Spider-Man 2

Nezapomenutelný filmový zážitek jsem měl z této mistrovsky zpracované adaptace slavného komiksu o pavoučím muži. Na kinopremiéru jsem se v roce 2004 těšil jako malý kluk, a i když jsem jej poprvé viděl ve znojemském kině Svět (které - ruku na srdce - se nemůže rovnat pražským multiplexům) s dabingem, tak mne tento snímek zcela uchvátil. Na svou dobu detailně promakané efekty, dechberoucí smršť akčních scén a k tomu zcela jedinečný scénář, který původním komiksům ostudu rozhodně neudělal. Parkerova jízda na horské dráze plné emocí vůči jeho femme fatale M. J. Parker mne srazila do kolen. Samu Raimimu se dále povedlo z široké spider-manovské mytologie vybrat jednoho z nejtužších a nejvíce sexy protivníků, a obsadil ho charismatickým Alfredem Molinou - doktor Octopus je prostě frajer, možná jen kdyby ve filmu více nosil slavné zrcadlovky... Maguire si k tomu nadále drží své vysoké herecké kvality, a sledovat zatím nejpovedenější komiksovou předělávku (kterou v roce 2008 konečně překonává Temný rytíř) je díky tomu pohlazením po duši... Tento stoprocentní film má spoustu předností, a já jako veliký fanoušek Spider-mana v komiksech obdivuji všechny, kteří se na adaptaci podíleli. Kdybych měl zmínit nejviditelnější klad, byly by to namísto srdcervoucího story i po letech nepřekonané akční sekvence s chapadlovitým zloduchem a sítí střílejícím teenagerem... to kvůli nim si dvojku pouštím stále dokola. Spider-manovi 2 trvalo rok, než jsem jej zařadil na čestné místo v mé osobní TOP 10. Dnes nechápu, proč jsem do žebříčku tento komiksový spektákl, který jsem viděl nejméně patnáctkrát, nezařadil mnohem dříve. Asi největší srdcovka! (08.01.2008)

Úvodní stylově animované titulky jsou dost možná nejhezčími, s jakými jsem se na začátku kteréhokoli snímku setkal. Po nich následuje samotný comics, jenž s dvousetmilionovým rozpočtem v zádech konečně vypadá (narozdíl od svého předchůdce) jako nefalšovaná Velká letní filmová Událost. Na kvalitu vizuálních efektů si teď rozhodně stěžovat nemohu (Oscar2004); stejně tak i na monumentálnost akčních scén, provázených strhující hudbou ostříleného D.Elfmana, které jsou skutečně mimořádně působivé. New York mi snad nikdy předtím nepřipadal, skrz všechny ty průlety maskovaného hrdiny, tak úchvatný. Je nutné ovšem upozornit, že ve Spideym 2 se akce vyskytuje jen pomálu, a většina času je zde věnována psychologickým problémům superhrdiny, které se především ve scénách s tetou May bohužel až nebezpečně moc přibližují k samotné hranici únosnosti dané žánrem filmu. Naštěstí se výbornému S. Raimimu daří tyhle "těžké" scény zlehčovat obrovskou řadou odzbrojujících vtípků. Jako Král na tomhle poli září J. K. Simmons v roli lakomého šéfredaktora - dovedu si představit, že to bude právě on, kdo se stane pro spoustu lidí tou hl. hvězdou snímku :-). Pro mně je jí ale A. Molina jako Doc. Ock, jenž dává zapomenout na průměrného Green Goblina z jedničky a naopak rázně přesvědčuje, že on je tím nejlepším komiksovým záporákem od dob legendárního Nicholsonova Jockera. Svízel téhle komplikované role byla v tom, že Octopus zde zdaleka není jen čistokrevným záporákem, ale především velmi nevyrovnanou osobností s náběhem ke schizofrenii - nebýt Molinových her. kvalit, mohla tahle postava dopadnout hodně špatně - viz. Arnieho politováníhodná karikatura Mr. Freeze v "Batman a Robin". I další herci - T. Maguire, J. Franco a K. Dunst - rozhodně nezklamali. Oproti svižné jedničce "Spider-Man" výrazně zvolnil tempo. Pokud jste ale jeho fanoušky a postavy vás zajímají, vychutnáte si ho možná o to víc; nehledě na mnohem "dospělejší" Raimiho režii. Go Spidey, Go !! (22.11.2004)

No nevím, je třeba uznat, že druhý Spider-Man nechal první díl daleko za sebou. Je mnohem nabušenější, příběh je zajímavější a záporák není jen směšná loutka, i když jeho monolog je opravdu nepovedený. Na druhou stranu přibyla spousta zbytečností, které snímek spíše poškozují, než aby mu pomáhaly. Například neustálé omílání ztráty schopností, přičemž ten přihlouplý zvuk vylétavajících pavučit Peterovi zůstal. Tento díl se také mnohem více věnuje psychologii jednotlivých postav, i když stále nejde nijak do hloubky. Většina pocitů je nám vysvětlena buď trapným monologem nebo nějakým únavným snem, což rozhodně není správný přístup. Pokud bych se měl ještě k něčemu vyjádřit, tak je to úroveň humoru, kterž je opět velmi pokleslý a nefunkční, i když Spider-Man ve výtahu legrační opravdu byl - nejspíše nejlepší scéna z obou dílů. Obrovským zklamáním pak byl Alfred Molina, který opět ukázal, že s herci do Spider-Manovských to nebude nijak snadné. Nechci psát, že neumí hrát, ale tohle mu prostě nevyšlo. Stejně tak souboje s ním nejsou dehberoucí podívanou, ale jen obyčejným skotačením na věži, respektive střeše vlaku. Celé je to táhlé a odehrává se to bez větších emocí a překvapivých zvratů. Pokud však bude třetí díl pokračovat ve vzestupném trendu čeká nás opravdu úžasná podívaná. 60% (18.07.2006)

Hm, no neslyšel jsem na tenhle film od známých pět chválu, ale asi jde o to, co od něj čekáte. Akce tam je, ale Spidey 2 není ryze akční film, tentokrát se soustředí spíše na příběh, který mě zajímal a bavil třeba víc než ten v HULKovi. Sice tomu chybí takové to mrazení, které mě doprovázelo při sledování geniální jedničky, ale i tak jsem bavil nad míru dobře. A ta jedna velká akční scéna, kterou snímek obsahuje, je skvělá a fakt stojí za to. Na trojku se těším. A BTW, potěšilo jak Raimi popustil uzdu svému horrorovému stylu, Octopusova likvidace doktorů je husta - ve stylu Evil Dead, včetně ruky tasící motorovku ... (05.08.2004)

Když si Batman v Burtonově pokračování sundal masku, bral jsem to za cílenou destrukci konceptu superhrdiny na filmovém plátně. Dám masku za lásku aneb supermanova depka. Spider-Man si v pokračování svléká masku jako fusekle, a přesto zůstává tím, čím byl na konci jedničky - spokojeným superhrdinou. Proč ne, i když Burton je mi bližší. Jenom bych propříště ubral na titanizaci (a.k.a. romantizaci) látky, která v závěru dvojky notně vyšlápla za hranice superhrdinské uvěřitelnosti. A taky bych ubral na Kirsten Dunst, kterou pro její charisma leklé ryby a nerovný chrup považuji za relikt současného šoubyznisu. Na druhou stranu nikdy nedokážeme plně docenit Raimiho režijní suverenitu a zapálenost tvůrců pro látku, o níž si dýchaviční supermani typu Spawna nebo Daredevila můžou nechat zdát. Jen houšť, ale příště prosím bez Mary Jane... (24.07.2004)