločnosti drsnej POSÁDKY 49 cítil miestami až vynikajúco. Ale choze má pravdu. Na 13 rokov starý OHEŇ to nemá. (19.08.2007)

Drama zaměřené zejména na postavy, nikoliv na samotnou akci, na kterou je soustŕeděna zejména závěrečná část filmu. Jeden z mála filmů, kdy divák už zhruba od poloviny tuší, že film spěje opravdu do tragického finále, je pro mne o to víc atraktivní, zejména pro svoji syrovost a autenticitu! Přesto film vlivem ostatního zapadl do průměrnosti a ani výkony hlavních představitelů, na tom nedokázali nic změnit :-( (17.01.2015)