Revolver

Tak tady jsem se fakt rozpůlil na dvě půlky. Ta jedna půlka řiká, že to je obyčejná plečka s odporným obrazem a Stathamem s hučkou, která k němu nesedí a ta druhá mi řiká že kameraman dělá dobrý záběry a aspon něco se tam děje a není to uplná nuda. Nechám to na dvou hvězdách. Nemám čas se tu rozepisovat u filmu, na kterej zapomenu za tři dva jedna.. co? (29.06.2022)

3 s poukazem na to, že není pravděpodobné, aby někdo šachovou partii odhadl (natož vypočítal!) přesně dopředu. (Ale zde se jako ve většině filmů/knih, které počítají s diváky neovládajícími hru v šach, samotná hra trošku mytizuje.) A nevím, jestli se jednalo ještě o povědomí o egu, nebo o symptomy schizofrenie. V tom bude velký rozdíl. (23.07.2010)

Cieľom filmu bolo poukázať na to, že ego môže byť váš najväčší nepriateľ, takže je zaujímavé, že výsledkom je to, že práve vlastné ego Guya Ritchieho ho tu dobehlo. Myslel si, aký úžasný filozofický cool akčňák natočí a vznikla z toho nezaujímavá sračka so zaujímavými prestrelkami. Aspoň že tie ešte Ritchie točiť nezabudol, keď už mu došli nápady na zaujímavé a vtipné príbehy. (08.07.2014)

Po delší době jsem viděl Jason Stathama v akci a mám z toho velmi rozporuplné pocity. Ze začátku to vypadalo minimálně na 4*, ale postupem času, se příběh nějakým zvláštním způsobem neobyčejně zamotal. Přiznávám, že jsem jsem se nějak v půlce ztratil a už jsem nenašel cestu zpět k znovupochopení. A ke konci už jsem ji vlastně ani nehledal, protože mě to nebavilo. Divný film ten Revolver.... (02.09.2007)

Go ego, go!!! . . . >Psychiatrická< (;-) gangsterka čili skvěle vystavěná, byť (i já přiznávám) poněkud překombimovaná hříčka o tom, že nejhorší nepřítel je nakonec jen ten, kterého si nosíme v nás... A nevěřte nikomu, natož sobě... Nakonec je to stejně všechno jen hra, že... ;-) . . . Mistru G.R. spolu s Mr. Greenem (na pohled ryze >kriminálnicky< výstižný Jason Statham) se každopádně zadařila skvostná verbální i vizuální hříčka, vskutku postmoderní lahůdka pro bystré a pokročilé, velké kombinátory a hráče v šach. Mat zmateným a potrefeným myslím... Myslím... ;o} . . . Ony totiž nemusí být nutně všechny filmy jen pro otupělé milovníky šablonkovitých příběhů plných žánrových klišé, natožpak pro emočně labilní ztotožňovače se s postavami, které stejně pochopili jen proto, že vše dostali naservírováno až pod nos jako pro blbé... Ano, byla to jen hra! Ale tahle partie byla skvěle rozehraná a musím se až smát, kolika zdejším mal(omysln)ým playerům se rozutekly myšlenky jak figurky po šachovnici, kolik že to protřelých znalců filmového konzumu nakonec zoufale tu hru vzdalo a přistoupilo na pat... Všichni spolu pak příznačně rozzlobeni na tvůrce filmu, protože to nepobrali a příčiny své prohry hledají v soupeři... Tak tak, i o tom byl totiž tenhle film! Nakonec - každému co jeho jest. Přesně tak, pane Ritchie... ;-] - - - P.S. Docela se i těším, až si tuhle jízdu s malým odstupem dám ještě jednou, teď už bez nutnosti se příliš soustředit (ejhle co si to režisér dovolil chtít po svých >konzumentech< ! ;-) a jen tak pro vychutnání, třeba i toho posledního tahu koněm (a kdo dřív uvidí koně, získává přece bod, že, Mirku Dušíne... ;o))) - - - - - (Poprvé viděno 20.2.2009 (ráno moudřejší večera ;-) na dvd, komentář zde mezi ufňukanci jako mnohý, mezi blaženými a trPĚ(T)livými pozorovateli pak s nadhledem devátý... - 20.2.2009) (20.02.2009)